Jihočeská genealogie - úvod ....



 Řevňovice  mapka   Chytilův adresář 1915

Řevňovice (Řevnovice, Řebnovice, Dřevnovice, Rewnowitz, Řebnowitz).   První písemná zmínka 1312.  Správní vývoj: od 1850 osada obce Strážkovice.  Panství české Budějovice - královské město.   Fara  Střížov. 

Články v novinách a časopisech
Vojtěch Krnínský, Čím byl Hradec u Řevňovic Doudlebům? Podnět k archeologickému průzkumu. Výběr 4/1967, 23 - 26 a nákres  Římov


...Římov  mapka   Chytilův adresář 1915    Výběr z článků v novinách a časopisech     Monografie    Výběr z literatury   

Římov (Unter Rimau a Ober Rimau). První písemná zmínka r. 1395, správní vývoj: 1850 - 1855 okr. Č. Krumlov, od 1855 okr. Č. Budějovice. Obec se původně dělila na části Dolní  a Horní Římov. Dnem  3. 3. 1993 byly obě části sloučeny  a jsou jedinou správní jednotkou pod názvem Římov. Panství Římov - statek, fara Římov. Má pět  matrik z let 1786 - 1859, 1. index a 3 kartony průvodního materiálu  k matrikám oddaných z let 1810 - 1870. Osady: Branišovice, Dolní Stropnice, Dolní Vesce, Horní Vesce, Kladiny, Lahuť, Mokrý Lom, Polžov. dk

Přehled držitelů Římova: 1401 - 1541 vladykové z Hlavatec, 1541 - 1622 Ojířové z Protivce, 1622 - 1626 kníže Oldřich z Eggenbergu, od 23. 5. 1626 do 1773 krumlovská jezuitská kolej, 1774 - 1801 státní studijní a náboženský fond, 1801 - 1814 kníže Josef ze Schwarzenbergu, 1814 - 1821 František Lang z Netolic, 1821 - 1844 justiciár a statkář  Josef Spatzierer, 1844 - 1917 justiciár Václav Lorenz a dědicové, 1917 - 1937 obchodník Rudolf Jílek z Pelhřimova, 1937 - 1938 Okresní záložna hospodářská v Pelhřimově, od 4. 1. 1938  do 15. 5. 1948 JUDr. Jaroslav Dyk a PhMr. Vojtěch Dyk, 15. 5. 1948 - 16. 8. 1948 národní správa (MNV), dne 16. 7. 1992  římovský zámek  vrácen v restituci rodině Dyků.   
Z římovských letopisů: Josef Havelský (1895 - 1953) Marie Bártů
Josef Havelský     Mezi důležité a vážené osobnosti v obci patřil řídící učitel Josef Havelský, vynikající znalec přírody a tvůrce rozsáhlé sbírky přírodnin. Se souhlasem majitele upravil jednu z místností v římovském zámku roku 1947 ve stylu lidové jizby a počítal tu se založením národopisného muzea Doudlebska(Římov - historie obce a poutního místa, Daniel Kovář, 1998)
    Dozvuky pedagogického působení Josefa Havelského u nás v Římově pomalu překrývá čas - od jeho narození uplynulo v roce 2005 už 110 let.  A protože na stránkách Rodopisné revue bývá vždy vyhrazeno pěkné místo  pro životopisy osobností, které splynuly s jihočeskou zemí zamyšlenou, vybrala jsem na přání redakce o panu učiteli několik drobností, které se zachovaly v pamětních  knihách  římovské  školy  i  obce.  Citacemi  z  prací D. Kováře a  L. Stehlíka  je  doplnil p. Trnka.
    Josef Havelský se narodil 10. ledna 1895 v Jaroměři, kde pak navštěvoval obecnou i měšťanskou školu. Byl přijat na učitelský ústav v Hradci Králové, kde 13. 7. a 27. 8. 1914 vykonal zkoušky dospělosti. Studium završil 16. 11. 1918 zkouškou učitelské způsobilosti. Deset let pak kantořil na Královéhradecku (Plotiště, Věkoše, Mžany, Suchá, Březhrad, Nechanice, Slatina aj.).  

    Výnosem Okresního školního výboru v Českých Budějovicích ze dne 9. 4. 1929 čís. 1838 ve smyslu dekretu Zemské školní rady v Praze z 25. 3. 1929 č. II.A 482/6 ai 1928 č. z. š. r. 33435, byl Josef Havelský, učitel ve Stračově, ustanoven definitivním učitelem v Římově, a to s platností od 1. září 1929. V květnu 1933 byl v obci ustaven odbor Národní Jednoty Pošumavské a do jeho výboru byl 14. 5. zvolen i římovský pan učitel. V polovině září 1938 bylo z Římova povoláno do zbraně 25 mužů, mezi nimi též J. Havelský, k oddílu Stráže Obrany Státu. Po demobilizaci se 18. října téhož roku zas vrátil do učitelské služby. Vedením celé správy římovské školy byl pak pověřen od 1. září 1939 výnosem Okresního školního výboru v Českých Budějovicích č. 5632/39 z téhož dne.
    V předválečných letech byl Římov s kostelem sv. Ducha, Loretou a známou křížovou cestou s pětadvaceti kaplemi oblíbeným místem pobytu mnoha přátel J. Havelského. Vzpomínám rád omžených jiter této krajiny, ale ještě okouzleněji přátelských hovorů na dřevěné verandě zámečku, obrostlé révovím, kde nám bylo tak slastně a domácky při večerních symposiích, která ne neprávem byla nazvána „Akademií římovskou“. (Ladislav Stehlík)
K debatám se tu tenkrát scházeli malíř Alois Moravec, zde sídlící hostitel - bibliofil Alois Dyk, římovský autor lidových románů  Jan Staněk, děkan František Gabriel, historik Emanuel Drobil a další letní hosté.

V roce 1943 uvedli místní ochotníci  operetku „Na panském dvoře“, jejímž autorem byl římovský rodák, hudební skladatel Vojtěch Nožička. Texty k písním napsal Josef Havelský a z podání pamětníků můžeme citovat aspoň dva úsměvné úryvky:


"Na hon šel též tlustý pán,
buřty sbalil v celofán
a u mostu na patníku
sněd ty buřty všecky v mžiku."

"
Na hon šel též študios,
co má přeukrutný nos,
ten má oči zasklený,
hlavou tluče o stromy."  
ˇkolní rok 1938-39
Foto ze školního roku  1938 - 39. Dospělí zleva: p. děkan Gabriel, pí učitelka Dvořáková a pan řídící Havelský 
     

     Víc, než operetní popěvky se ale zachovalo povědomí, že pan řídící patřil mezi přední iniciátory myšlenky na zvelebení vzhledu zdejšího kopce Horačka. Byl tam pak založen třešňový sad, který v době květu i sklizně malebně dokresloval krajinu. V sobotu 6. května 1950 bylo slavnostně otevřeno římovské kino. Zahajovací projevy upřímně děkovaly panu řídícímu Josefu Havelskému, který se o výstavbu kina zasloužil velkou měrou. Na prvním představení se promítal dokumentární film "Doudlebsko".
     V závěru své třiatřicetileté školské i vlastivědné činnosti se za katedrou věnoval především prvňáčkům.  Přestal je vyučovat  15. září 1951. Jeho zdravotní stav se totiž zhoršil natolik, že musel být odvezen do nemocnice v Českých Budějovicích. Pamětní kniha římovské školy o něm uchovává už jen poslední, smutný zápis:
.
    Dne 4. května 1953 v ranních hodinách zesnul v českobudějovické nemocnici po dlouhé a těžké chorobě bývalý ředitel školy Josef Havelský. Obec Římov ztratila v něm dobrého učitele, vychovatele a obětavého pracovníka na poli kultury
a zemědělství. Pohřbu, který byl vypraven MNV v Římově, zúčastnili se zde všichni členové učitelského sboru, učitelé
z okolních obcí, žáci a mnoho obyvatelstva. Čest jeho památce!
.
    Co dodat? Mnozí z poválečných žáků římovské školy si možná ještě vzpomenou na milé chvíle, strávené s panem řídícím nad prosklenými krabicemi sbírek motýlů, brouků, či nerostů, pocházejících hlavně z našeho okolí - půvabného údolí u řeky Malše. Všechny exponáty už dávno podlehly zubu času. Neodolaly mu ani herbáře římovské květeny, kterou se všichni učili znát podle místa výskytu, u každé rostlinky pečlivě zaznamenaného úhledným rukopisem   Josefa  Havelského.
    Můžeme se s ním rozloučit opět slovy jeho přítele spisovatele Stehlíka, která napsal ve své Zemi zamyšlené: Sbohem, pěnice, pěnkavy a sedmihláskové, žádný básník nevyzpívá lépe chválu římovského svítání. Na broskve, rdící se v listoví pod oknem dýchá už svou tichou modř vzpomínavá dálka podzimu ...  Sbohem, pane řídící Havelský, kreslete si dál žilkoví motýlích křídel a ať vám do herbáře přibude mnoho nových květin, než se znova uvidíme....

Výběr z článků v novinách a časopisech
Jan Petr, Jihočeský rodák Vojtěch Kotsmich (filolog, nar. 15. 10. 1835 Římov, zemř. 1906 Praha). Výběr 3/1966, 24 - 27
vpch, Římov. 90 let od smrti Václava Sobičky. Výběr 3/1971, 154
Karel Pletzer, Zaniklá ves Mečíkovice u Římova. Výběr roč. 8, 4, 1971, s. 192 - 196
F. J. Čapek, Významný menšinový pracovník Emanuel Drobil, 110 let od narození. Výběr roč. 25, 4, 1988, s. 29.
I. Píhová, Za sedmero řekami, za sedmero kopci. Římov, poutní i rekreační místo. Deník Jihočeská pravda, 23. 7. 1992
Michal Černík, Poutní místo Římov. Vlasta č. 35, 1992
Emil Soukup, Osudy našich svatostánků. Poutní místo Římov. Krumlov : společenský týdeník , 1 / 17 1993
jchk, Už pradědek byl pekař. K rodu Martínků. Jihočeské listy 15. 2. 1993
Emil Candra, Hastrmani pod Římovem. Jihočeské listy, 10. 3. 1993
Karel Kakuška, jedinečné andělské divadlo v přírodě. Na okraj loupeže v kapli římovské křížové cesty. Českobudějovické listy, 27. 12. 1994
Jan Chmelík, Když se do Římova Ježíšek předběhl. Putování po městech a obcích .... Českobudějovické listy 13. 3. 1995
Jiří Ruml, Poslední večeři opustilo sedm apoštolů. Lidové noviny 14. 7. 1995
Alena Schelová - Ludmila Ourodová, Obrazy nejsou kopie, ale originály. Římovský mariánský cyklus nemá v Čechách obdoby. ČBL, 5. 10. 1995
kes, Oslavy výročí v Římově : 600 let od první písemné zmínky. Českobudějovické listy 20. 10. 1995
kes, Šest set let od první písemné zmínky o "Perle na Malši". Českobudějovické listy, 30. 10. 1995
kes, Jak římovští masopustní koledníci vyvezli dělo do Chorvatska. Českobudějovické listy (21. 2. 1996
kes, Setkání přátel Římova. Českobudějovické listy, 8. 7. 1996
Marie Ctiborová, Recenze knihy: Daniel Kovář, Římov, historie obce a poutního místa. Výběr , časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, 35 / 4 1998
kli, Nepominutelné místo má v životě národa tradice. Římov. Českobudějovické listy, 7. 7. 1998
Klára Chábová - Ivana Tomková, Jakpak je dnes u nás doma? Římov. Českobudějovické listy, 20. 8. 1998
Jiří Cukr, Cesty za krásami regionu: Římov. Českobudějovické listy, příloha Víkendové listy 2. 10. 1999
Stanislav Maria Holeček, 350 let Lorety v Římově u Českých Budějovic. Aktuality - Setkání č. 13, 15. 8. 2000
Josef Bílek, Dolní Římov má svou loretánskou kapli. Českobudějovické listy 14. 9. 2000
František Hobizal, Cesta do Římova (Literárium). Aktuality - Setkání, 28. 11. 2000
Tomáš Tureček, Římovem krok za krokem. Mladá fronta Dnes, příloha Víkend Dnes, 7. 4. 2001
Jiří Kos, Římovská putování. Českobudějovické listy (nedělní příloha) 16. 6. 2001
Milan Daněk, Znaky obcí Římov a Svatý Jan nad Malší. Římov. Herold, září 2001
Ivana Píhová, Před víkendem ... Rozhovor se starostou V. Koupalem o Spolku přátel a rodáků Římova. Českobudějovické listy 16. 2. 2002

 Monografie
Emanuel Drobil, Římov, poutní místo v jižních Čechách. Praha 1903
Felix Lorenz, Římau, ein Wallfahrtsort im südlichen Böhmen. Vimperk 1914
František Gabriel,  Pobožnost křížové cesty po památných 25 kaplích v Římově. Dle starobylých pramenů vydal František Gabriel., Římov 1940
Jindřich Šámal, Římov. Praha 1942
Tibitanzl, Římov, poutní místo. Pobožnost křížové cesty po památných 25 kaplích v Římově. Vydal AG KRUH spolu s OÚ PLAV, 1991
Pytel, Poutní místo Římov. MEDEA, 1991
Jan Royt - Vladimír Hyhlík, Římov. Poutní areál s loretou a kalvárií. Velehrad 1995
Daniel Kovář, Římov. Historie obce a poutního místa. Vydal Obecní úřad Římov, 1998
Výběr z literatury
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900
Jaromír Pečírka, Římovské pašije. In: Od pravěku k dnešku, Pekařův sborník, Praha 1930
Alois Dyk, Vzpomínka na římovského spisovatele Jana Staňka. 1948
Václav Ryneš, Římov v době barokní. Listy z římobvské kroniky 1626 - 1773. In: Acta regionalia, 1970 - 1971. Sborník vlastivědných prací, Praha 1972
Ladislav Stehlík, Země zamyšlená, 2. díl, Praha 1986
Zdeněk Kalista, Století andělů a ďáblů. Praha 1994


Zpět na začátek stránky

.

Činky a jednoručky pro posilování a cvičení