Jihočeská genealogie - úvod ..



Malá Krasejovka viz  Bartochov

Mlýnský Vrch

Malá Strana

Meziluží

Modrá Hůrka

Malé Chrášťany

Milíkovice

Mohuřice

Malé Záblatí  viz  Záblatíčko

Mokré

Malešice

Mečíkovice

Mokrý Lom

Mazelov

Mladošovice

Munice

Mezilesí

Mladé

Mydlovary

..

Mojné mapka

Mýtiny

Malé Chrášťany     Chytilův adresář 1915

Malé Chrášťany (Chrášťany, Klein Groschum). První písemná zmínka 1273. Správní vývoj: 1850 - srpen 1919 osada obce Břehov, srpen 1919 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Pištín, 1945 - 11. 6. 1960 samostatná obec, 12. 6. 1960 - 31. 12. 1962 osada obce Vlhlavy, od 1. 1. 1963 osada obce Sedlec.   Panství Netolice (Jan Adolf  kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Němčice. 

Malešice   Chytilův adresář 1915

Malešice (Maleschitz). První písemná zmínka kolem 1227. Správní vývoj:  1850 - 1943 samostaná obec, 1943 - 1945 osada obce Chvalešovice, 1945 - 11. 6. 1960 samostatná obec, 12. 6. 1960 - 31. 3. 1976 osada obce Chvalešovice, 1. 4. 1976 - 30. 6. 1985 osada obce Temelín, od 1. 7. 1985 osada obce Dříteň.  Panství Hluboká nad Vltavou(Jan Adolf  kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Bílá Hůrka. Osady: Bílá Hůrka, Chvalešovice. 

Mazelov  mapka  Chytilův adresář 1915

Mazelov (Mazalov). První písemná zmínka 1396. Správní vývoj:  1850 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 23. 11. 1990 osada obce Ševětín, od 24. 11. 1990 samostatná obec.  Panství  Třeboň (Jan Adolf  kníže ze Schwarzenbergu). Fara  Ševětín. (dk).  K obrázku: Uprostřed mazelovské návsi stojí kaplička z let 1862 - 65, kterou vystavěl ševětínský zedník Josef Marek spolu s dalšími řemeslníky z okolních vsí. (Kresba Mgr. Daniel Kovář)

Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík, Mazelovští strejčkové nejídali jalovou kaši.  Českobudějovické listy, 21. 10. 1994.
Daniel Kovář, Šesti stoletími Mazelova. Obec s mnoha pozoruhodnostmi. Českobudějovické listy, 6. 8. 1996
Klára Chábová - Ivana Kerlesová, Jakpak je dnes u nás doma za humny? Mazelov. Českobudějovické listy, 18. 3. 1999

Literatura
Josef Baštýř, Historie farní osady. Příspěvek k dějinám obcí a gruntů: Mazelov, Neplachov, Drahotěšice, Ševětín a Vitín. V Třeboni Carpio, 1998 - 231 s. : il. ISBN 80-901945-4-0 


.Mečíkovice
Články v novinách a časopisech
Karel Pletzer, Zaniklá ves Mečíkovice u Římova. Výběr 4/1971, s. 192 - 196


Mezilesí  mapka  Chytilův adresář 1915

Mezilesí (Trutmaň, Trutmaně, Trautmanns). První písemná zmínka  1327. Změny názvu: vyhláškou MV ČSR z  8. 8. 1950 změněn název obce Trutmaň na Mezilesí u Trhových Svin. Od 1. 1. 1976 změněn název Mezilesí u T. S. na Mezilesí. Správní vývoj: před 1869 - 1924 osada obce Pěčín, 1924 - 11. 1960 samostatná obec, 12. 6. 1960 - 31. 12. 1975 osada obce Čížkrajice, 1.1.1976 - 31. 12. 1993 osada obce Trhové Sviny, od 1. 1. 1994 osada obce Čížkrajice.  Panství Český Krumlov - arciděkanství. Fara T. Sviny. 

Milíkovice   mapka   Chytilův adresář 1915       
Milíkovice. První písemná zmínka 1397. Správní vývoj: 1850 - 31. 12. 1975 osada obce Krasejovka, od 1. 1. 1976 osada obce Kamenný Újezd.  Panství  a.) Český Krumlov ( Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu), b.) Český Krumlov - arciděkanství.  Fara Kamenný Újezd. 

Meziluží  mapka ("malá" Dobrá Voda - Gutenbrunn) Horní Stropnice 373 35  Chytilův adresář 1915  - osada Gratzen
Prameny
Johann Sommer und Hans Plan, Pfarrchronik Strobnitz, Kreis Kaplitz, Böhmerwald, 1906 - 1946. Augsburg 1996.


Mladé Městská část Českých Budějovic  Chytilův adresář 1915 

Mladé (Mladá, Lodus). První písemná zmínka 1263. Správní vývoj: 1850 - 31. 12. 1951 samostatná obec, od 1. 1. 1952 součást Českých Budějovic.  Panství  České Budějovice město.   Fara Č. Budějovice - Svatý Mikuláš.  

Články v novinách a časopisech
J. Šonka, anotace: Únos ze San Fernanda (1968). Kniha se týka i pobytů Adolfa Eichmanna v Mladém. Výběr roč. 17, 2, 1980, s. 134
abaj, Jen devět rodin tvořilo obec. Jihočeská pravda, 1992
Jan Schinko, Třístranná zemědělská usedlost č. 1/ 953 v Mladém. S kresbou autora. Jihočeská pravda, 1992

Literatura
Daniel Kovář, Budějovické hřbitovy. Malý kulturně-historický průvodce. Str. 88 - 88. Vyd. Historicko-vlastivědný spolek v Č. Budějovicích 2001


Mladošovice mapka  Chytilův adresář 1915

Mladošovice. První písemná zmínka 1369.  Správní vývoj: Od 1850 samostatná obec.   Panství a.) Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu), b.) Český Krumlov - arciděkanství.  Fara Mladošovice. Osady: Lhota, Petrovice. 

Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík, Jak mladošovická kostelní věž k drbáku přišla. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu, při němž listujeme jejich historií. Českobudějovické listy, 26. 10. 1994
Klára Chábová - Ivana Tomková, Jakpak je dnes u nás doma? Mladošovice. Českobudějovické listy, 15. 10. 1998
Klára Chábová, Konečně se dočkají své poutě v Mladošovicích. Vojtěšská pouť měla v obci do 70. let velkou tradici. Českobudějovické listy, 21. 4. 1999
Tomáš Pavlica, Tomáš Pavlica, český novinář. Rodopisná revue Léto, 2/99, s. 28-29   Plný text.
Literatura
Jan Podolák, Z historie Mladošovic. Ed. Michal Čech, Blovice 1997


 Mlýnský Vrch M Chytilův adresář 1915

Mlýnský Vrch. Změny názvu: Pův název zněl Mühlberg, s účinností od 1. 1. 1956 stanovil ministr vnitra nový úřední název Mlýnský Vrch. Roku 1960 byl tento název úředně zrušen  (demolice vsi). Správní vývoj: 1850 - po 1930 osada obce Staré Hutě, po 1930 - 11. 6. 1960 osada obce Hojná Voda, od 12. 6. 1960 osada obce Horní Stropnice. Fara Hojná Voda.. (dk)
Mlýnský Vrch  (760 m n. m. ) - původně šlo o název vyvýšeniny, na jejímž úpatí stál osamocený mlýn, připisovaný k nedalekým Starým Hutím. Nedaleko něj si v roce 1757 postavil na vlastní náklady sklárnu Jan Hilgart, syn zámožného huťmistra z Kardašovy Řečice. Od vrchnosti dostal stavební dříví, prkna a cihly, 30 strychů pozemků a směl také péci chleba, porážet dobytek a šenkovat pivo. Za Hilgartova hospodaření vznikla také obydlí pro dělníky, základ pozdější osady. Pro tu se vžil název blízkého pahorku. Na Mlýnském Vrchu, kde žilo 121 obyvatel v 19 domech, pracovala v letech 1700 - 1797 pila se šindelnou a dlouholetou tradici měl zdejší hostinec. V roce 1955 však už tu bylo pouze osm obyvatel, vzhledem k blízkosti střežené hranice ani nebyl o osidlování zájem. Vzniklo tu jen rekreační středisko někdejšího OV KSČ, které nyní patří Svazu tělesně postižených. K Mlýnském vrchu je nutné zmínit  vodní nádrž Mühlberger Teich z roku 1700, jež byla součástí buquoyské plavební soustavy. Rozloha činí 4, 48 ha  zadržuje vodu o objemu 42 070 m3. (pk)

 Modrá Hůrka mapka  Chytilův adresář 1915

Modrá Hůrka (Blau Hurka).. První písemná zmínka 1354.  Správní vývoj: 1850 - 11. 6. 1960 osada obce Bzí, 12. 6. 1960 - 31. 12. 1975 osada obce Štipoklasy, 1. 1. 1976 - 23. 11. 1990 osada obce Žimutice, od 24. 11. 1990 samostatná obec.   Panství  Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu) arciděkanství.  Fara Modrá Hůrka. Osada Pořežánky.. 

V Modré Hůrce čp. 14 (živnost dříve zvaná Bartovská) se 1. listopadu 1832 narodila Maria Magdalena Eleonora Gayerová, sv. p. z Ehrenbergů, budoucí operní hvězda v dramatických rolích časů Smetanovy kapelnické éry Prozatímního divadla. Koloraturní sopranistka, od 8. 8. 1909 čestná členka souboru Národního divadla v Praze. 
Při náhodném listování starými časopisy často dochází k milému překvapení v podobě objevu méně známého portrétu osobnosti, o které už se dříve šířeji psalo. Jde o  jubilejní zprávičku s fotografií umělkyně, jak ji otiskl Pražský ilustrovaný zpravodaj - společenský, nepolitický týdeník v listopadu 1932 (č. 45, s. 5) s krátkým textem: „ Eleonora z Ehrenbergů, první představitelka Mařenky z Prodané nevěsty. Na listopad 1932 připadá sté výročí jejích narozenin, o den dříve slavila „Prodaná“ 1.200 provedení.“  (mt)

Literatura k životopisu Eleonory Gayer baronky z Ehrenbergů  

- Čech, A.: Z mých divadelních pamětí. Praha 1903. [Obsahuje i autobiografii Eleonory Gayerové].
- Novák, L.: Stará garda Národního divadla. Činohra - Opera - Balet. Praha 1944.
- Československý hudební slovník osob a institucí, sv. 1, A-L. Eds. Gracián Černušák, Bohumír Štědroň, Zdenko  Nováček. Státní hudební vydavatelství Praha, 1963, s. 293.
- Československý biografický slovník. (Heslo z Ehrenbergů, Gayerová Eleonora, s. 131). Zpracoval kolektiv autorů Encyklopedického institutu Československé akademie věd.
 [Ved. PhDr. Josef  Tomeš, Ing. Alena Léblová].Vydala Academia, nakladatelství ČSAV, Praha 1992.
 Jan Chmelík, Primadona se zdráhala zpívat Mařenku. Putování po městech a obcích ... Českobudějovické listy, 4. 11. 1994
- Hartman, Emil: Mařenka s titulem šlechtičny. Hudební medailonek. ČTD, 24. - 27. listopad 1995.
- Janoušková, Martina: První „Prodaná Mařenka“ se narodila v Modré Hůrce. Podíl Eleonory Ehrenbergové na uvedení češtiny na operní pódia je nesporný. Českobudějovické listy, 16. října 1997.
- Ludvová, Jitka a kol: Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století. Česká divadelní encyklopedie.  
  Vydal Divadelní ústav v Praze a Nakladatelství Academia s. s. č. AV ČR. Praha 2006, s. 132-135.  ISBN 80-7008-188-0 (Divadelní ústav), ISBN 80-200-1346-6 (Academia).
- Sudová, Martina: Prodaná Mařenka z Modré Hůrky. Rodopisná revue on-line. Ročník 12, 2010, č. 1, s. 7-8. 
- Sudová, Martina: Obec Modrá Hůrka odhalila pamětní desku slavné osobnosti. [10. listopadu 2012]. Výběr, časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech, Ročník 50, 2013, s. 53-55.
- Trnka, Miloslav: Maria Magdalena Eleonora Gayer, svobodná paní z Ehrenbergů. Rodopisné poznámky z jihu Čech a Šumavy 5. Praha 2013, s. 8.
    

Články v novinách a časopisech
- ms [Miloš Svoboda]: Modrá Hůrka. Výběr z prací členů Historického kroužku při JčM v Č. Budějovicích. Ročník 3, 1966, č. 4, s. 41.



 Mohuřice Slavče 373 21Chytilův adresář 1915

 Mohuřice (Mouřice, Mairitz). První písemná zmínka 1186.  Správní vývoj: 1850 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Slavče, 1945 - 13. 6. 1964 samostatná obec, od 14. 6. 1946 osada obce Slavče.  Panství Český krumlov (jan Adolf kníže ze Schwarzenberku).   Fara Trhové Sviny.  

Mokré  mapka  Chytilův adresář 1915

 Mokré (Gauendorf). První písemná zmínka 1331.  Správní vývoj: 1850 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Šindlovy Dvory, 1945 - 11. 6. 1960 samostatná obec, od 12. 6. 1960 osada obce Litvínovice.  Panství České Budějovice - královské město.   Fara české Budějovice - Svatý Mikuláš. 


Mokrý Lom  mapka  Chytilův adresář 1915

Mokrý Lom (Mokrilom). První písemná zmínka 1362.  Správní vývoj: 1850 - 1924 osada obce Sedlce, 1924 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Branišovice, 1945 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 23. 11. 1990 osada obce Římov, od 24. 11. 1990 samostatná obec.  Panství  Nové Hrady (Jiří hr. Buquoy). Fara  Svatý Jan nad Malší. Osady Branišovice, Kladiny, Lahuť, Polžov. 
Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík, Poturčenec horší Turka v Mokrém Lomu. Putování po městech a obcích ...  Českobudějovické listy 11. 11. 1994
Jan Schinko, Mokrolomská kaplička je kulturní památkou. S kresbou autora. Českobudějovické listy, 1998

Munice mapka  Chytilův adresář 1915

 Munice. První písemná zmínka 1384.  Správní vývoj:  1850 - 1867 osada obce Zliv, 1867 - 13. 6. 1964 samostatná obec, od 14. 6. 1964 osada obce Hluboká n. V. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).   Fara Hluboká nad Vltavou. 
Literatura
Alois Sassmann, Z historie Mydlovar a okolí. S poznámkami o obcích Munice, Olešník, Zahájí Zbudov a ZLiv. Vydal OÚ Mydlovary 2001.
Naše ves Munice. Sraz rodáků 6. července 2013. Text Jiří Cukr a Daniel Kovář. Vydal HVS v ČB pro město Hlubokou n. Vltavou a osadní výbor v Municích, 2013.

Mydlovary  mapka  Chytilův adresář 1915

 Mydlovary. První písemná zmínka 1369.  Správní vývoj: 1850 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 23. 11. 1990 osada obce Dívčice, od 24. 11. 1990 samostatná obec.  Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Zahájí.. 
Články v novinách a časopisech
bez aut., Mydlovary u Hluboké (k rodu Jaroslava Haška). Výběr 3/1966, s. 38
Miloš Kolář, Těžba lignitu v jižních Čechách (doly a jámy v mydlovarské pánvi). Výběr, 2/1977, s. 104 - 105
Václav Vondra, Krátká historie chemické úpravny uranového průmyslu v Mydlovarech. Výběr roč. 24, 4, 1987, s. 18
Jan Chmelík, Svědectví penzisty Böhma - viděl jsem tančit víly! Putování po městech a obcích  ... Českobudějovické listy 18. 11. 1994
B. Pirnosová, Mydlovarští čtenáři si budou pochvalovat (knihovna v novém prostoru). Českobudějovické listy 19. 1. 1998
Jan Schinko, Obec prosperovala a tak si pořídila mešní kapli (novogotická kaple Sv. Trojice na návsi, kresba autor). Čb. listy 6. 3. 1998
Jaroslava Brožová, O spalovně a směřování k čisté přírodě. Českobudějovické listy 29. 4. 1998.
Klára Chábová - Ivana Kerlesová,  Mydlovary - obec, která dostala jméno nejspíš podle mýdla, které se zde vařilo. Českobudějovické listy 4.3.1999
Jiří Chvojka, Co skrýval pomník padlých v Mydlovarech. Výběr, roč. 38, 2, 2001, s. 155
Monografie
Alois Sassmann, Z historie Mydlovar a okolí. S poznámkami o obcích Munice, Olešník, Zahájí Zbudov a ZLiv. Vydal OÚ Mydlovary 2001.
Příběhy z královských Blat (referát M. Trnky ke knize Mgr. Aloise Sassmanna: Z historie Mydlovar)

 Mýtiny mapka  Chytilův adresář 1915

 Mýtiny (Kropšlák. Kropfschlag). První písemná zmínka 1360. Změna názvu: pův. název Kropšlák byl r. 1948 úředně změněn na Mýtiny.  Správní vývoj: 1850 - 15. 6. 1950 samostatná obec, 16. 6. 1950 - 11. 6. 1960 osada obce Veveří, od 12. 6. 1960 osada obce Nové Hrady.   Panství a) Nové Hrady (Jiří hr. Buquoy), b) Vyšší Brod.- cisterciácký klášter.    Fara Hor. Stropnice. 
Články v novinách a časopisech
pam, Vesnice pod Mandelsteinem vznikly ve 14. století. O zaniklých místech v Novohradských Horách. Českobudějovické listy, 4. 12. 1997

 Zpět na začátek stránky


.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.


Zpět na začátek stránky

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Domácí cvičení - posilovací lavice