Jihočeská genealogie - úvod ....



Šalmanovice

Ševětín

Škarda

Štipoklasy

Šejby

Šindlovy Dvory

Štěpánovice

Štiptoň

mapka: Švamberk .

Šalmanovice  mapka  Chytilův adresář 1915

Šalmanovice.  První písemná zmínka  1362. Správní vývoj: 1850 - 31. 3. 1976 samostatná obec, od 1. 4. 1976 osada obce Jílovice.   Panství  Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Jílovice.

Šejby  Chytilův adresář 1915

Šejby (Scheiben).  První písemná zmínka 1360.  Správní vývoj:  před 1869 do 1892 osada obce Dlouhá Stropnice, 1892 - 11. 6. 1960 samostatná obec, od 12. 6. 1960 osada obce Horní Stropnice.  Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy).  Fara Horní Stropnice.

Prameny
Johann Sommer und Hans Plan, Pfarrchronik Strobnitz, Kreis Kaplitz, Böhmerwald, 1906 - 1946. Augsburg 1996.
Literatura
Anton Teichl: Geschichte der Herrschaft Gratzen, Nové Hrady 1899
Antonín Cechner, Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Kaplickém. Praha 1921
August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království Českého III. díl - Budějovsko
Antonín Vávra, Vrkoče pro regenta Historie a pověsti z Novohradska
Sommer, Topografie 1841, IX. díl, Budějovický kraj .


Ševětín  mapka  Chytilův adresář 1915

Ševětín.   První písemná zmínka 1356.  Správní vývoj: od 1850 samostatná obec.  Panství  Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schearzenbergu). Fara  Ševětín.  Osady: Drahotěšice, Chotýčany, Mazelov, Vitín, Vlkov. 

Články v novinách a časopisech
Jan Suchan, O původu Ševětína. Výběr 3/1966, 20 - 21
Jana Šímová, Významné osobnosti jihočeské kulturní historie - Marie Kršková. Jihočeská pravda, 23. 9. 1983
F. J. Čapek, Za zesnulým MUDr. Janem Suchanem. Výběr 4/1983, s. 303 - 305, foto a soupis článků Jana Suchana.
Jan Suchan, Moje cesta do Historického kroužku. Výběr (zvl. číslo), 1984, s. 68
Lumír Hráček, Takového jsem znal doktora Suchana. Výběr (zvl. číslo), 1984, s. 68 - 69
zm, Z galerie jihočeských spisovatelů - Marie Kršková. Jihočeská pravda, 19. 2. 1991
as, Senzační galerie. (O malbách v kostele). Deník Jihočeská pravda, 27. 10, 1992
Petr Pavelec, Průvodce malbami středověkého mistra. Restaurování unikátních gotických maleb v Ševětíně dokončeno. Jihočeské listy, 22. 11. 1993
Jan Chmelík, Když v Ševětíně šenkoval básník a sedlák. Putování po městech a obcích .... (84. díl), Ševětín. Českobudějovické listy 1995
Oběti 2. světové války v Ševětíně a osvobození obce na stránkách obecní kroniky. Ševětínský zpravodaj, květen 1995
Petr Pavelec, Nástěnné malby v kostele sv. Mikuláše v Ševětíně. Zprávy památkové péče. 55/8 1995
Alois Martan, Restaurování nástěnných maleb v kostele sv. Mikuláše v Ševětíně. Zprávy památkové péče 55/8 1995
Jan Chmelík, O neuvěřitelných příhodách a kouscích ševětínského šejdíře. Českobudějovické listy 5.02.1996
Veronika Rochová - Klára Chábová, Jakpak je dnes u nás doma? Ševětín. O čem se mluví, aneb Střípky minulosti. Českobudějovické listy 29. 1. 1998.
Václav Vondra - Miloslav Pecha, Jak skončil poslední výstřel deseti sovětských vojáků ve válce.  Českobudějovické listy 18. 6. 1998
Rudolf Pravda, Veršující hostinský a sedlák ze Ševětína - Šimon Lomnický. K 375. výročí úmrtí Lomnického ... Českobudějovické listy 14.11.1998
Jan Chmelík, Když všichni vyjdou na pódium, jakoby vyšla velká rodina. (O ševětínském folklorním souboru Javor). Českobudějovické listy 15. 1. 1999
Rudolf Pravda, Dyj se u nás na Blatech sbíraly písničky ... (105. výr. narození M. Krškové). Českobudějovické listy, 22. 6. 1999
Monografie
Zdeňka Prokopová, Ševětín. Historie a umělecké památky. Fotografie Petr Odložil, vyd..Okresní úřad České Budějovice 1997. ISBN 80-238-1190-8
Literatura
Dětské hry a zábavy ze Ševětínska [Čtvrtník, 1975] - V Čes. Budějovicích : Jihočeské muzeum, 1975 - 32 s
10 let Blaťáckého souboru písní a tanců SKZ Ševětín: 1974-1984 . Vyd. Okresní kulturní středisko České Budějovice, 1984
Zdeňka Prokopová, Ševětín; Hosín; Dolní Bukovsko. Fotografie Petr Odložil ; vyd..  OÚ Č. Budějovice, 1997 - 121 s. : il. ISBN 80-238-1189-4
Josef Baštýř, Historie farní osady. Příspěvek ...Mazelov, Neplachov, Drahotěšice, Ševětín a Vitín Třeboni : Carpio, 1998 - 231 s. : il. 
Rodáci a literatura o nich
Marie Kršková, rozená Šerá, spisovatelka. *12.6.1894, +20.3.1979 Česká Olešná. 
Blatská vypravěčka. Jihočeská pravda, 12.6.1969.
Dagmar Blümlová, Marie Kršková (1894 - 1979). In Sto tváří z jihočeské kulturní historie. Pelhřimov 2000, s. 294.


Šindlovy Dvory..mapka. Chytilův adresář 1915

Šindlovy Dvory (Schindelhőf, Schindlhőf). Spr. vývoj: před 1869 do 1933 osada obce Mokré, 1933 - 31. 12. 1959 samost. obec, 1.1.1960 - 11.6.1960 osada obce Mokré, od 12. 6. 1960 osada obce Litvínovice.  Panství  České Budějovice - královské město.  Fara České Budějovice - Svatý Mikuláš. 

Články v novinách a časopisech
Přemysl Kubíček, Šest století Šindlových Dvorů. Jihočeská pravda 25. 9. 1991


Škarda

Škarda.  Správní vývoj:  1850 - 31. 12. 1959 osada obce Staré Hodějovice, od 1. 1. 1960 osada obce Srubec.  Panství České Budějovice - královské město.  Fara České Budějovice - Svatý Mikuláš. 

 Štěpánovice  mapka    Chytilův adresář 1915

Štěpánovice (Štěpánov, Stepanowitz).   První písemná zmínka 1363.  Správní vývoj: od 1850 samostatná obec.  Panství  Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu.  Fara Štěpánovice.

Články v novinách a časopisech
Josef Antoň, Zřízení fary ve Štěpánovicích. Výběr 2/1971, 85 - 86
Jan Chmelík, Jak štěpánovická kapela přišla k nevoňavému přívlastku. Putování po městech a obcích ..., Štěpánovice. Českobudějovické listy 22. 5. 1995
Josef Anton, Do trhu vycházely v noci. Štěpánovické selky prodávaly máslo, vejce, tvaroh. Českobudějovické listy 9. 1. 1996
Klára Chábová - Magda Peterková, Jakpak je dnes u nás doma? Štěpánovice. Českobudějovické listy 2. 7. 1998
Monografie
Štěpánovice 1359-1989, MNV Štěpánovice, 1989 - 48 s.
Literatura
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.


Štipoklasy  Chytilův adresář 1915

Štipoklasy (Stipoklas).   První písemná zmínka 1368.  Správní vývoj: 1850 - 31. 12. 1975 samostatná obec, 1. 1. 1976 - 23. 11.  1990 osada obce Žimutice, od 24. 11. 1990 osada obce Horní Kněžeklady. Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara  Modrá Hůrka.  
Osady: Bzí, Dolní a Horní Kněžeklady, Modrá Hůrka, Pořežánky. 

Literatura
- Štipoklasy. Středověké a raně novověké sídlo. In: Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka. S. 294-295. Text, kresby a snímky Daniel Kovář.
Vydal Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích. České Budějovice 2011. ISBN 978-80-260-0407-3.

Rodáci a články o nich
Josef Lomský *10. 6. 1894 Štipoklasy, publicista a osvětový pracovník, redaktor Jihočeského přehledu, zabýval se otázkami regionalismu.
  Napsal Přehled odborných knihoven v Českých Budějovicích, 1928. Biogram: Ottův slovník naučný nové doby. Dodatky. Díl III, svazek druhý Konkurs-Majo.
  Řídí sbor vrchních redaktorů. Fotoreprint původního vydání z roku 1935, Praha - Litomyšl 2001; s. 1277.
- M.Fl. [Michal Flegl]: Jubileum Josefa Lomského. Zprávy Společnosti přátel starožitností za léta 1968-1969. Praha 1969, s. 20-21.
- Josef  Bílek: Za Josefem Lomským. Jihočeský sborník historický. Roč. 51, 1982, č. 1, s. 45, rubrika Zprávy (Josef Lomský zemřel 29. 8. 1981 Praha).
- Oldřich Vančata: Josef Lomský - průkopník jihočeského regionalismu. K nedožitým 90. narozeninám. Jihočeský sborník historický. Ročník  53, 1984, č. 4, s. 210-214.
 - Michal Flegl: Za Josefem Lomským (1894 - 1981). Rodopisná revue on-line. Ročník 16, 2014, č. 2, s. 21.


Štiptoň mapka  Chytilův adresář 1915

Štiptoň (Wienau). První písemná zmínka 1359.   Správní vývoj: před 1869 do 1875 osada obce byňov, 1875 - 1960 samostatná obec, od 1960 osada obce Nové hrady.   Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy).  Fara   Nové Hrady. (dk)
Se Štiptoní vzdálenou pouhý jeden kilometr od Nových Hradů se v historii setkáváme vůbec poprvé v listině z roku 1359. Tehdy ji Vítek z Landštejna prodal spolu s okolními sídly Rožmberkům. V listině se uvádí jako Sczyptym. Název byl tedy nejspíše odvozen ze slovesa štípati, snad proto, že zde žili dřevaři. V roce 1379 byla Štiptoň již větší vesnicí, která sestávala ze dvou řad rolnických domků a existoval i zdejší mlýn. Roku 1496 se připomíná ve vsi dvůr, zvaný Mauritzenhof. Po roce 1848 patřila ves spolu s Hranicemi k Byňovu a osamostatnila se až v pozdějších letech. Byla zde mj. cihelna, hostinec a obydlí panského fišmistra. Dnes je osada Štiptoň, ležící na říčce Stropnici využívána převážně rekreačně. Ve vsi se nachází kaplička z konce 19. století. (pk)

Články v novinách a časopisech
F. J. Čapek, Hamfeštní dvory na Budějovicku. Mořicův, či Špitálský dvůr ve Štiptoni. Výběr 3/1976, 153 - 157
Alois Sassmann, O rodech ve Štiptoni, aneb O Stanglech a Fuxech. Českobudějovické listy 25. 8. 1998
Alois Sassmann, O rodech ve Štiptoni, aneb O Mořicově a Nestově dvoře. Českobudějovické listy 26. 8. 1998


Zpět na začátek stránky


.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Sacharidy a gainery pro sílu a objem svalů