Jihočeská genealogie - úvod ....


Nakolice

Neplachov

Nežetice

Nové Hutě

Nákří

Nepomuk

Nová Ves u Č. B.

Nové Vráto viz  Vráto

Nedabyle

Nesměň

Nová Ves u Olešníku

Novosedly

Nemanice

Netěchovice

Nové Hodějovice

.Nuzice

Něchov

Neznašov

Nové Hrady

 .

.

 Nakolice emapka    Chytilův adresář 1915

(Nagalice, Naglitz). První písemná zmínka 1339. Správní vývoj: 1920 - 1960 samostatná obec, od 1960 osada obce Nové Hrady. Fara Nové Hrady. (dk)

Nakolice, další z osad, patřících nyní k Novým Hradům leží 3, 5 km východně od města. Stejně, jako sousední Vyšné patří k historickému území, zvanému Vitorazsko. Ves se poprvé v archivních materiálech připomíná v listině z 24. října 1339, kdy byly přesněji vymezeny do té doby proměnlivé hranice mezi panstvím Weitra a Nové Hrady. S vyměřováním hranic se začalo právě u vesnice Nakolice ("...pai dem dorff zu Nakkalitz"). Název vsi je nejspíše odvozen od charakteru okolní krajiny, což by znamenalo, že se jednalo o ves lidí, kteří bydleli ve staveních v bažinaté krajině. Nakolice původně náležely po staletí k rakouským zemím a k Čechám byly připojeny na základě mezinárodních úmluv v červenci 1920. Za pozornost zde jistě stojí nově opravená kaple sv. Floriana, postavená roku 1907 v novogotickém slohu. V blízkosti Nakolic se nachází chovný Nakolický rybník (Waschel Teich), o rozloze 45 ha, bývalý fürstenberský majetek. (pk)

Články v novinách a časopisech
vf, Ohlédnutí za statečnými služebníky (Kazimír Jan Jindra 1915-1999, řeholník novohradského kláštera servitů, rodák z Nakolic). Setkání - Aktuality 17, 18. 10. 1999

Nákří mapka  Chytilův adresář 1915

Nákří (Horní a Dolní Nákří). První písemná zmínka 1357.  Správní vývoj 1850 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 23. 11. 1990 osada obce Dříteň, od 24. 11. 1990 samostatná obec.  Panství  Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Nákří.

Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík, Kmotři v Nákří se občas rozkmotřili. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu .... Českobudějovické listy, 25. 11. 1994
Pavel Božovský - Anna Turková, Rodáci z Nákří se sejdou 1. července Českobudějovické listy 16. 06. 2001
Pavel Božovský - Anna Turková, Rodáci v Nákří potěšili nejen "oko, ale i duši". Českobudějovické listy 3. 07. 2001
Milan Daněk, Znak Nákří obsahuje lilii, kterou měli i majitelé, páni ze Sudoměře. Kresba Milan Daněk, Českobudějovické listy 11. 08. 2001
Literatura
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900. 


 Nedabyle    Chytilův adresář 1915

Nedabyle (Hables). První písemná zmínka 1346.  Správní vývoj: 1850 - 1934 osada obce Doubravice, 1934 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Doubravice, od 1945 samostaná obec.  Panství a.) České Budějovice - královské město, b.) Doubravice - statek (Král. město Č. Budějovice). Fara  Střížov.

 Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík, V Nedabyli "vyhráli" pomník padlým ochotníci. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu ... Českobudějovické listy, 2. 12. 1994


Nemanice mapka

Nemanice (Čertíkov). První písemná zmínka: osada byla založena roku 1706 na dominikálních pozemcích hlubockého panství.   Správní vývoj: 1850 - 16. 5. 1954 osada obce Hrdějovice a zčásti Úsilného, od 17. 5. 1954 součást Českých Budějovic.  Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara  čes. Budějovice - Svatý Mikuláš. 

Články v novinách a časopisech
Anna Smolková, Vznik a vývoj osady Nemanice v letech 1706 - 1855. Jihočeský sborník historický 1/1989, str. 29 - 31. Plný text viz níže.
Zdeněk Sváček, Spolkem Havlíček obec žila. Českobudějovické listy 5. 8. 1999
Literatura Alois Sassmann, Hrdějovice s Opatovicemi 1350 - 2000. Vydal OÚ Hrdějovice, 2000. Tato monografie také obsahuje samostatné kapitoly, věnované historii a rodům v obcích Borek, Nemanice a Úsilné.


Něchov  Trhové Sviny, 374 01 Chytilův adresář 1915

 Něchov (Měchov, Mechau). První písemná zmínka 1186.  Správní vývoj: 1850 - 1867 osada obce Chlum, 1867 - 30. 6. 1980 samostatná obec, od 1. 7. 1980 osada obce Trhové Sviny.   Panství a.) Nové Hrady (Jiří hr. Buquoy), KOmařice - statek (cisterciácký klášter Vyšší Brod). Fara Trhové Sviny.   Osady Březí, Nežetice, Todně.

  Neplachov vmapka    Chytilův adresář 1915
Neplachov.  První písemná zmínka 1323.   Správní vývoj:  1850 - 31-. 3. 1976 samostatná obec, 1. 4. 1976 - 23. 11. 1990 osada obce Dynín, od 24. 11. 1990 samostatná obec. Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Ševětín. 
Články v novinách a časopisech
Josef Baštýř, Historie osady. Obec Neplachov od léta r. 1323 do bělohorské katastrofy. Výběr 3/1966, s. 8 - 17
Jan Chmelík, Kateřina zavírala muziky i v Neplachově. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu ... Českobudějovické listy, 9. 11. 1994
Karel Pletzer, recenze: J. Baštýř, Historie farní osady ... (1998). Výběr roč. 35, 1998, s. 216
Jan Schinko, Pozoruhodné stavby. Kouzlo jihočeského baroka najdeme v Neplachově. Autorova kresba usedlosti č. 32 - U Jiráků. ČBL 3. 6. 1998
Jan Mareš - Klára Chábová - Ivana Kerlesová, Jakpak je dnes u nás doma? Neplachov. Foto Klára Chábová. Českobudějovické listy 19.11.1998
Literatura
Josef Baštýř, Historie farní osady. Příspěvek k dějinám obcí a gruntů: Mazelov, Neplachov, Drahotěšice, Ševětín a Vitín. V Třeboni: Carpio, 1998 - 231 s. : il. ISBN 80-901945-4-0
Internet   Oficiální stránky obce Neplachov

Nepomuk Jílovice, 373 32kChytilův adresář 1915

Nepomuk (Nový Dvůr). První písemná zmínka - osada vznikla roku 1791 parcelací a emfyteutickým rozprodejem dvora Neuhof na dominikálních pozemcích novohradského panství. Pojmenována byla podle tehdejšího majitele Jana Nepomuka hr. Buquoye.    Správní vývoj: 18580 - 1899 osada obce Buková, 1899 - 20. 5. 1950 osada obce Těšínov, 21. 5. 1950 - 31. 3. 1976 osada obce Šalmanovice, od 1. 4. 1976 osada obce Jílovice.   Panství Nové Hrady (Jiří hr. Buquoy).  Fara Jílovice. 

Nesměň   Ločenice 373 22 Chytilův adresář 1915

Nesměň (Nesmeň, Nesmen). První písemná zmínka 1350.  Správní vývoj: Před 1869 - 1895 osada obce Chlum, 1895 - 13. 6. 1964 samostatná obec, od 14. 6. 1964 osada obce Ločenice.   Panství Borvany - statek (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Besednice. 

Články v novinách a časopisech
Klára Chábová - Petra Vyhnalová, jakpak je dnse u nás doma? Ločenice, Nesměň. Kde se vzala, tu se vzala, byla tady Nesměň. ČB listy, 12. 3. 1998
Pavel Koblasa, Starodávná osada Nesměň v dějinách i pověstech. Českobudějovické listy, 25. 8. 1998
Vladimír Lutovský, Masopustní rej v Nesměni. Foto Vladimír Lutovský. Právo,,: nezávislé noviny 21.02.2000
Jaroslav Pardamec - Radek Šíma, Obci Nesměň je 650 let. Českobudějovické listy 16.06.2000
Radek Šíma, Obci Nesměň je už 650 let. Českobudějovické listy 19.06.2000
Jaroslav Pardamec, V Nesměni zazvoní poledne a klekání. Českobudějovické listy 10.08.2001
Monografie
Tomáš Malina, Nesměň: příběh české vesnice. Vydalo Pedagogické centrum v Českých Budějovicích, r. 2000 - 42 s. : il., mapy 


 Netěchovice  mapka    Chytilův adresář 1915

Netěchovice (Netiechowitz). První písemná zmínka  1268. Správní vývoj: 1850 - 1911 osada obce Koloděje nad Lužnicí, 1911 - 1943 samostatná obec, 1943 - 21. 7. 1945 osada obce Koloděje nad Lužnicí, 22. 7. 1945 - 31. 12. 1975 samostatná obec, od 1. 1. 1976 osada obce Týn nad Vltavou.          Panství  Koloděje nad Lužnicí - statek (Terezie hraběnka Wratislawová z Mitrowic). Fara Týn nad Vltavou.
Rodáci a  literatura o nich
Karel Komzák, hudební skladatel a vojenský kapelník (*4.11.1823, +19.3.1893, pohřben v Týně nad Vltavou). Jeho  fond je  v Městském muzeu Týn n.Vlt..
Čs.hudební slovník 1. díl, Praha 1963 s. 702 - 703.
Dagmar Blümlová, Sto tváří z jihočeské kulturní historie - Karel Komzák. Pelhřimov 2000, s. 50.
Boris Procházka, Po stopách těch, kteří odešli. Karel Komzák - polkový král. Praha 2003, s. 89-93.

Neznašov mapka   Chytilův adresář 1915

Neznašov (Nezdašov, Mezdašov, Nesnaschow). První písemná zmínka 1407.  Správní vývoj: od 1850 osada obce Všermyslice.  Panství Neznašov - statek (Prosper hr. Berchtold z Uherčic). Fara Neznašov. 

Články v novinách a časopisech
František Tesař, Kořenští z Terešova a Neznašov. Výběr 2/1968, s. 22 - 24

Karel Landík: Neznašov. Divadelnictví. Výběr, ročník 8, 1971, č. 4, s. 224-225.
Marie Rychlíkova, Životní jubileum Karla Landíka z Neznašova. Výběr roč. 18, 1, 1981, s. 55
Vlad. Lukš, Černí baroni v Neznašově. Vltavín, nezávislý čtrnáctideník pro město Týn nad Vltavou a okolí 1994
J. Lukš, Neznašovská náves, pěkně stavěná. Vltavín, nezávislý čtrnáctideník pro město Týn nad Vltavou a okolí 1995
Blanka Pirnosová, Kdo zachrání hrobku? Nejasnosti kolem ohrožené kulturní památky. Českobudějovické listy, 25. 4. 1996
Martina Janoušková, Hledání záhadného šlechtice. Neznámý potomek šlechtického rodu Berchtoldů vypátrán. Českobudějovické listy, 11. 9. 1996
Martina Janoušková, Zlatý věk automobilismu, aneb Jak si hrabě Berchtold pořídil automobil. Českobudějovické listy, 22. 8. 1998
Jan Šenkýř, Novobarokní hrobka Berchtoldů je opravena. Českobudějovické listy 29. 7. 2000
Literatura
Alois Kučík, Bedřich Všemír hr. Berchtold. Životopisný nástin podle různých pramneů. Rukopis, Buchlovice - Brno 1944, 95 str., v majetku brněnského historika dr. J. Skutila.
Vilém Brauner - Anna Hamerníková, G 138 Rodinný archiv Berchtoldů 1494 -1945. Inventáře a katalogy fondů Státního archivu v Brně č. 24. Brno 1967.
Jan Skutil, Kučíkova genealogická práce o Berchtoldech. Listy GHSP, 5. řada, Praha červen 1977
Jitka Stiborová, Neznašovsko a okolí v návaznosti na rod Berchtoldů . Týn nad Vltavou, 2001 - 63 s.


Nové Hodějovice   mapka  Chytilův adresář 1915

Nové Hodějovice. Správní vývoj: do 31. 12. 1956 osada obce Staré Hodějovice,  1.1.1957 - 31. 12.1962 samostatná obec, od 1.1. 1963  součást  Českých Budějovic. Staré Hodějovice  jsou doloženy v arch. pramenech od roku 1407 jako součást rožmberského panství Třeboň. 

Zpět na začátek stránky



Nežetice Trhové Sviny, 374 01 Chytilův adresář 1915
Nežetice (Neschetitz).  První písemná zmínka 1186.  Správní vývoj: 1850 osada obce Březí, 1869 - 1890 uváděny jako osada obce Otěvek, před 1900 - 13. 6. 1964 osada obce Březí, 14. 6. 1964 - 30. 6. 1980 osada obce Něchov, od 1. 7. 1980 osada obce Trhové Sviny. Panství a) Nové Hrady (jiří hr. Buquoy), b) Český Krumlov - arciděkanství.   Fara Trhové Sviny.    

Nová Ves (u Č. Budějovic)  mapka   Chytilův adresář 1915

 Nová Ves (Neudorf, Neuderf bei Budweis). První písemná zmínka: osada vznikla před rokem 1580 na pozemcích třeboňského panství.  Správní vývoj:  1850 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 23. 11. 1990 osada obce Nedabyle, od 24. 11. 1990 samostatná obec.  Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).    Fara Střížov.   Osady Borovnice, Hůrka, Lomec.   

Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík,  Beran měl prsty v novoveské poštovně. ČBL 16.12.1994

Nová Ves (u Olešníka) mapka Chytilův adresář 1915

Nová Ves (Nevděkov, Neudikov, Neudorf). První písemná zmínka: osada byla založena koncem 16. století pány z hradce na pozemcích hlubockého panství. Roku 1601 je připomínána pod názvem Ves nová Nevděkov. Změny názvu: Pův. název Nevděkov byl postupně nahrazen názvem Nová Ves.    Správní vývoj: 1850 obec, před 1869 - 1879 osada obce Kočín, 1879 - 11. 6. 1960 samostatná obec, od 12. 6. 1960 osada obce Temelín, do 13. 6. 1964 osada obce Chlumec, od 14. 6. 1964 osada obce Olešník.  Panství Hluboká nad Vltavou (Jan A. kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Purkarec.  

Články v novinách a časopisech
Jan Placek, Se slepým Honzou skončila i v Nové Vsi doba okolníků. Českobudějovické listy, 30. 11. 1998


Nové Hrady  mapka  Chytilův adresář 1915     

Nové Hrady (Gratzen).  První písemná zmínka 1279.  Správní vývoj: od 1850 samostatná obec.  Panství  Nové Hrady  (Jiří hrabě Buquoy).  Fara Nové Hrady.   Osady:  Božejov, Byňov, Hlínov, Hranice, Janovka, Jetzkobrunn, Mýtiny, Nakolice, Obora, Svaryšov, Štiptoň, Trpnouze, Údolí, Veveří, Vyšné, Žár, Žumberk.   

Výběr z článků v novinách a časopisech
A jak to vlastně bylo se zajímavou barokní lékárnou v Nových Hradech? Apothéka U svaté Alžběty má své kořeny v 17. století. Ze sborníku Odborné aktuality roč. 13, 1972
Bohumír Lifka, Zámecká knihovna v Nových Hradech. Výběr 4/1973, s. 232 - 235
Vratislav Kulíř, Novohradští Oppolzerové. Výběr, roč. 23, 2, 1986, s. 90 - 94
F. J. Čapek, recenze. A. Vávra, Vrkoče pro regenta (1986, pověsti z Novohradska). Výběr roč. 25, 1, 1988, s. 61
Jan Mareš, Musím zlepšit svou češtinu. Proč odchází Bonfilius Wagner do Nových Hradů? Převzato z NON - Gmümder Zeitung, 35/1991. Českobavorské Výhledy č. 24, 1991
B. M. Wagner, Sedm svatých Otců řádu servitů. Českobavorské Výhledy č. 3, 1992
Stanislav Kopecký, Nové hrady - historie, současnost. Českobudějoivcké listy, 29. 11. 1994
Blanka Pirnosová, Servita není nikde doma. Českobudějovické listy, 15. 9. 1995
Dagmar Blümlová, Novohradská idyla zapomenutého historika Ladislava Hofmana. Výběr roč. 33, 4, 1996, s. 312
B. M. Wagner. Minulost nelze změnit, lze se z ní jen poučit. Magazín Setkání č. 2/1997
ver, Perla historie je prozatím ukrytá v klášteře servitů. Barokní lékárna musí počkat na finanční pomoc státu. Českobudějovické listy, 15. 1. 1997
Pavel Koblasa, Osady města Nových Hradů. Novohradský zpravodaj, 1997 - 98
ver, Barokní lékárna se pozornosti státu nakonec dočkala. Českobudějovické listy, 6. 3. 1998
Jiří Neumann, Zapomenutá plavba dříví v novohradské oblasti   ČBL, 2. 4. 1998
Miroslav Novotný, Servité přišli do Nových Hradů s Buquoyem. MF Dnes, 9. 2.2001
Josef Štěpán, Vzpomínka na Ing. Josefa Štěpána z Nových Hradů, internet 2. 4. 2009

 Monografie
Anton Teichl, Geschichte der Stadt Gratzen. Gratzen 1888. Dodatek s názvem Beiträge zur Geschichte der Stadt Gratzen vyšel roku 1907
Zdeněk Štrejn, Nové Hrady - kostel a klášter servitů. Velehrad 1995
Pavel Koblasa, Nové Hrady. Vydal OkÚ České Budějovice ve spolupráci s Městem Nové Hrady, 1999
Literatura  
Anton Teichl, Geschichte der Herrschaft Gratzen. Gratzen 1899
Teodor Wagner, Statistisch - topographische Beschreibung der Forste der Karl Graf von Buquoy´schen Fideikommiss - Herrschaft Gratzen. Gratzen 1913
Jan Žáček, Hory Novohradské. České Budějovice 1930
Jaroslav Dostál, Novohradské hory. Praha 1937
Antonín Vávra, Vrkoče pro regenta. Nové Hrady 1986
Jan Muk - Jan Urban, Dějiny a stavební vývoj hradu v jihočeských Nových Hradech. Sborník Castellologica Bohemica 2, Praha 1991
Pavel Koblasa, průvodce Novohradskými horami (obvod farních úřadů Pohorská Ves a Pohoří). Vydal Historicko-vlastivědný spolek v Č. Budějovicích 1993
Pavel Koblasa, Novohradským jihem. Vydal Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, 1997
Pavel Koblasa - Daniel Kovář, Panská sídla na Českobudějovicku. České Budějovice 1998
Daniel Kovář, Pavel Koblasa, Kraj trojí tváře : Borovany, Ledenice, Trhové Sviny, Horní Stropnice, Nové Hrady, Žár, Žumberk, Jílovice, Olešnice, Slavče. Překlad Helena Nechlebová, Paul A. Gribbin. Fotografie Petr Odložil. Vyd. Sdružení obcí a Okresní úřad České Budějovice, 1998, mapa  Pavel Koblasa,Místopis Novohradských hor. Vydal HVS v Českých Budějovicích, 2001 O novohradském panství (text  z úvodu  knihy).


 Nové Hutě ě Chytilův adresář 1915

 Nové Hutě (Neuhütten), 833 m n. m. ) - po zániku hutě v sousedních Starých Hutích založil roku 1623 s podporou vrchnosti Johann Walkuni novou sklárnu, pozdější Nové Hutě. Sklárna produkovala okenní terče a obyčejné i luxusní sklo pro zákazníky v Praze a ve Vídni. První obydlí jsou tu doložena až kolem r. 1707, což patrně souvisí s tím, že zaměstnanci do té doby přebývali v nedalekých Starých Hutích. V roce 1789 čítala víska 17 čísel a dál se rozšiřovala, až dosáhla počtu 49 domů s 272 obyvateli (podle sčítání z r. 1890). Osada postupně zanikala v letech 1948 - 1959 a dnes na její existenci upomíná pouze malá zanedbaná kaplička. Mgr. Pavel Koblasa, 1997.



 Novosedly ymapka  Chytilův adresář 1915

 Novosedly (Neusattel).   První písemná zmínka 1434.     Správní vývoj: 1850 - 1920 osada obce Česká Lhota, 1920 - 13. 6. 1964 samostatná obec, od 14. 6. 1964 osada obce Dívčice.    Panství  Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Sedlec.   

Nuzice         mapka           Chytilův adresář 1915

Nuzice. První písemná zmínka 1268. Správní vývoj 1850 - 31. 12. 1975 samostatná obec, od 1. 1. 1976 osada obce Týn nad Vltavou. Fara Bechyně.

 Zpět na začátek stránky

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Suplementy s BCAA pro svalový objem a sílu.