Jihočeská genealogie - úvod ...



Tališovice

Trhové Sviny

Trutmaň

Třebín

Tuchonice

Temelín

Tomandlův dvůr

Třebeč

Třebotovice

Tupesy

Temelínec

Trocnov

Třebíčko

Tříčměry

Týn nad Vlt.

Těšínov Trpnouze

Třebsko viz Třebeč

Třitim Terezino Údolí    mapka   
Todně Třebonín  mapka



Tališovice  (zaniklá osada poblíž Sv. Jana nad Malší)
Článek
Daniel Kovář, Zaniklá osada Tališovice na Českobudějovicku. Výběr 38, 4, 2001, s. 307 - 310

 Temelín mapka  Chytilův adresář 1915

Temelín (Velký Temelín, Německý Temelín, Gross Temelin).   První písemná zmínka 1381. Změny názvu: Výnosem MV z 30. 11. 1914 poovlena změna jména z Velký Temelín na Temelín.  Správní vývoj: Od 1850 samostaná obec.  Panství Neznašov - statek (Prosper hrabě Berchtold z Uherčic).  Fara Křtěnov. Osady: Březí, Chvalešovice, Knín, Kočín, Křtěnov, Lhota pod Horami, Litoradlice, Malešice, Podhájí, Sedlec, Temelínec, Zvěrkovice.       

Výběr článků z novin a časopisů
František Našinec, Temelín - jméno, jeho původ a jeho historické proměny. Výběr 2/1966, 28 - 34.
rr, 45 let kronikářem (Ing. František Našinec). Výběr 1/1972, 58.
Antonín Beneš, Na paměť ing. Františka Našince. Výběr 14, 4, 1977, s. 288 - 289
onk, Jak to bylo s Temelíny. Co se píše v listinách. Deník Jihočeská pravda, 11. 11. 1992
Jan Chmelík, Obsluhoval J. E. diplomatické panstvo? Putování po městech a obcích  ... Českobudějovické listy, 5. 6. 1995
Klára Chábová - Veronika Rochová, Jakpak je dnes u nás doma? Temelín. Českobudějovické listy 26. 3. 1998
Václav Vondra - Miloslav Pecha, Za války hrozila Temelínu likvidace. Českobudějovické listy, 15. 10. 1998
František Dostál, Země zamyšlená versus Temelín. Českobudějovické listy 12. 2. 2000
Petr Havel, Jaderná elektrárna ovlivní vše. Existenci Temelína pocítí zemědělci regionu i obyvatelé Prahy. Metro 4. 9. 2000

.
Výběr z monografií
Antonín Pelíšek, Lidé od Temelína. Foto S. Kubeš, J. Sýbek a archiv obyvatel ; epilog O. Syrovátka. 1. vyd.. - Č.Budějovice, Gabreta, 1999 - 93 s. : il., mapa


 Temelínec  mapka cChytilův adresář 1915

Temelínec (Malý Temelín, Český Temelín, Klein Temelin, Klein Demelin).  První písemná zmínka 1372.  Správní vývoj: 1850 - 1879 osada obce Kočín, 1879 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Temelín, 1943 - 11. 6. 1960 samostatná obec, od 12. 6. 1960 osada obce Temelín. Panství:
a) Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu), b) Protivín (týž), c) Vysoký Hrádek - statek (Barbora Hirschová).   Fara Křtěnov.

Články v novinách a časopisech
pam, Temelínec radlicím buldozerů neušel.   Českobudějovické listy, 23. 9. 1996
Josef Mikšátko, Setkání rodáků z Temelínce
pam, Rodáci vzpomínali na Temelínec. Českobudějovické listy, 23. 9. 1997
pam, O dávné historii kapličky se zvonem v již zaniklém Temelínci. Stavba zasvěcená sv. Vojtěchu  ...obec, jejíž náves zdobila. ČBL 25. 9. 1997
Pavel Mörtl, Rodáci z Temelínce si připomněli svou obec. Českobudějovické listy, 26. 9. 1998  


Těšínov Petříkov 374 01ínmapkaovChytilův adresář 1915

Těšínov Tieschin).  Správní vývoj: 1850 - 1899 osada obce Buková, 1899 - 31. 12. 1975 samostatná obec, 1. 1. 1976 - 23. 11. 1990 osada obce Olešnice, od 24. 11. 1990 osada obce Petříkov.   Panství  Nové Hrady (Jiří hr. Buquoy).  Fara Jílovice. 

Literatura
Michal Čech, Těšínov (Buková) - výpisy z katastrů. Revisitace berní ruly 1676, Josefský katastr 1784, Stabilní katastr 1827. Vyd.autor vl. nák. Blovice 1997
Michal Čech, Z údolí Stropnice, aneb Střípky z historie těšínovských selských rodů  Svitáků, Podoláků, Vejsadů, Princů a Dorazilů. Plzeň 1997. Plný text .


Todně o Trhové Sviny 374 01dněChytilův adresář 1915

Todně (Todeň, Todnie).   První písemná zmínka  1186. Správní vývoj: 1850 - 1867 osada obce Komařice,  1867 - 11. 6. 1960 samostatná obec,
12. 6. 1960 - 30. 6. 1980 osada obce Něchov, od 1. 7. 1980 osada obce Trhové Sviny.  Panství: a) Komařice - statek (cisterciácký klášter Vyšší Brod),
b) České Budějovice - královské město, c) Nové Hrady (Jiří Hrabě Buquoy), d) Český Krumlov - arciděkanství.   Fara Trhové Sviny. 

Články v novinách a časopisech
Pavel Koblasa, Před sto lety se narodil historik Trocnova. Jan Petřík ... si postavil vilu v Borovanech. Českobudějovické listy 22.12.1999


Trhové Sviny ..mapka  .Chytilův adresář 1915:.. část 1. ..část 2. ...část 3.... část 4.... část 5.

Trhové Sviny (Sviny, Schweinitz).   První písemná zmínka 1260.  Správní vývoj: od 1850  samostatná obec. Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy).  Fara Trhové Sviny. 

Prameny
Vlastimil Kolda, Epigrafické památky města Trhových Svinů. Archivum Trebonense, 1986, s. 148 - 160
Miloslav Trnka, První trhosvinenští studenti na Jirsíkově gymnáziu v Č. Budějovicích (rkp, 1999). Plný text 
Články v novinách a časopisech
Bedřich Dubský, 1938, Z pravěku okolí Trhových Svin. Výběr 2/1967, 9 - 13.
Roman Šícho, Tři zajímavé objekty v Hrádku u Trhových Svinů. Výběr 3/1967, 28 - 31.
Josef John, Trhové Sviny v květnovém povstání roku 1945. Výběr 3/1975, 163 - 165. 
J. Šonka, Pomníky padlých v květnu 1945 na starém hřbitově. Výběr 17, 2, 1980, s. 117.
Václav Pavlíček, Nález kamenné sekerky u Trhových Svinů. Výběr 27, 2, 1990, s. 139 - 141.
Karel Pletzer, K autorství svatojánského sloupu v Trhových Svinech. Výběr 28, 4, 1991, s. 342 - 344.
as, Výročí udělení městských práv. Noviny pod lupou. Deník Jihočeská pravda, 14. 10. 1992
Alena Schelová, Kobyla se chystá uhodit. Zajímavá technická památka u Trhových Svinů. Jihočeské listy, 31. 7. 1993
Alena Schelová, Buškova kobyla zabuší na jaře. Jihočeské listy 11. 8. 1993
Vojtěch Štorm, Ještě ke svatojánskému sloupu v Trhových Svinech. Výběr 31, 1, 1994, s. 38 - 39
Karel Pletzer, Rukopisy z Trhových Svinů ve Státní knihovně ČR v Praze. Výběr 31, 2, 1994, s. 117 - 118
Alena Schelová, Jak to klape na Buškově hamru? Českobudějovické listy 13. 6. 1994
Stanislav Kopecký, Trhové Sviny, historie - současnost. Českobudějovické listy, 1. 12. 1994
Jan Chmelík, Když ctnostná Tekla vábila svinenské ševce. Putování po městech a obcích ... Českobudějovické listy 12. 6. 1995
Miroslav Procházka, desetiletá fascinace odkazem předků. Sběratelský koníček Pavla Šimáka. Českobudějovické listy, 19. 9. 1996
Jiří Militký, Depot mincí z počátku třicetileté války z Trhových Svinů na Českobudějovicku. Výběr č. 3, 1996
Miloslav Pecha - Václav Koranda, Trhosvinensko zažilo na konci války drama. Českobudějovické listy, 17. 4. 1998
Marie Plchová, Jak prsten s červeným křížem zachránil lidské životy. Českobudějovické listy, 15. 5. 1998
Stanislava Neradová, Rodné Trhové Sviny vyměnil za orientální Káhiru na Nilu (Ak. malíř Ferdinand Stašek 1888 - 1937). ČBL 18. 12. 1999
Monografie
Trhové Sviny a Trhosvinensko. Foto Michal Tůma. Vyd. Městský úřad Trhové Sviny 1992
Literatura
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.
K. Hlubuček, Historické, umělecké a přírodní památky Trhosvinenska.1, Město Trhové Sviny. Doudlebský archiv národopisný, Trhové Sviny 1951
Daniel Kovář, Pavel Koblasa, Kraj trojí tváře : Borovany, Ledenice, Trhové Sviny, Horní Stropnice, Nové Hrady, Žár, Žumberk, Jílovice, Olešnice, Slavče. Překlad Helena Nechlebová, Paul A. Gribbin. Fotografie Petr Odložil. Vyd. Sdružení obcí a Okresní úřad České Budějovice, 1998, mapa 
Dagmar Blümlová, Emil Hácha (1872 - 1945). In Sto tváří z jihočeské kulturní historie. Pelhřimov 2000.

Ke genealogii býv. českobudějovického okresu
přikládáme jeden miniukazatel: Je to kniha Trhové Sviny 500 let městem, vyšla péčí muzea a městské rady v Trhových Svinech roku 1938. Podrobně seznamuje s dějinami města od pravěku přes Jana Žižku, a také uvádí stručnou historii, někde i s výpisky z urbářů, či jsou jmenovány n
ejstarší rody. Historie obcí jsou většinou podávány místními učiteli, některé jsou zcela ojedinělé. Výčet obcí: Besednice, Borovany, Boršíkov, Branišovice, Březí, Buková, Bukvice, Čeřejov, Čižkrajice, Dobrkov, Dolní Lhotka, Dvorec, Hluboká u Borovan, Hrádek, Chlum, Chvalkov, Jedovary, Jiříkovo Údolí, Keblany, Kladiny, Klejžary, Komařice, Kondrač, Lahuť, Lhotka u Olešnice, Lníště, Ločenice, Malče, Mohuřice, Mokrý Lom, Nepomuk, Nesměň, Nežetice, Něchov,, Olešnice, Otěvek, Pašínovice, Petříkov, Pěčín, Polžov, Rankov, Řevňovice, Sedlce, Sedlo, Slavče, Strádov, Strážkovice, Stropnice u Římova, Sv. Jan nad Malší, Těšínov, Todeň, Trutmaň, Třebeč, Třebíčko, Újezd Ostrolovský, Veselka, Vrcov a Záluží. (Mgr. Alois Sassmann)

První trhosvinenští studenti na Jirsíkově gymnáziu (Miloslav Trnka)
Chronologicky podle publikace Šedesát let Jirsíkova gymnasia 1868 - 1928, Č. Budějovice 1928.
1. Štoidl František *24.2.1854 Trhové Sviny, studoval 1868-9, později JUC. v Trh. Svinech, +22.1.1902    
2. Pašek František *4.4.1853 TS, na J.g. od 1868, maturoval 1875, arcibiskupský notář, farář v Domašíně u Vlašimi.
3. Weyszer František  *18.1.1861 TS, studoval 1870-72. Emeritní vrchní správce důchodkové kontroly v Hluboké n. Vlt.
4. Stráský František *12.9.1860 TS, studoval od 1. ročníku 1871/2, maturoval 1879, notář v Opočně.
5. Štoidl Ferdinand *25.5.1860 TS, studoval 1873-5, městský tajemník v Ledenicích. +22.8.1921.
6. Wagner Karel *15.10.1863 TS, studoval od 3. roč. 1877-79, emeritní brigádní generál. Praha IV, Na Valech 286.
7. Stráský Bedřich *6.3.1864 TS, studoval 1886-7, hostinský v Trhových Svinech. +22.4.1892
8. Weyszer Vincenc *24.5.1865 TS, studoval 1876-80, MgPh., lékárník TS.
9. Čurda Josef *7.4.1863 TS, studoval od 1877, maturita 1885, katecheta v ČB, +8.5.1904.
10.Fürbeck Jan *10.2.1864 TS, studoval od 1877, maturita 1885, medik v TS. +29.1.1889
11.Reindl Karel *11.10.1865 TS, studoval od 1878, maturita 1886, děkan v Čakovicích u Prahy.
12.Wortner František *2.9.1864 TS, studoval od 1877, maturita 1886, farář Korljany (Köflach) u Štýrského Hradce, +23.4.1928.
13.Fürbeck Rudolf *12.4.1868 TS, studoval 1879-82, obchodní příručí, zemřel jako vojín r. 1890.
14.Linhart Jaroslav *24.11.1868 TS, stud. od 1880, matur. 1888. Emer. ředitel Moravské agr. a prům. banky, starosta m. Třebenice
15.Mardetschlager Josef *15.3.1871 TS, studoval od 1881, maturita 1889, vrchní magistrátní účetní rada ve Vídni.
16.Šimon Karel *25.10.1869 TS, studoval od 1880 s jedním přerušením, matur. 1889. Soudní adjunkt v Brandýse nL +8.5.1901 TS.
17.Wortner Josef *19.11.1868 TS, studoval od 1880, maturita 1889, emeritní katecheta v Bílině u Teplic, bydl. TS čp. 278.
18.Hácha Emil *12. 7. 1872 TS, studoval od 1882, maturita 1890, JUDr., 1. president nejvyššího spr. soudu v Praze, později státní prezident.

Zpět na začátek stránky


Tomandlův dvůr
Články v novinách a časopisech
F. J. Čapek, Hamfeštní dvory na Budějovicku. Schneidlerův a Tomandlův dvůr poblíže Nových Hradů. Výběr 3/1976, 153 - 157


Trocnov do 1949 název Zálužíč mapka   ..

Trocnov (Záluží, Zalluschi). První písemná zmínka 1379. Změna názvu: Vyhláškou MV z 15. 8. 1949 bylo Záluží přejmenováno na Trocnov s platností od 4. 9. 1949. Stalo se tak na základě žádosti místního akčního výboru Národní fronty.  Správní vývoj:  1850 - 1923 osada obce Radostice, 1923 - 31. 3. 1943 samostatná obec, 1. 4. 1943 - 1945 osada obce Radostice (sídlo v Záluží), 1945 - 30. 6. 1975 samostaná obec, od 1. 7. 1975 osada obce Borovany.  Fara Ledenice. (dk)

Trocnov - Žižkovo rodiště. Pravděpodobně kolem poloviny 14. století vznikly dva dvorce, náležející do majetku drobného šlechtického rodu, jenž se psal
s přídomkem "z Trocnova" a v erbu užíval raka. Dvorce se poprvé připomínají roku 1378, kdy zároveň vstupuje do psaných pramenů zdejší zeman Jan, řečený Žižka z Trocnova, prodávající tehdy svůj rodný statek Vilému Puckovi z Trutmaně. Nebýt toho, že se pak postavil do čela hus
itských vojsk, nevěnovali by mu takovou pozornost přední čeští historikové i literáti a na trocnovských dvorcích by sotva proběhl rozsáhlý archeologický průzkum. Díky němu a prostřednictví ojedinělých písemných zpráv si dnes dokážeme představit prostředí, v jakém mladý Žižka vyrůstal. Mgr. D. Kovář, 2000

Výběr z článků v novinách a časopisech
F. M. Bartoš, Z nejstarších osudů Trocnova a rodiny Žižkovy. Jihočeský sborník historický (dále jen JSH) 1, 1928, s. 113 - 120
Jan Petřík, Odúmrť po Mikšovi z Trocnova. JSH 4, 1931, s. 41 - 54
Jan Petřík, Trocnov v 17. století. JSH 5, 1932, s. 73 - 88
F. M. Bartoš, Nové zprávy o Žižkovi a jeho rodině. JSH 5, 1932, s. 113 - 115
F. M. Bartoš, Odchod Žižkovy rodiny z Trocnova. JSH 6,  1933, s. 108 - 110
F. M: Bartoš, Nové světlo do dějin posledního roku života Žižkova. JSH 11, 1938, s. 102 - 107
J. Kosina, O původu jména Žižka. JSH 21, 1952, s. 95 - 99
A. Hejna, Trocnovské dvorce. Časopis Národního muzea, Praha 1957, s. 35 - 48
A. Hejna, Výsledky archeologického výzkumu v Trocnově. JSH 1957, s. 1 - 4
Jiří Záloha, Postavení prvního Žižkova pomníku v Trocnově. Výběr 4/1974, 230 - 231
op, Studánka napověděla. Deník Jihočeská pravda, 14. 8. 1992
František Kolář, O šlechtě našeho regionu. Z Trocnova . Trhovosvinenské listy : zpravodaj občanů města Trhových Svinů a okolí [1991-1997] - 3/2 (1993), 7
Zuzana Thomová, Revizní archeologický výzkum Trocnov, Mikšův dvorec. Výběr z prací členů Historického klubu při JČM v Č. B. - 30/4
(1993), 262-263
Karel Kakuška, Bratře Žižko, popojedem - aneb Co s kulturní památkou? Jihočeské listy, 18. 4. 1994
ks, Žižka trávou nezaroste. Trocnovský areál změní tvář i majitele. Českobudějovické listy, 6. 9. 1994
Stanislava Neradová, Žižka zůstal trochu stranou. V sobotu se v trocnovském areálu vzpomínalo. Českobudějovické listy, 10. 10. 1994
Milada Hučková, Odkud pochází Jan Žižka? Západočeský archeoastronautický zpravodaj 3/1995
mp, Na prohlídku i po zavírací době. O Žižkově rodišti chybí jakákoliv informační publikace. Českobudějovické listy, 19. 5. 1997
Jan Schinko, Jan Žižka asi neměl České Budějovice příliš v lásce. Malá českobudějovická jubilea. Českobudějovické listy, 10. 3. 1998
Petra Vyhnalová, Další osud areálu v Trocnově leží na ministerstvu kultury. Českobudějovické listy, 31. 3. 1998
Vladimír Valíček, Na okraj Žižkova výročí. Českobudějovické listy, 9. 10. 1998
Ivana Kerlesová, O Žižkovo rodiště se chce okresní úřad starat i bez správce. Českobudějovické listy 20. 1. 1999
Květuše Schüllerová, Cesty za krásami regionu : Trocnov. Foto archív Českobudějovické listy 22.05.1999, příloha Víkendové listy
Jiří Cukr: O trocnovské kapli Jana Žižky. Českobudějovické listy, nedělní příloha, 4. 1. 2003.

.
Monografie
Jan Petřík, Přehled dějin Trocnova. Nákladem vlastním, 1924? - 50 s.
František Miroslav Čapek, Trocnov. České Budějovice 1924
Jan Petřík, Trocnov. Průvodce minulostí a přítomností. Nákladem vlastním, Trocnov 1938
K. Hlubuček, Trocnov - Žižkův kraj : stručná historie dvorce Žižkova, Žižkovy křtitelnice a Žižkova lánu v Čeřejově. Trhové Sviny 1951 - 21 s. : il.
L. Kluzák, Trocnov. 12 stran, 1962
Hůlka, Průvodce rodištěm Jana Žižky z Trocnova. České Budějovice : Odbor kultury ONV, 1976 - 31 s.
Jan Petřík, Trocnov v XVII. století.: Nákladem vlastním, v Táboře 1932 - 18 s.
.

Literatura 
Jan Petřík, Odúmrť po Míkšovi z Trocnova . Vlastním nákladem v Táboře : 1931 - 16 s.
Miroslav Haller, Duše krajiny : výhledy se Zeleného vrchu nad Trocnovem. 4 dřevoryty Karla Štěcha.. V Praze 1940 - 8 s. : il
Herbert Pexa, Oldřich ze Dvorce. Příspěvek k dějinám Dvorce a Trocnova. JSH, roč. 60 - 62, 1991 - 92, s. 1 - 8
Daniel Kovář, Borovany. Vydal OÚ České Budějovice ve spolupráci s Městem Borovany, 2000. Fotografie Petr Odložil, fotografie archivních materiálů Stanislav Loudát, archivní materiály poskytl SOkA Č. Budějovice, ISBN 80-238-5511-5. Monografie obsahuje rovněž příspěvky k historii dvora Trocnova - Žižkova rodiště, obce Záluží (od 1949 nese jméno Trocnov), vsi Dvorec, obce Hluboká u Borovan, Radostic, Vrcova a osad Třebeč, Cikánov a Chrastí.


Trpnouze Hranice 373 33   Chytilův adresář tuto osadu neuvádí

Trpnouze (Vitorazsko).  Správní vývoj: 1920 - 11. 6. 1960 samostatná obec, 12.6.1960 - 30.6.1985 osada obce Hranice u N. Hradů, 1.7.1985 - 23.11.1990 osada obce n. Hrady, od 24. 11. 1990 osada obce Hranice. Fara Dvory nad Lužnicí.

Články v novinách a časopisech
pam, Povídání o obci Hranice včetně její přilehlé části zvané Trpnouze. Foto P.Mörtl, Českobudějovické listy 3. 1. 1998
Václav Rameš, Jak Hejmon odradil chalupníka z Trpnouze od krádeže v lese : jihočeská pověst. Mladá fronta Dnes, 1. 12. 1999, příloha Jižní Čechy Dnes


Trutmaň TČížkrajice 374 01,ňnyní    Mezilesí TChytilův adresář 1915


Třebeč   Borovany 373 12 mapkačChytilův adresář 1915

Třebeč (Třebsko, Velká Třebeč, Triebsch).   První písemná zmínka 1364.   Správní vývoj: 1850 - 1975 samostaná obec, od 1.7.1975 osada obce Borovany.  Panství: a) Olešnice - statek (král. město Č. Budějovice. b) Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy), c) Borovany - statek (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu), d) Český Krumlov (týž), e)český Krumlov - arciděkanství.  Fara Trhové Sviny.   Osady: Dvorec, Lhotka, Třebíčko.

Články 

- Daniel Kovář: Jak a proč byla rozdělena ves Třebeč u Borovan. S tabulkou: Přehled vývoje majetkové držby Třebče.
   In: Výběr, časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. Ročník 51, 2014, č. 2, s. 69-78.

Encyklopedie
- Třebeč. Středověké vladycké sídlo a svobodnický dvůr. (S. 304). In: Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka. 
  Text, kresby a snímky Daniel Kovář. Vydal Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích. České Budějovice 2011. ISBN 978-80-260-0407-3.

Monografie 
- Daniel Kovář, Borovany. Vydal OÚ České Budějovice ve spolupráci s Městem Borovany, 2000. Fotografie Petr Odložil, fotografie archivních materiálů Stanislav Loudát,
  archivní materiály poskytl SOkA Č. Budějovice, ISBN 80-238-5511-5. Monografie obsahuje rovněž příspěvky k historii dvora Trocnova - Žižkova rodiště, obce Záluží 
  (od 1949 nese jméno Trocnov), vsi Dvorec, obce Hluboká u Borovan, Radostic, Vrcova a osad Třebeč, Cikánov a Chrastí.


Třebíčko mapka  Chytilův adresář 1915

Třebíčko (Malé Třebíčko, Klein Triebsch).   První písemná zmínka 1381.  Správní vývoj: 1850 - 30.6.1960 osada obce Třebeč, od 1.7.1960 osada obce Trhové Sviny.  Panství Ostrolovský Újezd - statek (král. město Č. Budějovice).   Fara Trhové Sviny.

Články
- Jiří Cukr: Dvě výročí Františka Strnada, českého menšináře ve Vídni. Výběr, 50, 2013, č. 1, s. 61-64. (O rodákovi z Třebíčka F. Strnadovi, 1887-1967).


 Třebín  mapka    Chytilův adresář 1915

Třebín.   První písemná zmínka  1263.  Správní vývoj: 1850 - 24. 3. 1943 samostaná obec, 25. 3. 1943 - 1945 osada obce Dubné, 1945 - 11. 6. 1960 samostaná obec, od 12. 6. 1960 osada obce Dubné.   Panství české Budějovice - král. město.  Fara  Dubné.

Články v novinách a časopisech
- Karel Pletzer, Ves Třebín v majetku českobudějovických Klariců. Výběr 29, 2, 1992, s. 101 - 103
- Daniel Kovář, Šlechtická sídla ve Srubci a Třebíně na Českobudějovicku. Výběr 2/2003, s. 119-134.

Publikace
Třebín 750. Sestavil Karel Čížek. Třebín 2013.


Třebotovice  Městská část Českých Budějovic   Chytilův adresář 1915

Třebotovice (Třebotovas Hora, Trebitovitz).   První písemná zmínka 1378.   Správní vývoj:  1850 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 30.6.1985 osada obce Kaliště, od 1. 7. 1985 součást Českých Budějovic.  Panství Hluboká nad Vltavou (jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).   Fara Dobrá Voda.

Články v novinách a časopisech 
-Miroslav Procházka, Pomníky na Českobudějovicku - Třebotovice. Českobudějovické listy, 2. 8. 1995

Literatura
- Daniel Kovář, Budějovické hřbitovy. Malý kulturně-historický průvodce. Třebotovický hřbitov (str. 89 - 90). České Budějoivce 2001


 Tříčměry Osada obce Žumberk, viz Střeziměřice  Chytilův adresář 1915


Třitim  mapkau Chytilův adresář 1915

Třitim (třitím, Střitím, Třitín, Tritm).   První písemná zmínka 1407.   Správní vývoj: 1850-21. 2. 1923 osada obce Dobšice, 22. 2. 1923 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Dobšice, 1945 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 31. 12. 1975 osada obce Dobšice, od 1. 1. 1976 osada obce Žimutice.  Panství Týn nad Vltavou  (Pražské arcibiskupství).   Fara Týn nad Vltavou. Osada Hněvkovice na pravém břehu Vltavy.

Články v novinách a časopisech 
- Jan Schinko, Záhadná Třitim a selské baroko. S kresbou autora. Českobudějovické listy, 29. 8. 1998v


Tuchonice  mapkae Chytilův adresář 1915

Tuchonice (Duchonice, Stuchonice, Tuchonitz).   První písemná zmínka 1380.   Správní vývoj: 1850 - 1873 osada obce Pořežany, 1873 - 1943 samostaná obec, 1943 - 1945 osada obce Pořežany, 1945 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 31. 12. 1975 osada obce Pořežany, od 1. 1. 1976 osada obce Žimutice.    Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).   Fara  Modrá Hůrka.

Články v novinách a časopisech
- F. J. Čapek, Hamfeštní dvory na Budějovicku. Statek Vávrův v Tuchonicích. Výběr 3/1976, 153 - 157


 Tupesy  mapkaTChytilův adresář 1915

Tupesy (Tupes).   První písemná zmínka 1273.   Správní vývoj: 1850 - srpen 1919 osada obce Břehov, srpen 1919 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Břehov, 1945 - 29. 2. 1960 samostatná obec, 1. 3. 1960 - 30. 6. 1985 osada obce Radošovice, 1. 7. 1985 - 23. 11. 1990 osada obce Žabovřesky, od 24. 11. 1990 osada obce Radošovice.  Panství  Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Němčice.

 Týn nad Vltavou mapka Chytilův adresář 1915

Týn nad Vlatvou (Vltavo-Týn, Moldautein).   První písemná zmínka 1229.   Správní vývoj: od 1850 samostatná obec.    Panství Týn nad Vltavou (Pražské arcibiskupství).  Fara  Týn nad Vltavou.

Městské monografie od Josefa Sakaře
Dějiny hradu a města Týna nad Vltavou a okolí. Vydal Jan Kučera, Týn nad Vltavou 1906.
Dějiny města Týna nad Vltavou a okolí. Díl I. Do zániku hradu Týna r. 1698. V Týně nad Vltavou. Nákladem Bohuslava Kučery, knihkupce. 1934.
Dějiny města Týna nad Vltavou a okolí. Díl II. Století osmnácté. V Týně nad Vltavou. Nákladem Bohuslava Kučery, knihkupce. 1935.
Dějiny města Týna nad Vltavou a okolí. Díl III. 1790-1848. V Týně nad Vltavou. Nákladem Bohuslava Kučery, knihkupce. 1936.
Dějiny města Týna nad Vltavou a okolí. Díl IV. 1849-1900. V Týně nad Vltavou. 1957.
Starožitné obrázky Vltavského Týna. Nákladem Spolku rodáků a přátel Týna nad Vltavou s okolím vydáno v Praze, 1935.

Monografie od Bedřicha Karáska
Památce našich velikých - slavných mužů, vltavotýnských rodáků. Týn nad Vltavou 1937.
Vltavotýnské pověsti. V Blatné vydali bratří Řimsové, 1945.

Encyklopedie
Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka. Text, kresby a snímky Daniel Kovář.
.........Týn nad Vltavou - hrad - Zbytky zemní  fortifikace rozsáhlého hradu na okraji historického města,
.........Týn nad Vltavou - obranný kostel, Týn nad Vltavou - zámek s. 306-311. České Budějovice 2011.

... nad Vltavou
Josef Švehla: Brod u Týna nad Vltavou.  Jihočeský sborník historický 1, 1928, s. 35.
J. Lintner: Zprávy o voroplavbě v Týně nad Vltavou z roku 1680. Jihočeský sborník historický, 1957.
František Tesař: Velké vody před 80 a 30 lety. Výběr 2/1971, 91.
Bohuslav Schättinger: Týn nad Vltavou. Výpis z městské kroniky k historii výstavby železného mostu přes Vltavu. Výběr 3/1977, 234.
Jan Chmelík: O šífech z Týna a pivovaru, když ještě nebyl fabrikou. Švarné pradleny, udatní voraři, dokařská lopota, plavecké hospody. Českobudějovické listy, 27. 12. 1996.
M. Janoušková - M. Hanušová: Vltavotýnské městské muzeum se vrací zpět do života. Expozice vorařství, loutkářství a. vltavínů. Českobudějovické listy, 27. 3. 1998.
Václav Šílený, Rudolf Kostelecký a Miroslav Hubert: Loděnice Jan Šílený v Týně nad Vltavou. Stavba dřevěných nákladních lodí v loděnici Jan Šílený v Týně nad Vltavou. Týn n. Vltavou 2013.

Články on line

Historicko-vlastivědné články o městě a okolí
Josef Šíma: Dělostřelecký tábor u Týna nad Vltavou. Výběr č. 3/1970, 29 - 34.
K. Dvořáková: Týn nad Vltavou, 750 let města. Výběr roč. 16, 1979, č. 4, s. 278.
Jan Masák: Posnopné jako položka školního fondu. Výběr roč. 18, 1981, č. 3, s. 205.
Jan Masák: Řemesla a živnosti v Týně nad Vltavou před 50 a 150 lety. Výběr roč. 19, 1982, č. 1, s. 40.
Jan Masák: Ochotnické divadlo v Týně nad Vltavou v letech 1855 - 1940. Výběr roč. 22, 1985, č. 4, s. 281 - 285.
Jan Sommer ml.: Obranné podstřešní patro kostela v Týně nad Vltavou. Výběr roč. 24, 1987, č. 1, s. 21 - 22.
Tomáš Červený: Z historie čs. tektitů. K 200. výročí popsání prvních tektitů na světě od Týna nad Vltavou. Výběr roč. 24, 1987, č. 3, s. 24 - 28.
Vladimír Šindelář: Kterak muzikanti císaři pánu nezahráli. Z pitavalu jihočeských historických kriminálních příběhů. Jihočeská pravda, 18. 8. 1989.
Bi: Historie periodického tisku na Vltavotýnsku. Vltavín 1991.
Karel Pletzer: Nápravy a výsluhy na Vltavotýnsku koncem 14. století. Výběr roč. 28, 1991, č. 3, s. 201 - 209.
Karel Pletzer: Týn nad Vltavou na konci 14. století. Výběr roč. 29, 1992, č. 2, s. 81 - 88.
Karel Pletzer: Týn nad Vltavou na začátku 17. století. Výběr roč. 29, 1992, č. 4, s. 231 - 237.
Karel Pletzer: Českobratrští kněží z Týna nad Vltavou. Výběr roč. 29, 1992, č. 3, s. 153 - 157
Karel Pletzer: Středověké rukopisy Václava z Týna nad Vltavou. Výběr roč. 31, 1994, č. 4, s. 257 - 258.
Stanislav Kopecký: Týn nad Vltavou, historie - současnost. Českobudějovické listy 17. 12. 1994.
bíl: O sídlech nižší šlechty na Vltavotýnsku. Českobudějovické listy 19. 04. 1996.
Hanka Hosnedlová: Muzeum je pamětí města. Odkaz pro budoucí generace. Českobudějovické listy, 4. 10. 1996.
Hanka Hosnedlová: Historie jako koníček. Pátrání v archivech je pro Martinu Janouškovou napínavá detektivka.  Českobudějovické listy, 16. 10. 1996.
Martina Janoušková: Boží muka v zrcadle historie. Ohlédnutí o sedm století zpátky, do doby Václava II.  Českobudějovické listy, 30. 10. 1996.
Martina Janoušková: Sochy od císařovny Marie Terezie? Přes osmdesát dělostřelců našlo smrt u Týna nad Vltavou.  Českobudějovické listy, 30. 10. 1996.
Martina Janoušková: Zvoníci proti mračnům. Z historie vltavotýnských zvonů. Českobudějovické listy, 28. 5. 1997.
Martina Janoušková: Vltavotýnské melouny ze 16. století. Historie pěstování nezvyklého ovoce. Českobudějovické listy, 12. 6. 1997.
Klára Chábová - Veronika Rochová: Jakpak je dnes u nás doma? Týn nad Vltavou. Českobudějovické listy, 20. 11. 1997.
Martina Janoušková: Město Týn nad Vltavou sice nemělo vlastního kata, zato hned tři šatlavy. Českobudějovické listy, 3. 1. 1998.
Martina Janoušková: Existovala na Vltavotýnsku osada se jménem skotského alchymisty? Tajemství pronásledovalo A. Setona ... ČBL, 21. 2. 1998.
Martina Janoušková: Už za doby Václava IV. bylo v Týně 43 hostinců. Z análů se dozvíte o pohnutých lidských osudech. Českobudějovické listy, 4. 4. 1998.
Martina Janoušková: Podzemí vltavotýnského kostela skrývá i dnes řadu tajemství. ČBL, 25. 4. 1998.
Martina Janoušková: Zlatý poklad pod hradem Újezdem čeká možná nejenom v pověstech. ČBL, 30. 5. 1998.
Martina Krausová: Persekuce židovských obyvatel Vltavotýnska za 2. světové války. Výběr roč. 36, 1999, č. 2, s. 125-129.

 Osobnosti
Miloslav Bartuška, pedagog, strojař
Biografický slovník českých zemí. 2. sešit: B-Bař. Biogram M. Bartušky (1898-1978) na s. 257. Libri, Praha 2005.

Marie Bartušková, předškolní výchova
Biografický slovník českých zemí. 2. sešit: B-Bař. Biogram M. Bartuškové (1900-1978) s. 257. Libri, Praha 2005.

Alexander Batěk (Sommer), genealog
Biografický slovník českých zemí. 3. sešit: Bas-Bend. Baťkův biogram (1874-1944) na s. 257. Libri, Praha 2005.

de Bois
Alexander Sommer Batěk: Obrázek ze života mistrů soukenických. Časopis Rodopisné společnosti československé v Praze, roč. III, 1931, sešit 2-3, s. 108-113. Otisk textu pod názvem Vltavotýnští soukeníci z rodu de Bois přinesla  Rodopisná revue na s. 12-13.
Josef Sakař: Z minulosti rodů de Bois a Waychetů v Týně nad Vltavou. Časopis Rodopisné společnosti československé v Praze, roč. III, 1931, sešit 4, s. 139-141.
Petr Mašek: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti. Biografické heslo Bois (B 497), s. 94. Díl I. A-M, vydalo nakladatelství Argo,  Praha 2008. ISBN 978-80-257-0027-3.

Jan Braun, pěstitel
Biografický slovník českých zemí. 7. sešit: Bra-Brum. Braunův biogram (1737-1798) s. 143. Libri, Praha 2007.

Leopold Hájíček, velkoobchodník
Encyklopedie Českých Budějovic, Hájíček (1862-1944) a foto na s. 133 (autor Daniel Kovář). Č. Budějovice 1998.

Václav Hlaváč, klimatolog
Encyklopedie Českých Budějovic, Hlaváč (1862-1944) s. 144 (autor František Vavruška). České Budějovice 1998.

Ladislav Hodný
Vratislav Kulíř: Sedmdesátka uměleckého knihaře Ladislava Hodného. Výběr roč. 16, 1979, č. 2, s. 125 - 126.
Ivan Berka: Novoročenky knihařů. Zprávy Spolku sběratelů a přátel exlibris, č. 3, 1984, s. 15.
Aleš Nevečeřal: Tři generace Hodných vystavovaly v Praze. Knižní značka, list SSPE v Praze, č. 3, 1995, s. 16.
A. N.: Knižní vazby Hodných v pražské galerii Scarabeus. Knižní značka č. 3, 1997, s. 17.
Ladislav Hodný (1909-2000). In: Dagmar Blümlová, Sto tváří z jihočeské kulturní historie. Pelhřimov 2000, s. 358-361.

Ondřej Junek
Martina Sudová: Vltavotýnský etnograf Ondřej Junek. Výběr, roč. 50, 2013, č. 1, s. 65.

Bedřich Karásek
Karel Landík: Týn nad Vltavou. Za ředitelem Bedřichem Karáskem. Výběr 1/1973, 36 - 37.
Karel Pletzer: Vzpomínka na vltavotýnského kulturního pracovníka Bedřicha Karáska. Výběr roč. 25, 1988, č. 3, s. 35-36.
Eva Dvořáková: Odkaz vltavotýnského rodáka : Bedřich Karásek. Českobudějovické listy, 17. 3. 2000.
Bedřich Karásek: Památce našich velikých - slavných mužů, vltavotýnských rodáků. Týn nad Vltavou 1937.
Bedřich Karásek: Vltavotýnské pověsti. V Blatné vydali bratří Řimsové, 1945.

Josef Kaspr
František Tesař: Josef  Kaspr a Vltavotýnsko před 100 lety. Výběr č. 1/1969, s. 9 - 12.

Josef  V. Nikolau
Václav Přech: Učitel a spisovatel Josef  V. Nikolau (1838 - 1862). Výběr č. 2/1977, s. 116.

Emil Pisinger
Leoš Nikrmajer: Emil Pisinger - portrét vltavotýnského kolaboranta. Výběr roč.35, 1998, č. 2, s. 99 - 102.

Antonín Jaroslav Puchmajer
Stanislav Cífka - Oldřich Weis: Představitelé jihočeského písemnictví na českých medailích (A. J. Puchmajer). Výběr roč. 8, 1971, č. 3, s. 183.
Karel Pletzer: Antonín Puchmajer na jihočeských farách. Výběr roč. 30, 1993, č. 3, s. 199 - 204.
Ivan Hoyer: Ohlas na článek K. Pletzera „A. Puchamjer na jihočeských farách“. Výběr roč. 30, 1993, č. 4, s. 292.
Karel Pletzer: Antonín Jaroslav Puchmajer o požáru Týna nad Vltavou  12. 3. 1796. Výběr 31, 1994, č. 2, s. 103 - 105.
Antonín J. Puchmajer (1769-1820). In: Dagmar Blümlová, Sto tváří z jihočeské kulturní historie. Pelhřimov 2000, s. 6-9.
Lubomír Sršeň: J. Dobrovský v Sebrání básní a zpěvů A. J. Puchmajera. Rodopisná revue  2005
Josef Sakař: Z rodinné kroniky A. J. Puchmajera. Rodopisná revue 3/2005, s. 26 

Otto Rödl
Dagmar Blümlová: Písnička života Otto Rődla. Výběr roč. 31, 1994, č. 1, s. 63 - 64.
Otto Rödl (1903 - 1983). In: Dagmar Blümlová, Sto tváří z jihočeské kulturní historie. Pelhřimov 2000, s. 338-341.

Josef Sakař
František Tesař: Před 100 lety se narodil prof. Josef  Sakař, dějepisec Týna nad Vltavou. Výběr č. 2/1970, s. 14-16.
Jan Masák: 45 let od úmrtí prof. Josefa Sakaře. Výběr roč. 9, 1972, č. 3, s. 191.
Aleš Kotyk: Osobnost Josefa Sakaře. Příspěvek k 50. výročí úmrtí. Zprávy Klubu přátel Pardubicka, ročník XXI, 1986, č. 5-6, s. 255-258.
František Záleský: Historiograf Pardubic. Tamtéž (ZKPP 1986), s. 139-141.
Josef Ťupa: Významné osobnosti jihočeské kulturní historie - Josef Sakař. Jihočeská pravda 20. 11. 1987.
Martina Janoušková: Od smrti historika J. Sakaře uplynulo již šedesát roků. Vltavotýnský rodák věnoval svému městu obsáhlé dějepisné dílo. Českobudějovické listy, sobota 22. 11. 1997.
Michaela Přílepková - Martin Zeman: Josef Sakař. In: Jihočeši v české historické vědě. České Budějovice, 1999.
Josef Sakař (1870 - 1937). In: Dagmar Blümlová, Sto tváří z jihočeské kulturní historie. Pelhřimov 2000, s. 190-193.
Martina Sudová: Příbuzní historika Josefa Sakaře žijí v Chorvatsku. Výběr, roč. 42, 2005, č. 2, s. 132-139.

Jan Suchomel
Karel Pletzer: Příležitostný zvonař Jan Suchomel v Týně n. Vltavou. Výběr č. 2/1974, s. 103.
.
František Tesař
Antonín Beneš: Životní jubilea Františka Tesaře. Výběr č. 2/1975, s. 122 - 123.
Antonín Beneš a Karel Landík: Nekrolog na Františka Tesaře. Výběr č. 3/1978, s. 190.
Karel Pletzer: K 10. výročí úmrtí Františka Tesaře. (S bibliografií prací). Výběr roč. 25, 1988, č. 3, s. 55 - 57.

Jaroslav Vojna
Jaroslav Vojna (1909 - 1974). In: Dagmar Blümlová, Sto tváří z jihočeské kulturní historie. Pelhřimov 2000, s. 354-357.

Články on-line
Vladimír Šindelář, Kterak muzikanti císaři pánu nezahráli. Z pitavalu jihočeských historických kriminálních příběhů. Jihočeská pravda, 18. 8. 1989
Bi, Historie periodického tisku na Vltavotýnsku. Vltavín 1991
Jan Chmelík, O šífech z Týna a pivovaru, když ještě nebyl fabrikou. Švarné pradleny, udatní voraři, dokařská lopota, plavecké hospody. ČBL 27. 12. 1996
Lubomír Sršeň, J. Dobrovský v Sebrání básní a zpěvů A. J. Puchmajera. Rodopisná revue  2005 Plný text
Alexander Sommer - Batěk, Vltavotýnští soukeníci z rodu de Bois. Rodopisná revue (RSČ 1931)  Plný text
Josef Sakař, Z rodinné kroniky A. J. Puchmajera. Rodopisná revue 3/2005, s. 26  Plný text


Zpět na začátek stránky
.
.
.

..
.
.
.

„Bůh stvořil člověka, když ho přestaly bavit opice. Na další pokusy už pak neměl nervy.“ Mark Twain