Jihočeská genealogie - úvod ....



Včelná

Veselka

Vlachnovice

Vráto

Velechvín 

Veska

Vlhlavy

Vrcov

Velice

Veveří

Vlkov

Všemyslice

Vesce (Rudolfov)

Vidov

Vlkovice

Všeteč

Vesce (Týn n. V.)

Vitín

Vrábče

Vyšné

Vesce (Žumberk)

Velké Záblatí viz Záblatí..

Volešník viz Olešník


Včelná      mapka    a Chytilův adresář 1915

 Včelná (Včela, Bienendorf).   Správní vývoj:  1850 - 1929 osada obce Poříčí, od 1930 samostatná obec.  Panství Poříčí - statek (Vojtěch Lanna).    Fara  Kamenný Újezd. 

Články v novinách a časopisech
Karel Pletzer, Vlastivědná poradna. Ke vzniku obce Včelná. Výběr 2/1973, 113. 
Josef Jiřička, Události roku 1945 ve Včelné. Výběr 3/1975, 156 - 158.
Josef Jiřička, Dřevěná palička - obecní posel. výběr 4/1975, 254 - 255.
Miloš O. Růžička, Grafik Miloslav Nováček. Výběr 15, 3, 1978, s. 194
Jaromír Procházka, Básnivý lyrik Miloslav Nováček. Výběr 22, 1, 1985, s. 47 - 50
Zdeněk Mráz, K pětašedesátinám grafika Miloslava Nováčka. Výběr 25, 3, 1988, s. 38 - 39
Jan Chmelík, Na Včelné si postavili hospodu na černo. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu. Včelná. Českobudějovické listy 3. 7. 1995
Jan Schinko, Romantický zámeček Sokolov slaví letos trojí výročí. S kresbou autora. Českobudějovické listy, 25. 9. 1998
Václav Vondra - Miloslav Pecha, Včelná byla dělnickou obcí, odkud lidé dojížděli za prací do továren v Čes. Budějovicích i jinam. ČBL, 22. 10. 1998
Klára Chábová - Ivana Kerlesová, Jakpak je dnes u nás doma? Včelná. . Českobudějovické listy, 31. 10. 1998
Pavel Rožboud - Ludmila Mlsová, Obec Včelná se chlubí zánovním znakem a praporem. Mladá fronta Dnes 13. 7. 2000, příloha Jižní Čechy Dnes
Milan Daněk, Včelná má ve znaku zlatou podkovu, symbol formanství. Českobudějovické listy, 20. 7. 2000
mls, Včelná má nový obecní prapor. Mladá fronta Dnes 23. 10. 2000), příloha Jižní Čechy Dnes
Milan Daněk, Znaky obcí Včelná a Homole. Včelná. Jihočeský Herold, prosinec 2001
Monografie
Včelná : 200 let trvání. Místní národní výbor ve Včelné, 1985 - 24 s.


Velechvín mapka  Chytilův adresář 1915

Veelechvín (Welechwin).   První písemná zmínka 1360.  Správní vývoj: 1850 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 30. 6. 1980 osada obce Kolný, od 1. 7. 1980 osada obce Lišov.   Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara do 28. 9. 1934 Ševětín, pak Lišov.

Články v novinách a časopisech
Josef Čertík, Devadesát let školy ve Velechvíně. Výběr 2/1972, 100 - 101.
Josef Čertík, Myslivost a pytláctví v lesích u Velechvína. Výběr 3/1972, 175.
Josef Čertík, Z historie myslivny ve Velechvíně. Výběr 4/1972, 230 - 231.
F. J. Čapek, Libochova stránka. Příspěvek k regionálním dějinám lidového zbojnictví. Výběr 3/1977, 166 - 169.


 Velice   mapka eChytilův adresář 1915

Velice. První písemná zmínka r. 1490, správní vývoj: 1850 - 1868 osada obce Chlumec, 1868 - 11. 6. 1960 samostatná obec, od 12. 6. 1960 osada obce Dříteň. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Nákří, 5 matrik z let 1656 - 1859. Osady: Chlumec, Libív. dk

 

Vesce Chytilův adresář 1915

Vesce (Veska, Ves, Wes am Berg, Wesamberg) . První pís. zm. 1375 , spr. vývoj: od 1850 osada obce Rudolfov. R. 1960 rozhodnuto název obce zrušit, neboť Vesce zástavbou splynuly s Rudolfovem. Panství České Budějovice - královské město. Fara Rudolfov, 10 matrik z let 1659 - 1866. dk


Vesce  mapkanChytilův adresář 1915

Vesce (Vestec, Cabrov, Zabrov, Čabrov, Westetz, Zabrow). První písemná zmínka r. 1268, správní vývoj: 1850 - 31. 12. 1975 osada obce Koloděje nad Lužnicí, od 1. 1. 1976 osada obce Týn nad Vltavou. Panství Koloděje nad Lužnicí - statek (Terezie hraběnka Wratislawová z Mitrowic). Fara Týn nad Vltavou, 28 matrik z let 1650 - 1873. dk

Vesce (u Horní Stropnice, Dörfles)veszuChytilův adresář 1915

Vesce. První písemná zmínka r. 1541, správní vývoj: 1850 osada obce Buschendorf, 1869 - 1930 osada obce Žumberk, pak do 23. 5. 1950 osada obce Svébohy, 24. 5. 1950 - 11. 6. 1960 osada obce Chlupatá Ves (Meziluží), od 12. 6. 1960 osada obce Horní Stropnice. Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy). Fara Žumberk, 12 matrik z let 1631 - 1857. dk


Veselka (Weselka)vesmapkaelkaChytilův adresář 1915

Veselka. Správní vývoj: 1850 - 1935 osada obce Ostrolovský Újezd, 1935 - 1943 osada obce Jedovary, před 1961 - 31. 12. 1975 samostatná obec, od 1. 1. 1976 osada obce Trhové Sviny. Panství Ostrolovský Újezd - statek (královské město České Budějovice). Fara Střížov, 21 matrik z let 1656 - 1851. Osady: Čeřejov, Jedovary, Ostrolovský Újezd, Otěvek, Rankov. dk


Veska (Víska, Jílovice Menší)vChytilův adresář 1915

Veska. První písemná zmínka r. 1366, správní vývoj: od 1850 osada obce Jílovice, naposledy tak uváděna r. 1930, potom zástavbou splynula s Jílovicemi a název se přestal užívat. Panství a./ Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu), b./ Borovany - statek (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Jílovice, 4 matriky z let 1756 - 1869. dk


Veveří mapka  Chytilův adresář 1915

Veveří. První písemná zmínka r. 1281 , správní vývoj: 1850 - 1960 samostatná obec, od 1960 osada obce Nové Hrady, městské zastupitelstvo v N. Hradech rozhodlo s účinností od 1. 8. 2000 o vytvoření nové m. části s názvem Veveří. Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy). Fara Nové Hrady, 18 matrik z let 1630 - 1865. Osady: Jedlice, Mýtiny, Světví. dk

Články v novinách a časopisech
Jan Toupalík, Skelné hutě v česko-rakouském pohraničí. Výběr 1/1975, 39 - 42
pam, Vesnice pod Mandelsteinem vznikly ve 14. století. O zaniklých místech v Novohradských Horách. Českobudějovické listy, 4. 12. 1997
Mgr. Alois Sassmann, Veveří - bývalá ves na panství Nové Hrady 


 Vidov (Vidovo pole, Wiederpolen) mapka   Chytilův adresář 1915

Vidov. První písemná zmínka r. 1357, správní vývoj: 1850 - 1880 osada obce Staré Hodějovice, před 1890 - 1924 osada obce Plav, 1924 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Doubravice, 1945 - 31. 12. 1952 samostatná obec, 1. 1. 1953 - 23. 11. 1990 osada obce Roudné, od 24. 11. 1990 samostatná obec. Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schw.). Fara české Budějovice - Svatý Mikuláš, 52 matriky z let 1615 - 1869. dk


 Vitín  mapkavChytilův adresář 1915

Vitín. První písemná zmínka r. 1541, správní vývoj: 1850 obec, před 1869 - 1873 osada obce Ševětín, 1873 - 19. 9. 1973 samostatná obec, 20. 9. 1973 - 23. 11. 1990 osada obce Ševětín, od 24. 11. 1990 samostatná obec. Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Ševětín, 13 matrik z let 1705 - 1860. dk


 Vlachnovice (Vlachňovice) Chytilův adresář 1915

Vlachnovice. První písemná zmínka r. 1370, správní vývoj: 1850 osada obce Lhota, před 1869 - 1873 osada obce Petrovice, 1873 - 1921 osada obce Lhota (Lhota - Vlachnovice), 1921 - 31. 12. 1975 samostatná obec, od 1.1. 1976 osada obce Jílovice. Panství a./ Český Krumlov - arciděkanství, b./ Borovany - statek (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Jílovice, 4 matriky z let 1756 - 1869. Osady: Lhota. dk


 Vlhlavy (Velhavy, Vlhavy, Vyhlav, Vihlav, něm. Wyhlaw)v Chytilův adresář 1915

Vlhlavy. První písemná zmínka r. 1273, správní vývoj: 1850 - 1879 osada obce Plástovice, 1879 - 1943 samostatná obec, 1945 - 31. 12. 1962 samostatná obec, od 1. 1. 1963 osada obce Sedlec. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Němčice, 7 matrik z let 1784 - 1855. Osady: Malé Chrášťany. dk



Vlkov mapka lChytilův adresář 1915

Vlkov. První písemná zmínka r. 1443, správní vývoj: 1850 - 1923 osada obce Dobřejovice, 1923 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 30. 6. 1975 osada obce Drahotěšice, 1. 7. 1975 - 23. 11. 1990 osada obce Ševětín, od 24. 11. 1990 samostatná obec. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Ševětín, 13 matrik z let 1705 - 1860. dk


 Vlkovice (Wilkowitz)vlkChytilův adresář 1915

Vlkovice. První písemná zmínka r. 1447, správní vývoj: před 1869 - 1886 osada obce Slavošocice, 1886 - 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 31. 3. 1976 osada obce Zvíkov, od 1. 4. 1976 osada obce Lišov. Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schw.). Fara Štěpánovice, 8 matrik z let 1697 - 1863. dk


 Vrábče (Vrabce, Prabsch)   mapka     Chytilův adresář 1915  
Rod Křížů, Vrábče čp. 4  a čp.8   Rod Hálů, Vrábče čp. 9    Rod Vyžrálků, Vrábče čp. 15

Vrábče. První písemná zmínka r. 1379, správní vývoj: 1850 - 30. 6. 1985 samostatná obec, 1. 7. 1985 - 23. 11. 1990 osada obce Boršov nad Vltavou, od 24. 11. 1990 samostatná obec. Panství Český Krumlov (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Boršov na Vlatavou, 21 matrik z let 1653 - 1869, 2 rodové katastry z let 1701 - 1840. Osady: Hradce, Jamné, Koroseky, Kroclov, Slavče, Zahorčice, Závraty. dk

Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík, Jak staří "Vrabčáci" cejchovali kapry Putování po městech a obcích českobudějovického okresu. Vrábče. Čb. listy, 31. 7. 1995
fh, Premiéra seniorských setkání. Českobudějovické listy, 7. 12. 1995
ks, Nemyslí jen na peníze. Ve Vrábči plánují setkání seniorů. Českobudějovické listy, 13. 3. 1996
zvo, Naleziště vltavínů zaplavili novodobí zlatokopové. Českobudějovické listy, 7. 5. 1996
František Hála, Vzpomínka na zřízení kostela ve Vrábči. Českobudějovické listy, 3. 10. 1997 
Klára Chábová - Ivana Kerlesová, Jakpak je dnes u nás doma za humny? Vrábče. Českobudějovické listy, 17. 12. 1998 
Miloslav Trnka, Náš rodný erb, ten tvrdého je slohu ... Staré rody z Vrábče na Českobudějovicku v letech 1935 - 41.ČBL, 17. 8. 1995


Vráto (Vráta, Brod)vr Chytilův adresář 1915

Vráto. První písemná zmínka r. 1375, správní vývoj: 1850 - 31. 12. 1951 samostatná obec, potom součást Českých Budějovic, 1. 1. 1976 - 23. 11. 1990 osada obce Rudolfov, od 24. 11. 1990 samostatná obec. Panství České Budějovice - královské město. Fara Rudolfov, 10 matrik z let 1659 - 1866. Osady: Hlinsko, Nové Vráto. Nové Vráto. Do 31. 12 1951 osada obce Vráto, od 1. 1. 1952 součást Českých Budějovic. Fara Rudolfov. dk

Články v novinách a časopisech
Miroslav Procházka, Pomníky na Českobudějovicku : Nové Vráto. Českobudějovické listy 26. 7. 1995
Jan Chmelík, Vrátenský Ješut chodil za dílem okolkem. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu. Vráto. ČBL 7. 8. 1995
lud, Němečtí sedláci tu byli 300 let. Českobudějovické listy, 25. 8. 1995 


 Vrcov (Wirzau) vrChytilův adresář 1915

Vrcov. První písemná zmínka r. 1396, správní vývoj: před 1869 - 1908 osada obce Hlubolá u Borovan, 1908 - 30. 3. 1943 samostaná obec, 1. 4. 1943 - 31. 7. 1945 osada obce Borovany, 1. 8. 1945 - 31. 12. 1962 samostatná obec, od 1. 1. 1963 osada obce Borovany. Panství: a./ Borovany - statek (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu), b./ Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu), c./ Český Krumlov (arciděkanství), d./ Poříčí - statek (Vojtěch Lanna). Fara Borovany, 6 matrik z let 1665 - 1852. dk

Monografie
Daniel Kovář, Borovany. Vydal OÚ České Budějovice ve spolupráci s Městem Borovany, 2000. Fotografie Petr Odložil, fotografie archivních materiálů Stanislav Loudát, archivní materiály poskytl SOkA Č. Budějovice, ISBN 80-238-5511-5. Monografie obsahuje rovněž příspěvky k historii dvora Trocnova - Žižkova rodiště, obce Záluží (od 1949 nese jméno Trocnov), vsi Dvorec, obce Hluboká u Borovan, Radostic, Vrcova a osad Třebeč, Cikánov a Chrastí.


Všemyslice (Šemeslice, Schemeslitz)   mapka   Chytilův adresář 1915

Všemyslice. První písemná zmínka r. 1352, správní vývoj: od 1850 samostatná obec. Panství Neznašov - statek (Prosper hrabě Berchtold z Uherčic). Fara Neznašov, 9 matrik z let 1756 - 1873. Osady: Bohunice, Karlov I., Neznašov, Slavětice, Všeteč. dk

Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík, Cestář Bartuška roztloukal kamení kolem Všemyslic. Českobudějovické listy 14. 8. 1995
Klára Chábová - Ivana Tomková, Jakpak je dnes u nás doma? Všemyslice. Českobudějovické listy, 8. 10. 1998
Milan Daněk, Všemyslice mají ve znaku lekníny. Kresba Milan Daněk. Českobudějovické listy 24. 9. 2001

Milan Daněk, Znaky obcí Staré Hodějovice a Všemyslice. Všemyslice. Jihočeský Herold, prosinec 2001


Všeteč (Všetečka, Vscheteč, Wschetetz)vmapkasChytilův adresář 1915 Součástí je i dřívější Karlov I., Chytilův adresář 1915 viz také Všemyslice

Všeteč. První písemná zmínka r. 1654, správní vývoj: Před 1869 - 1888 osada obce Všemyslice, 1888 - 1943 samostaná obec, 1945 - 11. 6. 1960 samostatná obec, od 12. 6. 1960 osada obce Všemyslice. Panství Libějovice (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Neznašov, 9 matrik z let 1756 - 1873. Osady: Karlov I., Karlov II. dk


 Vyšné (Weisenbach)     mapka      Chytilův adresář*

Vyšné. Správní vývoj: 1920 - 31. 12. 1975 samost. obec, od 1. 1. 1976 osada obce Nové Hrady. Fara Nové Hrady. Osada Obora. (dk)
Ves Vyšné (Weissenbach, podle původního označení zdejšího potoka), leží při samé česko-rakouské hranici 6 km od Nových Hradů. Osada bývala součástí historického území zvaného Vitorazsko a jako taková na základě saint-germainské dohody připadla roku 1920 k Československu*. Vyšné je         v písemných pramenech poprvé doloženo až roku 1526, ale jedná se zcela nepochybně o mnohem starší osadu, která dokonce podle pověsti bývala městem. Od r. 1907 v obci fungovala německá škola o dvou třídách, r. 1924 byla otevřena i česká jednotřídka. Na okraji vsi zůstal dodnes stát značně zubožený fürstenberský dvůr z 18. století. Dříve býval tento objekt centrem samostatného panství o rozloze 2 778 ha, které rodu Fürstenbergů náleželo 
do roku 1925. (
Pavel Koblasa)  *Proto Vyšné nespadá do území, zachyceného v Chytilově úplném adresáři Království českého z r. 1915.

Články v novinách a časopisech
Pavel Koblasa, Vyšné v zrcadle nelítostného času. Českobudějovické listy 18. 6. 1998    Plný text


Zpět na začátek stránky


.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

„Vždy odpouštějme svým nepřátelům, nic je nedokáže víc rozzuřit.“ Oscar Wilde