Jihočeská genealogie - úvod ....



Záblatí

Záhorčice

Zámostí

Zliv

Záblatíčko

Zaliny

Zavadilka

Zvíkov okr. Č. B.

Záboří

Záluží Slavče

Závraty

Zvěrkovice

Zahájí

Záluží dnes Trocnov

Zborov

Záluží u Týna n. V. mapka
..

Záhoří

Zálužice

Zbudov

Záblatí.mapka (Velké Záblatí, Gross Zablat) Chytilův adresář 1915

Záblatí. První písemná zmínka r. 1336, správní vývoj: 1850 - 31. 3. 1976 samostatná obec, od 1. 4. 1976 osada obce Dříteň. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Bílá Hůrka, 6 matrik z let 1703 - 1845. Osady: Radomilice, Strachovice, Záblatíčko. dk

Články v novinách a časopisech
Václav Přech (vpch), František Jungbauer, spisovatel (1895 - 1941). Výběr 17, 1, 1980, s. 44
Jiří Záloha, Zlaté a stříbrné doly u Záblatí? Výběr 25, 2, 1988, s. 4 - 9
Štěpán Kolafa, Ochraňujme svědky minulosti, aneb Co připomíná kamenný kříž. Českobudějovické listy 25. 9. 1998
Marie Popadincová, Nález mincí u Záblatí, okr.České Budějovice. Numismatické listy 48/3, 1993
Zpět na začátek stránky


Záblatíčko  mapka  (Malé Záblatí, Klein Zablat) Chytilův adresář 1915

Záblatíčko. První písemná zmínka r. 1490, správní vývoj: 1850 - 1913 osada obce Záblatí, 1913 - 31.12. 1962 samostatná obec, 1. 1. 1963 - 31. 3. 1976 osada obce Záblatí, od 1. 4. 1976 osada obce Dříteň. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Bílá Hůrka, 6 matrik z let 1703 - 1845. dk


Záboří (Záboř, Saboř)   mapka   Chytilův adresář 1915

Záboří. První písemná zmínka r. 1263, správní vývoj: od 1850 samostatná obec. Panství Vyšší Brod (cisterciácký klášter). Fara Strýčice, 7 matrik z let 1689 - 1855. Osady: Dobčice, Holašovice, Lipanovice, Strýčice. dk

Publikace
Záboří, Dobčice a Lipanovice v zrcadle času. Text Daniel Kovář, fotografie Zdeněk Kohlíček. Vydala obec Záboří, 2013.

Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík, Kronikář Mráz hledal středověk a našel pravěk.Putování.... Záboří. Českobudějovické listy 21. 8. 1995
Václav Vondra - Miloslav Pecha, Příběh o tom, jak němečtí četníci zdravili vojáky Rudé armády vztyčenou paží. (1. část) ČBLy 8. 10. 1998
Daniel Kovář: Pomník císaře Josefa II. v Záboří na Českobudějovicku. Výběr, 50, 2013. č. 1, s. 21-25.


Zahájí  mapka  Chytilův adresář 1915

Zahájí. První písemná zmínka r. 1352, správní vývoj: 1850 - 1920 osada obce Mydlovary, 1920 - 31. 12. 1975 samostatná obec, 1. 1. 1976 - 23. 11. 1990 osada obce Zliv, od 24. 11. 1990 samostatná obec. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Zahájí, 8 matrik z let 1650 - 1861. dk

Články v novinách a časopisech
Václav Ira, Zahájí. Krátká historie obce. Výběr 4/1970, 37 - 38
Petr Zavřel, Svědek války o dědictví. Nově objevené památky na bitvu u Zahájí z roku 1742. Jihočeská pravda 1990
Milan Beníšek, Kostelík jako z cukru. Českobudějovické listy 2. 12. 1996
Ivana Tomková - Petra Vyhnalová, Jakpak je dnes u nás doma? Zahájí. Českobudějovické listy, 4. 6. 1998
Monografie
Daniel Kovář, Zahájí. Jelmo 1998
Literatura
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.
Josef Salaba, Urbář fary v Zahájí, nejstarší urbář farský. Sborník historického kroužku, roč. 20, 1919
Václav Pulec, Zahájí. Farní věstník pro České Budějovice a okolí 1931 - 1935.
Karel Pletzer, Rejstřík fary v Zahájí na Hlubocku. JSH, roč. 24, č. 1, 1955
Václav Ira, Zahájí. Krátká historie obce. Výběr, roč. 7, č. 4, České Budějovice 1970
Živá vzpomínka na dobrého kněze (P.V. Pulce). Aktuality - Setkání č. 6, České Budějovice 1994
Alois Sassmann, Z historie Mydlovar a okolí. S poznámkami o obcích Munice, Olešník, Zahájí, Zbudov a ZLiv. Vydal OÚ Mydlovary 2001


horčice  mapka   Chytilův adresář 1915

Záhorčice. První písemná zmínka kolem r. 1400, správní vývoj: 1850 - 30. 6. 1985 osada obce Vrábče, 1. 7. 1985 osada obce Boršov nad Vltavou. Panství Č. Krumlov (Jan A. kníže ze Schwarzenbergu). Fara Boršov nad Vltavou, 21 matrik z let 1653 - 1869, 2 rod. katastry z let 1701 - 1840. dk

Literatura
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.


Záhoří Chytilův adresář 1915

Záhoří. Správní vývoj: 1850 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Žimutice, od 1945 samostatná obec. Panství Týn nad Vltavou (pražské arcibiskupství). Fara Žimutice, 6 matrik z let 1732 - 1864. dk


Články v novinách a časopisech
Daniel Kovář: Pomník císaře Josefa II. v Záboří na Českobudějovicku. Výběr, 50, 2013. č. 1, s. 21-25.

Zaliny.(Zalině, něm. Zallin, Salin) Chytilův adresář 1915

Zaliny. První písemná zmínka 1367, správní vývoj: 1850 - 1868 osada obce Zvíkov, 1868 - 1943 samostatná obec, 1945 - 13.6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 -30. 6. 1985 osada obce Kaliště, od 1. 7. 1985 osada obce Ledenice. Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Ledenice, 11 matrik z let 1672 - 1870. dk


Články v novinách a časopisech
Josef Vobořil: Zaliny. K dějinám obce. In: Pošumavský kraj, 21. 1. 1942.
Jiří Cukr: Kaple sv. Václava v Zalinách na Českobudějovicku. Výběr, 49, 2012, č. 3, s. 164-176.

Encyklopedie

Jan Pešta: Encyklopedie českých vesnic. Vesnické památkové rezervace, zóny a ostatní památkově hodnotná vesnická sídla v Čechách.
Díl II. Jižní Čechy. (Zaliny - okr. České Budějovice, obec Ledenice, katastr Zaliny, s. 513-515). Nakladatelství Libri, Praha 2004.
Daniel Kovář: Českobudějovicko II. Pravý břeh Vltavy. (Zaliny s. 292-294). Vydal Bohumír NĚMEC - VEDUTA,  České Budějovice 2008.
Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka. Text, kresby a snímky Daniel Kovář. Zaliny, středověké vladycké sídlo, s. 329. České Budějovice 2011.


Záluží (Zalusch)  mapka   Chytilův adresář 1915

Záluží. První písemná zmínka 1186, správní vývoj: 1850 osada obce Slavče, 1869 - 1890 osada obce Mohuřice, od 1890 osada obce Slavče. Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy). Fara Trhové Sviny, 20 matrik z let 1649 - 1861. dk

Články v novinách a časopisech
Bohuslav Schättinger, Bude bouřka - na Stěžáku zvoní! Vzpomínka na Slepičí hory. Výběr 2/1976, 142 - 143
Sto let od založení sboru dobrovolných hasičů slavili v sobotu v Záluží. Foto Pavel Krátký. Českobudějovické listy 11. 9. 2000


Záluží (do 1949) nyní Trocnov  Chytilův adresář 1915

Rodinné foto Špatných  ze Záluží
z výletu k Žižkovu pomníku, 1927.

Ves Záluží se nachází necelé 2 km od Žižkova rodiště, s nímž však není svázána žádnými společnými dějinnými osudy. Začátkem 80. let 14. století náležela k panství Český Krumlov, které patřilo mocnému rodu Rožmberků. Další zmínku
o Záluží čteme r. 1409 v rožmberské popravčí knize, kdy poblíž vsi byl při pasení stáda zavražděn jistý Václav Pitrůch. Později připadla osada s osmi poddanskými usedlostmi k českokrumlovskému arciděkanství.

 V letech 1850 - 1923 bylo Záluží osadou obce Radostice, pak se osamostatnilo.  V roce 1949 bylo Záluží úředně přejmenováno na Trocnov, a to vyhláškou MV z 15. srpna 1949 s platností od 4. 9. 1949. Stalo se tak na základě žádosti místního akčního výboru Národní fronty. Na přelomu 19. a 20. století se počet obyvatel Záluží pohyboval kolem 130. V roce 1909 si zdejší obyvatelé vystavěli kapli sv. Jana Nepomuckého, která spolu s několika zachovalými usedlostmi kolem návsi vytváří malebný celek. Místní vlaková zastávka byla na trati mezi
Č. Budějovicemi a Gmündem otevřena v červenci 1898. Roku 1914 tu vyrostla nádražní budova a došlo ke zřízení druhé koleje.(dk)

Prameny a literatura

Daniel Kovář: Trocnov, bývalé Záluží. (S. 269-271). In: Českobudějovicko. II. Pravý břeh Vltavy. /Stránky 269-271) České Budějovice 2008. ISBN 978-80-86829-41-8.


Zálužice Chytilův adresář 1915

Zálužice. První písemná zmínka 1490, správní vývoj: 1850 - 11. 6. 1960 osada obce Zliv, 12. 6. 1960 - 29. 4. 1976 osada obce Pištín, 30. 4. 1976 - 23. 11. 1990 osada obce Zliv, od 24. 11. 1990 osada obce Pištín. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Pištín, 17 matrik z let 1647 - 1867. dk

Články v novinách a časopisech
Jan Caletka, Časně středověké železářství v okolí Zálužic. Výběr 28, 4, 1991, s. 340 - 342
Jan Schinko, Jubilea kapliček. Kaple nejen pro tři stálé obyvatele. S kresbou autora. Českobudějovické listy, 14. 2. 1998
von, Zalužice, osada se zajímavou minulostí, slouží rekreaci Poddanská ves patřila pod panství Hluboká do roku 1850. Českobudějovické listy 18.09.1998


Zámostí Chytilův adresář 1915 - část 1. .. Chytilův adresář 1915 - část 2.

Zámostí. Správní vývoj: 1850 - 1923 osada obce Hluboká nad Vltavou, od 1923 součást Hluboké nad Vltavou. dk


Zavadilka

Zavadilka. Správní vývoj: 1850 - 29. 4. 1976 osada obce Haklovy Dvory, od 30. 4. 1976 součást Českých Budějovic. dk


Závraty (Zawraten) mapka  Chytilův adresář 1915

Závraty. První písemná zmínka 1365, správní vývoj: 1850 - 30. 6. 1960 osada obce Vrábče, 1. 7. 1960 - 31. 12. 1991 osada obce Homole, od 1. 1. 1992 samostatná obec. Panství Český Krumlov (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Boršov nad Vltavou, 21 matrik z let 1653 - 1869, dva rodové katastry z let 1701 - 1840. dk

Články v novinách a časopisech
 lud, Bašta konzervatismu s patnácti hlasy. Českobudějovické listy, 4. 6. 1996
Jan Chmelík, Když v Závratech chodili mládenci na okýnko : putování po městech a obcích českobudějovického okresu, Závraty. Českobudějovické listy [1995, 09] - 4/206 (04.09.1995), 11


Zborov Chytilův adresář 1915

Zborov. Správní vývoj: 1850 - 31. 12 1975 samostatná obec, od 1. 1. 1976 osada obce Ledenice. Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Ledenice, 11 matrik z let 1672 - 1870. Osady: Ohrazení, Ohrazeníčko, Svatá Voršila. dk

Články v novinách a časopisech
Karel Pletzer, Zaniklé lázničky Svatá Voršila u Českých Budějovic. Výběr 4/1972, 213 - 217
F. J. Čapek, Svobodníci a dvořáci na velkostatku Třeboň (o hamfestním statku Mysletín, dnes katastr Zborov). Výběr 1/1977, 5 - 10
Daniel Kovář, O své kapli dokáží Zborovští dodnes zajímavě vyprávět. Nedlouho po vystavění kaple postihla Zborov nešťastná událost
...................... - při pouti se od svíček vznítil oltář a vypukl požár, který pohltil značnou část vnitřního dřevěného zařízení.
.......................Foto Václav Pancer. Českobudějovické listy 14.1. 1999
Daniel Kovář, Příspěvek k nejstarším dějinám Zborova u Č. Budějovic. Hrz, ročník 7, 1998, č. 1, s. 2-4

Literatura
Daniel Kovář: Českobudějovicko II. Pravý břeh Vltavy. (Zborov s. 297-300). Vydal Bohumír NĚMEC - VEDUTA,  České Budějovice 2008.
Michal Vazač: Kaple sv. Prokopa Zborov 1908 - 2008. Zborov 2008.
Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka. Text, kresby a snímky Daniel Kovář. Zborov, zaniklá renesanční tvrz ve dvoře na kraji vsi, s. 329-330. České Budějovice 2011.


Zbudov mapka   Chytilův adresář 1915

Zbudov. První písemná zmínka r. 1472, správní vývoj: 1850 - 11. 6. 1960 samostatná obec, 12. 6. 1960 - 13. 6. 1964 osada obce Mydlovary, od 14. 6. 19664 osada obce Dívčice. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Nákří, 5 matrik z let 1656 - 1859. Osady: Dívčice, Dubenec. dk

Články v novinách a časopisech
Václav Ira, O vesnici Zbudov. Výběr 3/1972, 163 - 164
František Minářík, O místních názvech na Zbudovských Blatech. Výběr 1/1973, 15 - 16
František Minářík, Jak se hospodařilo na Blatech. Výběr 2/1973, s. 102
František Minářík, Úsloví na Svobodných Blatech. Výběr 1/1974, s. 68
Václav Ira, Byl jakub Kubata rychtářem ve Zbudově? Výběr 2/1974, s. 106
Stach Jiří, K témuž. Doplňky. Výběr 4/1974, s. 288
Antonín Beneš, Z pravěku Zbudovských Blat. Výběr 4/1974, 244 - 245
F. J. Čapek, K otázce sirotčí autonomie na Hlubocku v 16. století. K 70. výročí postavení Kubatova pomníku. Výběr 4/1974, 246 - 248.
Jiří Vobr, Karel Klostermann o Kubatově statku a skutečnost. Výběr 4/1980, s. 238
F. J. Čapek, K článku J. Vobra , doplňky a opravy. Výběr 2/1981, s. 150
Ivan Hoyer, K článku J. Vobra. Doplňky a opravy. Výběr 2/1981, s. 151
F. J. Čapek, Selské bouře na Hlubocku v roce 1580 - 81. Výběr 4/1981, s. 237 - 255
Jan Suchan, Ondřej Ungnád ze Suneku (k článku F. J. Čapka). Výběr 4/1981, s. 139
F. J. Čapek, 85 let od ustanovení Kubatovského spolku ve Zbudově. Výběr 2/1987, s. 32
Jan Chmelík, Jak zbudovský sedlák vešel do umění. Putování po městech a obcích ..... Českobudějovické listy, 10. 12. 1993
Daniel Kovář: Příspěvek k nejstarším dějinám Zborova u Č. Budějovic. Hrz, ročník 7, 1998, č. 1, s. 2-4.

Literatura
Alois Sassmann, Z historie Mydlovar a okolí. S poznámkami o obcích Munice, Olešník, Zahájí, Zbudov a Zliv. Vydal OÚ Mydlovary 2001
Daniel Kovář: Českobudějovicko II. Pravý břeh Vltavy. (Zborov s. 297-300). Vydal Bohumír NĚMEC - VEDUTA,  České Budějovice 2008.
Michal Vazač: Kaple sv. Prokopa Zborov 1908 - 2008. Zborov 2008.
Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka. Text, kresby a snímky Daniel Kovář. Zborov, zaniklá renesanční tvrz ve dvoře na kraji vsi, s. 329-330. České Budějovice 2011.

Články o Kubatovi, co "dal hlavu za Blata"        
Václav Ira, Byl Jakub Kubata rychtářem ve Zbudově? Výběr 2/1974, 106 - 107
Jiří Stach, K článku Václava Iry Byl J. Kubata rychtářem ve Zbudově? Výběr 4/1974, 288
Jan Čudka, Kubata zve sedláky na Blata. Kubatovská historie a pozvánka na slavnost 3. 6. 1990. Jihočeská pravda, 25. 5. 1990
ka, Víte, že na Malých Zbudovských Blatech byla za vesnickou památkovou zónu vyhlášena obec Zbudov? Deník JP, 22. 2. 1992
ko, Kubata dal hlavu za Blata. Jižní Čechy v zrcadle času. Jihočeské listy. 30. 7. 1993
jchk, Eva se rozhodla vzkřísit tradici. Kubata dal sice hlavu za Blata, ale jeho dům ve Zbudově už tolik neláká. Jč. listy 2. 9. 1993
jchk, Hledáme Kubatu. Pátrání po textu divadelní hry o zbudovském rychtáři. Jč. listy, 9. 11. 1993
jchk, Od verpánku na prkna. (Václav Špatný, rodák z Vodňan, poskytl ke studiu texty hledané hry o Kubatovi). Jč. listy, 3. 1. 1994
Jan Schinko, Zbudovská Blata. (S kresbou autora, usedlost čp. 23). Česko-bavorské výhledy, 1994
jchk, Sláva! Kubata je na světě. Jihočeští čtenáři nezůstali k historii lhostejní (Hry a publikace o Kubatovi). Českobudějovické listy (dále jen Čbl), 18. 1. 1994
jbí, Legenda a sirotčí peníze. Pocta Kubatovi před devadesáti léty. Čbl, 12. 8. 1994
Karel Kakuška, Kubata dal hlavu za Blata. Před 90 lety odhalen pomník této slavné postavy. (Článek mj. obsahuje první zmínku v denním tisku po roce 1989 o strýčickém jazykovém ostrůvku v regionu). Čbl, 15. 8. 1994
Luboš Šimek. Počasí oslavě přálo. 90 let odhalení pomníku Jakuba Kubaty na Blatech. Čbl, 22. 8. 1994
František Brzoň - Milena Brzoňová, Zde byl sťat Kubata - píše se v básni. Skulila se hlava, postrach pánů vzrůstá ... Čbl, 10. 11. 1995
František Brzoň - Milena Brzoňová, Smrt Jakuba Kubaty aneb co se dělo v sousedství. Kde byl sťat zbudovský rychtář? Bouře, blesky, hromy, vichřice při popravě (část 1). Náš zpravodaj, měsíčník aktualit a zpráv Obecního úřadu a MKS v Bavorově, 3-4/1995
František Brzoň - Milena Brzoňová, Smrt Jakuba Kubaty aneb co se dělo v sousedství. Kde byl sťat zbudovský rychtář? Bouře, blesky, hromy, vichřice při popravě (část 2). Náš zpravodaj, měsíčník aktualit a zpráv Obecního úřadu a MKS v Bavorově, 1-2/1996
Štěpán Kolafa, Za co dal hlavu Kubata. Spolek, nesoucí jeho jméno a střežící jeho tradici, po několikáté ožívá. Čbl, 19. 4. 1996
Štěpán Kolafa, Památka rychtáře Kubaty v blatských obcích stále žije. Jak vypadalo jednání první valné hromady spolku "Jakub Kubata"? Čbl, 4. 8. 1997
Štěpán Kolafa, Nová tradice - putování ke Kubatovi na Blata. Čbl, 24. 10. 1997
Jan Schinko, Zbudovská selanka z časů Kubaty. Z vesnické architektury. Vávrův statek čp. 23, s kresbou autora. Čbl, 17. 6. 1998
Štěpán Kolafa - František Pešek, Na Blatech vždycky sklánějí hlavu před mocnými? Čbl, 17. 6. 1998
Veronika Bauerová, Myšlenka hrdinského vůdce blatenských sedláků ožila. Čbl, 16. 8. 1999
Libuše Kalistová, Jak rychtář Kubata dal hlavu za Blata. historie. Adam z Hradce blatské pozemky nezískal .... Čbl, 1. 7. 2000
Alois Sassmann, Rod a usedlost Kubatů ve Zbudově. O Kubatovi, co nedal hlavu za Blata. Rodopisná revue 3/2004, s. 1
Internet:
http://www.eldar.cz/archeoas/milniky/zbudov.html


Zliv   mapka. Chytilův adresář 1915

Zliv. První písemná zmínka r. 1409, správní vývoj: od 1850 samostatná obec. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Pištín, 17 matrik z let 1647 - 1867. Osady: Češnovice, Munice, Pašice, Pištín, Zahájí, Zalužice. dk

Články v novinách a časopisech
Jiří Stach, Zliv. Kronika rodů Benešova a Hlaváčových. Výběr 4/1970, 38 - 39
Jiří Stach, Zliv. Několik dat z historie obce. Výběr 2/1972, 112
Jitka Vávrovská, O pobytu Karla Klostermanna ve Zlivi. Výběr 1/1974, 16 - 17
Jiří Stach, Podrobnosti o sběru pomístních jmen na Blatech. Odk. na  práci V. Štumbauerové z r. 1970 Jména pomístní v okolí Zlivi. Výběr 4/1975, 256 - 2567
bez autora, Zliv. Kronika památných dnů před 30 lety, květnové události ve Zlivi. Výběr 4/1975, 268
Jiří Stach, O některých pomístních jménech v okolí Zlivi k roku 1713. Výběr 1/1976, 28
Václav Vondra, Vznik a ekonomický vývoj šamotárny ve Zlivi do roku 1900. Výběr 22, 1, 1985, s. 1 - 10
Václav Vondra,  Vývoj šamotárny ve Zlivi od  r. 1900 do znárodnění. Ke 100. výročí zahájení provozu. Výběr 22, 3, 1985, s. 177 - 181
F. J. Čapek, ref.: V. Vondra a kol., Zliv - minulost a přítomnost města a okolí. Zliv 1985. Výběr 23, 1, 1986, s. 62 - 63
Jiří Stach, Jméno rybníka Bezdrev. Výběr 26, 1, 1989, s. 33 -34
Bohumír Průša, Osm záhonů mrkve věnem. Jihočeská pravda, 1990
Kopecký, Zliv, historie - současnost. Českobudějovické listy, 20. 12. 1994
Stanislav Jan Chmelík, V Mrkvanově dbali i o počestnost krejčovské panny. Českobudějovické listy 11. 9. 1995
Marie Straková, Zlivská škola v letech 1940 - 1945. Výběr, časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech 32/1,1995
Marie Straková, Smrtelné úrazy dvou pilotů ve Zlivi v roce 1930. Výběr č. 4, 1996
Klára Chábová - Veronika Rochová, Jakpak je dnes u nás doma? Zliv. Českobudějovické listy, 7. 5. 1998
M. Straková - V. Vondra, Těch několik dnů na Zlivském nádraží. Českobudějovické listy, 15. 5. 1998
Tak to v květnu prožívali. Sestaveno z rozhovorů v dubnu 1985 a kronikářského zápisu 1945. Českobudějovické listy 15. 5. 1998
Marie Straková, Když přišel osudný konec září, nevypadalo to pro nikoho z obyvatel Zlivi příliš nadějně : do obce se stěhovali Češi z pohraničního území, obávali se, že v jejich krajích se bude bojovat. Českobudějovické listy 1. 10. 1998
Marie Straková ; Osmadvacátého října ve Zlivi začali úřadovat v české řeči : zaměstnanci železnice strhli rakouské odznaky a ozdobili se českými. Českobudějovické listy 20. 10. 1998
Václav Vondra, Za zlivskou kronikářkou paní Marií Strakovou. Českobudějovické listy 6. 11. 1999
Marie Straková, Počátky hasičského sboru ve Zlivi. Obnovená Tradice, 11/21, 2000
Václav Vondra, Opustila nás zlivská kronikářka . Obnovená Tradice, 11/21, 2000
Václav Vondra, Jak dopadla návštěva manželů Schwarzeberkových při otevření školy ve Zlivi. Obnovená Tradice,12/24, 2001
Václav Vondra, Vojtěch Kocourek - iniciátor schwarzenberské továrny ve Zlivi . Obnovená Tradice, 12/24 2001
Marie Straková, Zlivská škola v letech 1940 - 1945. Výběr, časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech 32/1,1995
Marie Straková, Smrtelné úrazy dvou pilotů ve Zlivi v roce 1930. Výběr č. 4, 1996
Klára Chábová - Veronika Rochová, Jakpak je dnes u nás doma? Zliv. Českobudějovické listy, 7. 5. 1998
M. Straková - V. Vondra, Těch několik dnů na Zlivském nádraží. Českobudějovické listy, 15. 5. 1998
Tak to v květnu prožívali. Sestaveno z rozhovorů v dubnu 1985 a kronikářského zápisu 1945. Českobudějovické listy 15. 5. 1998
Marie Straková, Když přišel osudný konec září, nevypadalo to pro nikoho z obyvatel Zlivi příliš nadějně : do obce se stěhovali Češi z pohraničního území, obávali se, že v jejich krajích se bude bojovat. Českobudějovické listy 1. 10. 1998
Marie Straková ; Osmadvacátého října ve Zlivi začali úřadovat v české řeči : zaměstnanci železnice strhli rakouské odznaky a ozdobili se českými. Českobudějovické listy 20. 10. 1998
Miloslav Trnka, Jak se narodily Mlhy na Blatech. Ke genealogii románu a jeho autora. Rodopisná revue 4/1999 Plný text
Václav Vondra, Za zlivskou kronikářkou paní Marií Strakovou. Českobudějovické listy 6. 11. 1999
Marie Straková, Počátky hasičského sboru ve Zlivi. Obnovená Tradice, 11/21, 2000
Václav Vondra, Opustila nás zlivská kronikářka . Obnovená Tradice, 11/21, 2000
Václav Vondra, Jak dopadla návštěva manželů Schwarzeberkových při otevření školy ve Zlivi. Obnovená Tradice,12/24, 2001
Václav Vondra, Vojtěch Kocourek - iniciátor schwarzenberské továrny ve Zlivi . Obnovená Tradice, 12/24 2001
Monografie 
- Zliv : minulost a přítomnost města a okolí . Uspořádal a zpracoval Václav Vondra. Městský národní výbor Zliv, 1985 , 190 s.
- Zliv kdysi a dnes. Kolektiv autorů: Jan Caletka, Jiří Dvořák, Ondřej Chvojka, Zuzana Kárová, Daniel Kovář, Václav král, J
  Jiří Louženský, Pavel Pauk, Ludmila Randáková, Jan Režný, Alois Sassmann, Vladimír Záruba, Petr Zavřel. 
 Redakce Daniel Kovář a Vladimír Záruba Vydalo město Zliv v roce 2010. 

Literatura
Alois Sassmann, Z historie Mydlovar a okolí. S poznámkami o obcích Munice, Olešník, Zahájí Zbudov a Zliv. Mydlovary 2001
Joža Mádl, Po stopách původního osídlení území obce Zlivi a jejího okolí v době předhistorické. České Budějovice 1946, 14 s.
Daniel Kovář, Po stopách Karla Klostermanna na Blatech. Vydal Historicko-vlastivědný spolek v Č.Budějovicích 2006. O knížce

Zvíkov Chytilův adresář 1915

Zvíkov. První písemná zmínka r. 1357, správní vývoj: 1850 - 31. 3. 1976 samostatná obec, 1. 4. 1976 - 23. 11. 1990 osada obce Lišov, od 24. 11. 1990 samostatná obec. Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Štěpánovice, 8 matrik z let 1697 - 1863. Osady: Hvozdec, Vlkovice, Zaliny. dk

Článek
Jiří Úlovec, Tvrz ve Zvíkově (11 km východně od Českých Budějovic). Výběr 39, 3, 2002, s. 175 - 189
Literatura
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900
Anna Konopová: 650 let obce Zvíkov 1357 - 2007. Zvíkov 2007.
Daniel Kovář: Českobudějovicko II. Pravý břeh Vltavy. (Zvíkov s. 300-304). Vydal Bohumír NĚMEC - VEDUTA,  České Budějovice 2008.
Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka. Text, kresby a snímky Daniel Kovář. Zvíkov. Pozdně gotická věžovitá tvrz v zemědělské usedlosti ve vsi, s. 330-334. České Budějovice 2011.

 


 Zvěrkovice  mapka   Chytilův adresář 1915

Zvěrkovice. První písemná zmínka r. 1379, správní vývoj: 1850 - 1905 osada obce Bohunice, 1905 - 1943 samostatná obec, 1945 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 19664 - 30. 6. 1985 osada obce Březí, od 1. 7. 1985 osada obce Temelín. Panství Týn nad Vltavou (pražské arcibiskupství). Fara Týn nad Vltavou, 28 matrik z let 1650 - 1873. dk

Zpět na začátek stránky

.

.

.

.

.

.

.

.



Sacharidy a gainery pro sílu a objem svalů