Jihočeská genealogie - úvod ....




Saboř viz Záboří Slavče fara Trhové Sviny Srubec Strážkovice Svatá Voršila
Sádek

Slavče  fara  Křemže

Stará Pohůrka viz Pohůrka Strpí

Svatý Jan nad Malší

Sedlce Slavětice Staré Hodějovice viz také.Nové H. Strýčice

Svébohy 

Sedlec fara Sedlec Slavošovice Staré Hutě Střeziměřice Světví 
Sedlec fara Bílá Hůrka Smilovice Stradov Střížov Svaryšov
Sedlíkovice Sobětice Strachovice Suché Vrbné .
Sedlo

Spolí 

Straňany Suchá
.


Sádek   mapka   Chytilův adresář 1915
 Sádek. První pís. zmínka 1359. Spr. vývoj: od 1850 osada obce Horní Slověnice. Panství Třeboň (Jan A. kníže ze Schw.).  Fara Dolní Slověnice.
.

Sedlce  mapka  Chytilův adresář 1915

 Sedlce (Selze).  První písemná zmínka 1541.  Správní vývoj: 1850 - 1943 samostaná obec, 1943 - 1945 osada obce Sv. Jan, 1945 - 11. 6. 1960 samostatná obec, od 12. 6. 1960 osada obce Svatý Jan nad Malší.  Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy)  Fara Svatý Jan nad Malší. 

Sedlec mapka   Chytilův adresář 1915

Sedlec (Selz). První písemná zmínka 1400.  Správní vývoj: od 1850 samostatná obec. Panství Libějovice (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara  Sedlec.  Osady Hlavatce, Lékařova Lhota, Malé Chrášťany, Plástovice, Vlhlavy. 

Články v novinách a časopisech
František Šrámek, O vladycích na Sedlci. Výběr 3/1967, s. 33-36.Klára Chábová - Ivana Kerlesová, Sedlec. Obec, která má asi 400 obyvatel a kronikáře od roku 1979. Českobudějovické listy, 8. 1. 1999 


Sedlec   mapka  Temelín, 373 01cChytilův adresář 1915

Sedlec (Sedlice, Sedlitz).  První pís. zm. 1381.  Správní vývoj: 1850 - 1884 osada obce Lhota pod Horami, 1884 - 1945 samostatná obec, 1945 - 11. 6. 1960 samostatná obec, od 12. 6. 1960 osada obce Temelín.   Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Bílá Hůrka. 

Sedlíkovice  mapka  Chytilův adresář 1915

Sedlíkovice (Sedlikovice).  První písemná zmínka 1379.  Správní vývoj: před 1869 do 1874 osada obce Pelejovice, 1874 - 31. 12. 1962 samostatná obec, od 1. 1. 1963 osada obce Dolní Bukovsko.   Panství  Třeboň(Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Bošilec.

Články v novinách a časopisech 
Jan Schinko, Sedlíkovická kaplička pamatuje přes sto let. S kresbou autora. Českobudějovické listy (datum nezjištěno)


Sedlo mapka   Chytilův adresář 1915.

Sedlo. První písemná zmínka 1293.  Správní vývoj: před 1869 do 31. 8. 1950 osada obce Komařice, 1. 9. 1950 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 30. 6. 1985 osada obce Komařice,   1. 7. 1985 - 23. 11. 1990 osada obce Strážkovice, od 24. 11. 1990 osada obce Komařice.  Panství Komařice - statek (cisterciácký klášter Vyšší Brod).   Fara Střížov.

Články v novinách a časopisech
Josef Pavel, Pešlův hamr v Sedle pod Komařicemi. Výběr 3/1984, s. 243-245.


Slavče  mapka  Chytilův adresář 1915

Slavče (Slabsch, Slapsch).  První písemná zmínka 1394.   Správní vývoj: před 1869 do 1894 osada obce Mohuřice, od 1894 samostaná obec.   Panství a.) Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy), b.) Český Krumlov (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu), c.) Český Krumlov - arciděkanství.  Fara Trhové Sviny.    Osady: Dobrkov, Dobrkovská Lhotka, Keblany, Mohuřice, Záluží. 

Články v novinách a časopisech 
Václav Vondra - Miloslav Pecha, Vykopané hroby zůstaly naštěstí prázdné. Českobudějovické listy 7. 5. 1998
Literatura
Daniel Kovář, Pavel Koblasa, Kraj trojí tváře : Borovany, Ledenice, Trhové Sviny, Horní Stropnice, Nové Hrady, Žár, Žumberk, Jílovice, Olešnice, Slavče. Překlad Helena Nechlebová, Paul A. Gribbin. Fotografie Petr Odložil. Vyd. Sdružení obcí a Okresní úřad České Budějovice, 1998, mapa 


Slavče OÚ Vrábče..mapka .. Chytilův adresář 1915

Slavče. První písemná zmínka 1375.  Správní vývoj: 1850 osada obce Mříč, 1869 - 1887 osada obce Křemže, 1888 - 19. 5. 1957 osada obce Mříč,
20. 5. 1957 - 11. 6. 1960 samostatná obec, 12. 6. 1960 - 30. 6. 1985 osada obce Vrábče, 1. 7. 1985 - 23. 11. 1990 osada obce Boršov nad Vltavou, od 24. 11. 1990 osada obce Vrábče.   Panství  Český Krumlov (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Křemže. 

Slavětice mapka   Chytilův adresář 1915

Slavětice (Slovětice, Slawietitz).   První písemná zmínka 1407.  Správní vývoj: od 1869 osada obce Všemyslice.   Panství Chřešťovice - statek (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara  Neznašov. 

Slavošovice   mapka   Chytilův adresář 1915

Slavošovice (Slabošovice, Slaboschowitz). První písemná zmínka 1364.  Správní vývoj: 1850 - 1943 samostaná obec, 1943 - 1945 osada obce Libín, 1945 - 26. 11. 1971 samostaná obec, od 27. 11. 1971 osada obce Libín.   Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu)   Fara Štěpánovice.    

Smilovice   mapka   Chytilův adresář 1915
Smilovice (Smilowitz).   První písemná zmínka  1366.  Správní vývoj: 1850 - 1905 osada obce Dobšice,  1905 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Dobšice, 1945 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 31. 12. 1975 osada obce Dobšice, od 1. 1. 1976 osada obce Žimutice.   Panství  Týn nad Vltavou (pražské arcibiskupství).  Fara Týn nad Vltavou. 

Sobětice   mapka   Chytilův adresář 1915
Sobětice (Sobietitz).   První písemná zmínka 1368.   Správní vývoj: 1850 - 1888 osada obce Hartmanice, 1888 - 1943 samostatná obec, 1945 - 13. 6. 1964 samostatná obec, od 14. 6. 1964 osada obce Žimutice. Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schw.).  Fara Modrá Hůrka, osada Dubové Mlýny. 

Spolí   mapka    Chytilův adresář 1915

Spolí.  První písemná zmínka  1371.  Správní vývoj: 1869 - 1877 osada obce Domanín, 1877 - 26. 11. 1971 samostatná obec, od 27. 11. 1971 osada obce Libín.   Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).   Fara Třeboň. 

Srubec  mapka   Chytilův adresář 1915

Srubec (Strubec, Strups, Srubetz).  Správní vývoj: od 1850 samostatná obec.  Panství České Budějovice - královské město.  Fara Dobrá Voda. 

Články v novinách a časopisech
aj, Po zavátých stopách. Kde byli sestřeleni američtí piloti. Rozhovor s Fr. Hokrem. Jihočeská pravda 5. 5. 1990
Jiří Petráš, Sestřelení amerického pilota nad obcí Srubec dne 11. 4. 1945. Výběr 2/1990, s. 128-130.
pir, Důstojnější památník statečnému letci. Jihočeská pravda 27. 9. 1990
ria, Starý dluh. Mladá fronta 27. 9. 1990
ša, Pomník opět připomínkou. Svobodné slovo 29. 9. 1990
aj, A přece nezapomněli ... U pomníku amerického stíhače R. W. Whiteheada. Jihočeská pravda 1. 10. 1990
Bohuslav Trnka, Letecký archiv jižních Čech. Tématicko-dokumentační leták sekce regionálních dějin letectví. č. 8, 8. 10. 1990
Karel Pletzer, Ves Srubec u Českých Budějovic do roku 1602. Výběr 3/1991, s. 218-226.
Václav Vondra - Miloslav Pecha, Z historie Srubce: Symbolický hrob dodnes připomíná smrt pilota Roberta Whiteheada. Čb listy, 26. 11. 1998
Daniel Kovář, Šlechtická sídla ve Srubci a Třebíně na Českobudějovicku. Výběr 2/2003, s. 119-134.
Literatura
Jiří Petráš - Bohuslav Trnka, Srubecký památník. České Budějovice 1990
Osobnosti Bendík Vojtěch, JUDr., advokát, České Budějovice. *r. 1867 Čes. Budějovice. Po absolvování právnické fakulty na české universitě v Praze věnoval se advokacii v Čes. Budějovicích. Mimo této práce byl činným v životě veřejném i spolkovém, zejména byl místopředsedou česko-budějovické Besedy a prvním náměstkem starosty města Čes. Budějovic. Věnuje se také v nemalé míře průmyslovému a hospodářskému podnikání. Koupí převzal a nejlépe vybavil strojní cihelnu a továrnu na cihlářské výrobky a založil česko-budějovické školky stromové ve Srubci, jež jsou z největších školkařských podniků v republice. pro svůj rozhled a činnost v oboru národohospodářském byl zvolen již r. 1912 za místopředsedu odbočky svazu průmyslníků a nyní jest po řadu let předsedou českobudějovické odbočky Svazu československých průmyslníků. (Album representantů všech oborů veřejného života československého 1927, s. 896, foto s. 368 v kapitole Československé právnictvo).


Staré Hodějovice   mapka   Chytilův adresář 1915

Staré Hodějovice (Hodovice, Hodějovice, Hodowitz).  První písemná zmínka 1407. Změny názvu: pův. název Hodějovice, od r. 1957 byl ministren vnitra stanoven úřední název Staré Hodějovice, na rozlišení od Nových Hodějovic, které se toho roku osamostatnily.   Správní vývoj: od 1850 samostatná obec.  Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  FaraČeské Budějovice - Sv. Mikuláš.   Osady Hůrka, Nové Hodějovice, Škarda, Vidov.

Články v novinách a časopisech 
Jan Chmelík, Hojdidlá, dojdidlá, hodějský povidla. Putování po městech a obcích ..... Českobudějovické listy, 10. 4. 1995
Marie Ctiborová, Privilegia udělená Hodějovickým v konfirmačních listinách. Výběr roč. 37, 3, 2000, s. 221 - 224
Milan Daněk, Znaky obcí Staré Hodějovice a Všemyslice. Staré Hodějovice. Jihočeský Herold, prosinec 2001


Staré Hutě  mapka   Chytilův adresář 1915 ě

Staré Hutě (Alt Hütten). R. 1960 byl název úředně zrušen kvůli demolici celé vsi).  Správ. vývoj: 1850 - 3.5.1950 samostatná obec, 4.5.1950 -11.6.1960 osada obce Hojná Voda, od 12. 6. 1960 osada obce Hor.Stropnice. Panství Nové hrady (Jiří hr. Buquoy).  Fara Hojná Voda.    

Staré Hutě (Althütten, 815 m n. m.) - počátky osady spadají nedlouho před rok 1589, kdy byla v těchto místech za vlády Viléma z Rožmberka vybudována sklárna na "Vilémově Hoře". Produkovala především benátské sklo. První zápis o huti byl učiněn roku 1589. Současně s hutí tu byla postaven první obydlí, základ pozdější osady. Nynější jméno Staré Hutě dostala ves kolem roku 1707 po založení sousedních Nových Hutí. Roku 1849 se Staré Hutě staly obcí a bydlelo tu 125 osob ve 29 domech. Roku 1947 nahradili původní německé obyvatele slovenští repatrianti z oblasti maďarského Miskolce. 14. 6. 1950 byli vystěhováni a vznikl zde vojenský prostor. Na rozdíl od jiných sídel na Novohradsku jsou dnes Staré hutě relativně zachovány. Většina chalup je využívána k rekreačním účelům. Novogotická osmiboká kaplička sv. Jana Nepomuckého byla před několika lety vzorně opravena. Nyní jsou Staré Hutě osadou obce Horní Stropnice. (pk 1997)


Stradov .mapka.. Chytilův adresář 1915
Stradov (Modrá Ves, Stadov, Lichtblau, Lichtblauendorf, Lichtblaudorf). První písemná zmínka: osada vznikla roku 1788 parcelací a emfyteutickým rozprodejem stejnojmenného dvora na pozemcích patřících vyšebrodskému klášteru.  Správní vývoj: 1850 osada obce Sedlo, před 1869 - 31.8.1950 osada obce Komařice, 1.9.1950 - 13.6.1964 osada obce Sedlo, 14.6.1964 - 30.6.1985 osada obce Komařice, 1.7.1985 - 23.11.1990 osada obce Strážkovice, od 24. 11. 1990 samostatná obec.   Panství Komařice - statek (cisterciácký klášter Vyšší brod.  Fara Střížov. 
    
.
Článek:
Úlovec, Jiří: Zaniklé tvrze ve Strádově a ve Věžovaté Pláni. Výběr 44,3 / 2007, s. 191 - 207. Více

Strachovice  mapka.  Chytilův adresář 1915

Strachovice. První písemná zmínka 1386.  Správní vývoj: 1850-31.12.1962 samostaná obec, 1.1.1963 - 31.3.1976 osada obce Záblatí, od 1.4.1976 osada obce Dříteň.   Panství protivín /Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu.   Fara Bílá Hůrka. 


Straňany mapka yChytilův adresář 1915
Straňany (Stráňany, Stranian). První písemná zmínka 1395.  Správní vývoj: od 1850 osada obce Doudleby.  Panství  a) Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu), b) Český Krumlov (týž), c) České Budějovice - královské město. Fara Doudleby. 

 Strážkovice mapkaSChytilův adresář 1915e
Strážkovice (Stražkovice, Strážkovec, Straschkowitz). První písemná zmínka 1391.  Správní vývoj: od 1850 samostatná obec. Panství: a) Komařice - statek (cisterciácký klášter Vyšší Brod,  b) České Budějovice - královské město,  c) Český Krumlov (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu),  d) Třeboň (týž),  e) Český Krumlov - arciděkanství.    Fara  Střížov.
Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík, Strážkovičtí sousedé ponocovali okolkem. Putování po městech a obcích .... Českobudějovické listy, 18. 4. 1995
Klára Chábová - Ivana Kerlesová, Jakpak je dnes u nás doma za humny? Strážkovice. Českobudějovické listy 21. 1. 1999

Strpí            

Strpí (Strp, Strpy, Stirp).  První písemná zmínka 1379.  Správní vývoj: před 1869 do 1874 osadaobce Radomilice, 1874 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osadda obce Radomilice, 1945 - 11. 6. 1960 samostatná obec, od 12. 6. 1960 osada obce Újezdec.  Panství Libějovice (jan Adlof kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Bílá Hůrka. 

Strýčice  mapka   Chytilův adresář 1915
Strýčice.  První písemná zmínka 1292.  Správní vývoj: 1850 - 1949 osada obce Záboří, 1949 - 30. 6. 1985 osada obce Radošovice, 1.7.1985 - 23.11.1990 osada obce Žabovřesky,  0d 24.11.1990 samostatná obec. Panství Vyšší Brod - cisterciácký klášter.  Fara Strýčice.

Články v novinách a časopisech 
František Reitinger,  Z historie Dehtářského rybníka. Výběr 2/1969, s. 18-19.
František Reitinger, O Rajbekářích, Prelátech a jejich sousedech. Výběr 1/1971, 25 - 26
František Reitinger, O zvonění proti bouři a krupobití. Výběr 1/1972, 25
František Reitinger,  O spolužití Čechů a Němců ve Strýčicích a okolí. Výběr 2/1979, s. 108-109
František Reitinger, Strýčice - k 690. výročí počátku osady. Výběr 2/1982, s. 118-119.
Václav Vondra, Poznámky k henleinovské iredentě na Stýčicku. Výběr 4/1988, s. 75-76.
František Reitinger,  K článku V. Vondry o henleinovské iredentě. Výběr 4/1989, s.107
Jan Chmelík, Z českého mlýna na Strýčickém potoce. Putování po městech a obcích ..... Českobudějovické listy 24. 4. 1995
Václav Vondra - Miloslav Pecha, Příběh o tom, jak němečtí četníci zdravili vojáky Rudé armády vztyčenou paží (1. část). Českobudějovické listy, 8. 10. 1998
Václav Vondra - Miloslav Pecha, Příběh o tom, jak němečtí četníci zdravili vojáky Rudé armády vztyčenou paží (2. část). Českobudějovické listy, 9. 10. 1998
Literatura
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.


Střeziměřice
 Střeziměřice (Třičměry, Tříčměry, Tritschmersch).  První písemná zmínka 1390.   Správní vývoj: před 1869 do 23.5.1950 osada obce Žumberk, 24. 5. 1950 - 13. 6. 1964 osada obce Svébohy, od 14. 6. 1964 osada obce Horní Stropnice.   Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy).   Fara Žumberk.

Střížov   Chytilův adresář 1915

Střížov (Driesendorf)   První písemná zmínka 1263.   Správní vývoj: od 1850 do 30. 6. 1985 samostatná obec, 1. 7. 1985 . 23. 11. 1990 osada obce Strážkovice, od 24. 11. 1990 samostatná obec.   Panství Vyšší Brod - cisterciácký klášter.   Fara Střížov.

Články v novinách a časopisech 
František Pavel, O střížovském hřbitově. Výběr 1/1969, 40 - 43
Talíř, Jiří: Schůzky s historií. Politik a vědec - JUDr. Matouš Talíř (1835 - 1902). Deník Jihočeská pravda, České Budějovice, 8. října 1992.
Jan Chmelík, Proč střížovští sousedé záviděli řídícímu fajfku. Putování po městech a obcích .... Českobudějovické listy, 2. 5. 1995
Tomáš Kahuda - Sterneck, Ze středověkých dějin Střížova na Českobudějovicku. Výběr 4/2000, s. 291-306.
Literatura
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.
Kovář, Daniel: Českobudějovicko II. Pravý Břeh Vltavy. Střížov s. 253-256. Vydal Bohumír NĚMEC - VEDUTA, nakladatelství a vydavatelství, Č. Budějovice 2008, ISBN 978-80-86829-41-8.


Suchá
Články v novinách a časopisech 
Karel Pletzer, Zaniklá osada Suchá u Hluboké nad Vltavou. Výběr 2/1983, s. 96-100.

Suché Vrbné mapka   Chytilův adresář 1915

Suché Vrbné (Německé Vrbné, Dürrnfellern, Dürren-Fellern). První písemná zmínka 1386. Původní úř. název Suché Vrbny byl změněn r. 1920 na Suché Vrbné.  Správní vývoj: 1850 - 1914 osada obce Mladé, 1914 - 31.12.1951 samostatná obec, od 1.1.1952 součást Českých Budějovic.  Panství České Budějovice - královské měsato.   Fara Dobrá Voda.

Články v novinách a časopisech
František Rada, Odkud to jméno? (České Vrbné a Suché Vrbné). Výběr, 2/1968, s. 1 - 2
Blanka Pirnosová, Láska ho postavila. Několik postřehů z jediného diecézního cyrilometodějského farního kostela. Setkání č. 1, 1996


Svaryšov   mapka
Svaryšov (Svařišov, Sworeschau).   První písemná zmínka 1362.  Správní vývoj: do 30.6.1985 místní část obce Horní Stropnice, od 1.7.1985 místní část obce Nové Hrady.   Fara  Nové Hrady. 

Svatá Voršila   Chytilův adresář 1915

Svatá Voršila (Sankt Ursula).  Správní vývoj: 1850 - 31.12.1975 osada obce Zborov, od 1. 1.1976 osada obce Ledenice.  Panství Třeboň (jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).   Fara Ledenice.

Články v novinách a časopisech 
Karel Pletzer, Zaniklé lázničky Svatá Voršila u Českých Budějovic. Výběr 4/1972, 213 - 217
Literatura
Daniel Kovář, Lázničky Svatá Voršila. In: Lázeňství na Českobudějovicku. Jelmo, 1996 (str. 85 - 89)


Svatý Jan nad Malší  mapka  Chytilův adresář 1915

Svatý Jan nad Malší (Svatojanské Hory, Johannesberg, Johannisberg).  Správní vývoj: 1850 - 1922 osada obce Ločenice, od 1922 samostatná obec. Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy).  Fara Svatý Jan nad Malší.   Osady Chlum, Sedlce. 

Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík, Když se Svatým Janem táhla vůně Táchových vuřtů. Putování po městech a obcích.. Českobudějovické listy 9. 5. 1995
pev, Znáte tyto loutky? Českobudějovické listy 24. 1. 1997
Jan Chmelík, Když ve Svatém Janu bojovali za osvobození školy od hostince. Paběrky z našeho putování. Českobudějovické listy 30. 6. 1997
Veronika Rochová - Klára Chábová, Jakpak je dnes u nás doma? Svatý Jan nad Malší. Českobudějovické listy, 13. 11. 1997
pev, Svatý jan nad Malší letos vítěznou obncí. Českobudějovické listy, 12. 12. 1997
Petra Vyhnalová, Na Vesnici roku 1997 Sv. Jan nad Malší je odevšad vidět, a možná i Evropa pozná, že je na co koukat. Českobudějovické listy, 24. 2. 1998
pev, Vítejte v Jáně. Svatý Jan nad Malší Vesnicí roku také díky závodům. Českobudějovické listy, 13. 6. 1998
 Václav Vondra - Miloslav Pecha, Kolovala pověst, že každý desátý Čech bude zastřelen. Českobudějovické listy, 27. 11. 1998
Pavel Žára, Papírové peníze se rozpadaly (odhalení kamenné schránky z r. 1889). Českobudějovické listy 21. 9. 1999
Milan Daněk, Znaky obcí Římov a Svatý Jan nad Malší. Svatý Jan nad Malší.. Herold, září 2001
Literatura
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900


Svébohy plánek obce z r. 1946   Chytilův adresář 1915

Svébohy (Zweindorf).   První písemná zmínka  1411.  Správní vývoj: 1850 - 13. 6. 1964 samostatná obec, od 14. 6. 1964 osada obce Horní Stropnice.  Panství  Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy). Fara  Horní Stropnice.  Osady Humenice, Krčín, Střeziměřice, Vesce.

Články v novinách a časopisech

Karel Pletzer, Zazdění paní Kořenské ve Svébozích v roce 1577. Výběr 2/1965, 23 - 29
Jaromír Jindra, Historie se umí i usmívat (Zazděná šlechtična). Čb listy, sobotní příloha NK, 2. 3. 2002.

Prameny
Johann Sommer und Hans Plan, Pfarrchronik Strobnitz, Kreis Kaplitz, Böhmerwald, 1906 - 1946. Augsburg 1996.

Obrázek Svébohy. Původně renesanční tvrz z poč. 15. století, později upravena na hospodářské stavení.


Světví   mapka

 Světví (Švendov, Gschwendt).  První písemná zmínka 1279.  Správní vývoj: 1850 - 30.6.1960 osada obce Veveří, od 1.7.1960 osada obce Horní Stropnice.  Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy).  Fara Horní Stropnice. 


Zpět na začátek stránky

...

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

-

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

„Proti hluposti se bojovat musí, ale vyhrát se nedá!“ Jan Werich