Jihočeská genealogie - úvod ...




Lahuť

Lhota u Vlachnovic

Lipanovice (Linden,Linda)

Litvínovice

Ledenice

Lhotice

Lipí

Lniště

Lékařova Lhota

Lhotka

Lipnice

Ločenice

Levín

Libín

Líšnice

Lomec

Lhota pod Horami

Libív

Lišov

Luggau/Lužná

Lhota u Dynína

Libnič

Litoradlice

Lukov viz Luggau

 Lahuť  mapka ..Chytilův adresář 1915
Lahuť (Lahut). První písemná zmínka 1361. Správní vývoj 1850 - 1924 osada obce Sedlce, 1924 - 13. 6. 1964 osada obce Mokrý Lom, 14. 6. 1964 - 23. 11. 1990 osada obce Římov, od 24. 11. 1990 osada obce Mokrý Lom. Panství Nové hrady (Jiří hrabě Buquoy). Fara Římov.

Ledenice  mapka  Chytilův adresář 1915                             
Ledenice (Ledenitz) První písemná zmínka 1278. Správní vývoj: od 1850 samostaná obec. Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Ledenice. Osady: Ohrazení, Ohrazeníčko, Růžov, Svatá Voršila, Zaliny, Zborov.

Výběr z článků v novinách a časopisech
Josef Poláček, Slovanské mohyly u Ledenic. Výběr 4/1976, s. 257
St. Scheinpflug, Jubilující Ledenice (700 let městečka). Jihočeská pravda, 25. 9. 1991
Ledeničtí farníci, Oslavy svátku Svatého Václava v Ledenicích. Setkání / Aktuality, listopad 1992
Jan Chmelík, Jak ledeničtí vyzrávali nad ušáky. Putování po městech a obcích... Českobudějovické listy, 2. 9. 1994
Stanislav Kopecký, Ledenice, historie - současnost. Českobudějovické listy, 6. 12. 1994
ks, Oslaví truhlářské řemeslo. O víkendu bude v Ledenicích veselo a živo. (200 let od vzniku prvních truhlářských dílen). Českobudějovické listy, 9. 5. 1996
Zuzana Thomová, Slovanské mohyly v prostoru Ledenice - Borovany. Výběr č. 1/1996
Veronika Rochová, Jakpak je dnes u nás doma? Ledenice. Českobudějovické listy, 28. 5. 1998
Růžena Tůmová, Ještě k vítání Rudé armády v Ledenicích. Českobudějovické listy, 25. 6. 1998
Václav Rameš, Městečko Ledenice kdysi vlastnil Jindřich z Rožmberka : znaky měst. Mladá fronta Dnes 02.07.1999
Jiří Cukr, Cesta za krásami regionu : Ledenice. Českobudějovické listy 17.07.1999, příloha Víkendové listy
Petra Kolářová, Co v sobě ukrývá ledenická věž? Českobudějovické listy 14. 8. 1999
Vlast. Kolda, Spolek vojenských vysloužilců v Ledenicích. Výběr roč. 36, 3, 199, s. 193 - 198.
Daniel Kovář, Ledeničtí na začátku válek o rakouské dědictví. Výběr, roč. 37, 2, 2000, s. 124 - 127
Daniel Kovář, Druhý pozůstatek dělostřeleckého cvičiště u Ledenic. výběr roč. 39, 1, 2002, s. 62
Pavel Koblasa, Ledenický grunt č. 66. Rodopisná revue 1/2006  Plný text
Monografie

Pavel Koblasa, Daniel Kovář, Ledenice jak je neznáme. Vyd. Historicko-vlastivědný spolek, 2001 - 33 s., mapa..  Seznámení s knížkou
Literatura
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.
Hlubuček, Ledenické a lišovské truhlářství. Díl I., Historický vývoj. Staré truhlářské dílny. Trhové Sviny : Doudlebský archiv národopisný, 1956 - 24 l
Hlubuček, Ledenické a lišovské truhlářství. Díl II., Očima pamětníků : od drobné dílny k továrně. Trhové Sviny : Doudlebský archiv národopisný, 1956 - 30 l
Poláček, Slovanské mohyly v prostoru Ledenice - Borovany Vyd. ONV České Budějovice, 1981 - 76 s., 29 s. obr. příl.
Daniel Kovář, Pavel Koblasa, Kraj trojí tváře: Borovany, Ledenice, Trhové Sviny, Horní Stropnice, Nové Hrady, Žár, Žumberk, Jílovice, Olešnice, Slavče. Překlad Helena Nechlebová, Paul A. Gribbin. Fotografie Petr Odložil. Vyd. Sdružení obcí a Okresní úřad České Budějovice, 1998, mapa 


Lékařova Lhota  Chytilův adresář 1915

Lékařova Lhota (Líkařova Lhota, Lékařová Lhota, Bader Lhota).  První písemná zmínka 1347. Správní vývoj 1850 - 1882 osada obce Podeřiště, 1882 - 1945 osada obce Sedlec, do 11. 6. 1960 samostatná obec, od 12.6.1960 osada obce Sedlec. Panství a. Hluboká nad Vltavou, b.) Libějovice (Obě Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Sedlec. 

Levín mapka  Chytilův adresář 1915
Levín (Lewin). První písemná zmínka 1378. Správní vývoj: 1850 - 1906 osada obce Hůrky, 1906 - 3. 4. 1943 samostatná obec, 4. 4. 1943 - 31. 7. 1945 osada obce Velchvín, 1. 8. 1945 - 11. 6. 1960 samostatná obec,  od 12. 6. 1960 osada obce Lišov. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Lišov. Osada Hrutov. 

Články v novinách a časopisech
Karel Pletzer, recenze: D. Kovář, Paměti Levína. Výběr roč. 30, 2, 1993, s. 143
Jan Chmelík, Kdo má rozum, ten určitě nenechá české zemědělství padnout. Rod Novotných hospodaří ... přes tři sta let. Českobudějovické listy, 25. 11. 1997
Monografie Daniel Kovář, Paměti Levína. Vyd. Historicko-vlastivědný spolek, České Budějovice 1992 - 64 s. : il.


Lhota pod Horami  mapka  Temelín, 373 01 Chytilův adresář 1915
Lhota pod Horami (Lhota unterm Gebirge). První písemná zmínka 1545. Správní vývoj: 1850 - 11. 6. 1960 samostatná obec, od 12. 6. 1960 osada obce Temelín.  Panství  Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Bílá Hůrka. Osada Sedlec. 

Ve Lhotě pod Horami se 4. května 1886 narodila Marie Martínková. Od mládí se věnovala zpěvu. Roku 1908 se setkala s Emou Destinnovou a ta ji angažovala jako svou společnici. Doprovázela ji na turné v Evropě i v Americe až do roku 1913. Poté se vyučila drogistickou asistentkou a pracovala ve Vyškově. Po 1. sv. válce se na žádost Emy Destinnové vrátila do jejích služeb a v roce 1920 se stala ředitelkou velkostatku ve Stráži nad Nežárkou. Natrvalo odešla roku 1923, usadila se v Plzni a stala se redaktorkou plzeňského Českého deníku.
Psala články, básně a knihy o E. Destinnové. Zemřela 28. ledna 1972 v Plzni.

Monografie:Lniště (Elnischt). První písemná zmínka  1351. Správní vývoj: 1850 - 1869 osada obce Březí, 1869 - 1880 osada obce Otěvík, 1880 - 11.6.1960 osada obce Březí, 12. 6. 1960 - 13. 6. 1964 osada obce Mohuřice, od 14. 6. 1964 osada obce Slavče.  Panství a) Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy, b) Český Krumlov (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara  Trhové Sviny.
Královna zpěvu Ema Destinnová ve vzpomínkách Marie Martínkové. Portrét E. Destinnové zpracovaný na základě rozhovorů s její dlouholetou společnicí.
Uspořádal Emil Hartman. Nakladatelství Orbis, edice Svět hudby, Praha 1995.

Články o Marii Martínkové v novinách a časopisech:
Riedl, Jaroslav: Mařenka ze Lhoty pod Horami. Jihočeská pravda, 26. ledna 1990, s. 4.
Riedl, Jaroslav: Děvče ze Lhoty pod Horami a slavná pěvkyně. Jihočeské Deníky Bohemia, příl., 3. 2. 2001
Ladwigová, Karla: Královna zpěvu. Marie Martínková vzpomíná na Emu Destinnovou. Českobudějovické listy, 29. 8. 1995.
Timrová, Hana: Marie Martínková byla moje teta ... Jihočeské listy. Příloha k Hudebním slavnostem E. Destinnové, 1996.
Fürbach, František: „Ve stínu slavné pěvkyně“. Vzpomínka věnovaná Marii Martínkové, přítelkyni a společnici Emy destinnové. Českobudějovické listy, středa, 22. 1. 1997.
Fürbach, František. Marie Martínková (*4. 5. 1886 -  † 28. 1. 1972). In: Jihočeský kurýr. Roč. 2, č. 12, ze dne 21.3.2007, s. 10.

Lhota Dynín 373 64   mapka   Chytilův adresář 1915
Lhota (Lhota u Lomnice, Česká Lhota). První písemná zmínka 1355. Správní vývoj" 1850 - 1867 osada obce Dynín, 1867 - 11. 6. 1960 samostaná obec, od 12. 6. 1960 osada obce Dynín.  Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Bošilec.
Literatura
Vlastimil Kolda, Bošilecko : Bošilec, Dynín, Lhota, Ponědrážka / foto P. Odložil/. Vydal Okr. úřad Č. Budějovice, 1998 - 70 s. ISBN 80-238-3102-X
Článek Pavel Koblasa, Lhotecký dvůr na třeboňském panství. Rodopisná revue 2/2007

 Lhota  Chytilův adresář 1915
První písemná zmínka 1371.  Správní vývoj: 1869 - 1873 osada obce Petrovice, 1873 - 31. 12. 1952 samostatná obec pod názvem Lhota-Vlachnovice, 1.1.1953 - 31. 12. 1975 osada obce Vlachnovice, od 1. 1. 1976 osada obce Mladošovice. Panství Český Krumlov - arciděkanství. Fara Mladošovice.

Lhotice  mapka   Chytilův adresář 1915 
Lhotice (Lhotitz). První pís. zmínka 1378. Správní vývoj: 1850 - 1919 osada obce Velechvín, 1919 - 11. 6. 1960 samost. obec, 12. 6. 1960 - 30. 6. 1980 osada obce Kolný, od 1. 7. 1980 osada obce Lišov.   PanstvíHluboká nad Vlt. (Jan Adolf kníže ze Schw.). Fara Hosín. Osady Červený Újezdec, Kolný. 

Články v novinách a časopisech

K. Maříková, Anotace: Vladimír Bor - režisér českého divadla. Lidová demokracie 26. 3. 1983. Anotace vyšla v čas. Výběr roč. 20, 3, 1983, s. 226.
(V. Bor, vl. jm. Jaroslav Strejček 1886 - 1943)
za, Když se u Lhotic těžil antracit. Českobudějovické listy, 16. 12. 1994
Daniel Kovář, Antracit z 30. a 40. let. Ke vzniku obce Lhotice na dnesšním místě zřejmě došlo ve 13. století. Českobudějovické listy, 20. 12. 1994
Jiří Vobr, K článku Antracit z 30. a 40. let. Českobudějovické listy, 1994


Lhotka  mapka   Chytilův adresář 1915 

Lhotka. První písemná zmínka 1375. Správní vývoj: 1850 - 18. 5. 1920 osada obce Olešnice, 19. 5. 1920 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Olešnice, 1945 - 31. 12. 1962 samostatná obec, 1. 1. 1963 - 31. 6. 1975 osada obce Třebeč, od 1. 7. 1975 osada obce Olešnice.  Panství  Ostrolovský Újezd - statek (královské město České Budějovice). Fara Olešnice.

Libín  mapka  Chytilův adresář 1915 

(Libin). První pís. zmínka 1366. Spr. vývoj: Od 1850 samostatná obec.  Panství Třeboň (J. A. kn. ze Schw.). Fara Štěpánovice. Osady: Slavošovice, Spolí. 
Články v novinách a časopisech
nez, Kdo jsi se v Libíně narodil. Českobudějovické listy, 9. 6. 1993
Jan Chmelík, Zaříkávač Bartoloměj znal recept na kdejaký neduh.  ČBL, 9.9.1994
šim, O setkání helikónkářů byl v Libíně velký zájem. ČBL 7.  8.1995
Miloslav Pecha - Václav Vondra, Libínské ubytování využili prchající Charváti i Němci. Libín za 2. sv. války a ve dnech osvobození. ČBL, 9. 6. 1998
Karel Hájek - Klára Chábová, Zvuk helikonek navždy odezní, pokud Libínští nepomohou. Českobudějovické listy 9. 8. 1999
 Libív  mapka   Chytilův adresář 1915  
Libív. První písemná zmínka 1484. Správní vývoj: 1850 - 11. 1960 osada obce Velice, od 12. 6. 1960 osada obce Dříteň. 
Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Nákří.

Libnič  mapka  Chytilův adresář 1915 

Libnič (Libnitsch) První písemná zmínka 1394.  Správní vývoj 1850 - 23. 3. 1943 samostatná obec, 24. 3. 1943 - 1945 osada obce Hůry, 1945 - 31. 12. 1975 samostatná obec, 1. 1. 1976 - 23. 11. 1990 osada obce Rudolfov, od 24. 11. 1990 samostatná obec. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Libnič. Osada Jelmo. 

Články v novinách a časopisech
J. Kubička, Lázně Libnič - historická studie. Fysiatrický věstník, roč. 37, 1956
Karel Pletzer, Libnič a sousední vesnice v urbáři hlubockého panství z roku 1490. Výběr, roč. 27, 1990
Karel Pletzer, Recenze: V. Klabouch, 500 let obce Libnič. Výběr roč. 27, 3, 1990, s. 273
Daniel Kovář, Stavitel libničských lázní. Rozhledy Libniče a Jelma - 3/2, únor1993
V. Novák, Samsonova nadace a lapidárium v Libniči. Rozhledy Libniče a Jelma - 3/11, listopad 1993
Daniel Kovář, Biskupové v Libniči. Rozhledy Libniče a Jelma - 4/3, březen 1994
Daniel Kovář, Libniči k šestistým narozeninám. Rozhledy Libniče a Jelma - 4/6, červen 1994
Jan Chmelík, Zázračný pramen s aučinky na pětadvacet neduhů. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu, při němž listujeme jejich historií. Českobudějovické listy, 16. 9. 1994
Daniel Kovář, Šest století Libniče - obce proslulé těžbou a lázeňstvím (1. část),  (dokončení) Českobudějovické listy, 27. 9. 1994
Daniel Kovář, JUDr. František Hromada a Libnič. Rozhledy Libniče a Jelma - 4/10, říjen 1994
Daniel Kovář, Svatý jan vypráví svůj příběh. Českobudějovické listy, 4. 8. 1995
Daniel Kovář, Století libničské vily Gabriely. Umělecký ruch z chátrajícího objektu zmizel. Českobudějovické listy,15.05.1995
Daniel Kovář, Libničská škola. Českobudějovické listy, 16.02.1996
Daniel Kovář, Dolování stříbra v Libniči odstartovala šachta Adam, ale také doly Tří králů: vzácný kov zde vytěžený se odvážel do Kutné Hory a Prahy ke zmincování. Českobudějovické listy, 23. 2. 1996
Karel Pletzer, trojlístek zajímavých titulů z nakl. Jelmo (o Libniči). Výběr, roč. 33, 2, 1996, s. 157
Klára Chábová - Veronika Rochová, Jakpak je dnes u nás doma? Libnič. Ve vile Gabriele chvíli žili i Hana Vítová a Rudolf Hrušínský. Povodeň si s sebou vzala také stříbrné doly. Příběh o svatém Janovi má šťastný konec. Českobudějovické listy, 23. 4. 1998
Výběr z monografií
Sírnaté lázně Libnič blíže Budějovic. Pošta a úřad telegrafní: LišLniště (Elnischt). První písemná zmínka  1351. Správní vývoj: 1850 - 1869 osada obce Březí, 1869 - 1880 osada obce Otěvík, 1880 - 11.6.1960 osada obce Březí, 12. 6. 1960 - 13. 6. 1964 osada obce Mohuřice, od 14. 6. 1964 osada obce Slavče.  Panství a) Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy, b) Český Krumlov (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara  Trhové Sviny.ov.-Nádraží: Budějovice : léčivé prameny a letní pobyt tamtéž. V Č. Budějovicích : Tiskem a nákladem J. Přibyla, 1896
Florian Fencl, Libnič s okolím: s mapou okolí a vyobrazeními. Vodňany, 1912 - 106 s., 1 mapa.
F.V. Bouchal, Paměti Libniče . V Č. Budějovicích : 1926 - 98 s.
V. Klabouch, 500 let obce Libniče. Libnič 1990
Daniel Kovář a kol., Libnič a okolí. Vlastivědná příručka. Barevné snímky Bohumila Maříková, předmluva Karel Kakuška, perokresby D. Kovář, J. Militký, V. Novák, lektoroval Karel Pletzer. Vyd. Historicko-vlastivědný spolek v českých Budějovicích, Jelmo 1995.
Literatura
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.
Daniel Kovář, Historie lázeňství na Českobudějovicku. České Budějovice 1993


.Lipanovice  mapka   Chytilův adresář 1915
Lipanovice (Linda. Linden) První písemná zmínka 1292. Správní vývoj: od 1869 osada obce Záboří. Panství Vyšší Brod - cisterciácký klášter. Fara Strýčice. 

Lipí /u Kaliště/   mapka    Chytilův adresář 1915

Lipí (Lippen). První písemná zmínka 1389.  Správní vývoj: od 1850 samostatná obec.  Panství a.) Český Krumlov (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu), b.) Komařice statek - cisterciácký klášter Vyšší Brod. Fara Dubné. Osady Habří, Kaliště u Lipí, Kvítkovice. 

Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík, O nešťastných láskách a sporu o pěšinu. Putování po městech a obcích ... Českobudějovické listy, 23. 9. 1994
František Trapl, Rozkvět obce Lipí z pohledu staršího občana. Českobudějovické listy, 20. 10. 1994
Josef Šturma , Bohuslav Velíšek , Klára Chábová, Ivana Kerlesová, Jakpak je dnes u nás doma? Lipí. Českobudějovické listy 26.11.1998
Návesní kaple zasvěcená Panně Marii Lurdské v Lipí se dočkala. Českobudějovické listy 23.12.2000


Lipnice  Chytilův adresář 1915 

Lipnice. První pís. zm. 1378.  Spr.í vývoj: 1850 - 1868 osada obce Cep v okr. J. Hradec, 1868 - 13. 6. 19664 samostatná obec, 14. 6. 19664 - 31. 12. 1975 osada obce Kojákovice, od 1. 1. 1976 osada obce Jílovice.   Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Jílovice.  Osada Kramolín.. 
Jiří Plch, Rod Počepických žil v Lipnici u Třeboně                       Jiří Plch, Brigádní generál Tomáš Plch (1890 - 1942)

Líšnice  mapka   Chytilův adresář 1915

Líšnice (Leštnice). První písemná zmínka 1337.  Správní vývoj: 1850 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Kostelec, 1945 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 31. 12. 1987 osada obce Kostelec, od 1. 1. 1988 osada obce Hluboká nad Vltavou.   Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu)..  Fara  Kostelec. 

 Lišov mapka   Chytilův adresář 1915

 Rod Josefa Baťka, někdejšího řídícího učitele v Lišově

Lišov (Lischau) První písemná zmínka 1334. Změny statutu: rozhodnutím vlády z 21. 3. 1924 byl městys Lišov povýšen na město. Správní vývoj: od 1850 samostatná obec. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Lišov. Osady: Červený Újezdec, Dolní Miletín, Dolní Slověnice, Horní Miletín, Horní Slověnice, Hrutov, Hůrky, Hvozdec, Kolný, Levín, Lhotice, Velechvín, Vlkovice, Zvíkov. 

Výběr z článků v novinách a časopisech
Karel Pletzer, K 20. výročí úmrtí Františka Miroslava Čapka (* 27. 1 . 1873 Lišov, + 27. 2. 1946 Č. B.). Výběr 1/1966, s. 35 - 36
Josef Čertík, Léčení nemocných ve starších dobách na Lišovsku. Výběr 1/1973, s. 61
F. J. Čapek, Lišov - nejstarší městská pečeť. Výběr 1/1977, s. 27
F. J. Čapek, 20 let od úmrtí Františka Václava Bouchala. Výběr 2/1977, s. 115
F. J. Čapek, 110 let od narození F. V. Bouchala. Výběr roč. 18, 3, 1981, s. 203
F. J. Čapek, K výstavě 650 let města Lišova. Výběr, roč. 21, 4, 1984, s. 296
F. J. Čapek, recenze: Lišov - proměny města a okolí (1984) Výběr, roč. 21, 4, 1984, s. 325
F. J. Čapek, Dopravní společnost "Autobus" v Lišově r. 1911. Výběr roč. 25. 2, 1988, s. 76
Anna Kohoutová, Historik Lišovska Václav Kovařík (Vašek). Výběr, roč. 27, 1, 1990 s. 49 - 51
Daniel Kovář, Zaniklá osada Přívořany u Lišova. Výběr, roč. 29, 4, 1992, s. 246 - 249.
Daniel Kovář, Lišov sedmdesát let městem. Českobudějovické listy, 19. 3. 1994
Daniel Kovář, Lišovské sedmdesátiny. Českobudějovické listy, 25. 3. 1994
Jan Chmelík, Jak Lišovští ševci zakládali botanickou zahradu. Českobudějovické listy, 30. 9. 1994
Stanislav Kopecký, Lišov, historie - současnost. Českobudějovické listy, 8. 12. 1994
Daniel Kovář, Zaniklá osada Lhotka u Lišova. Výběr 2/1995
Daniel Kovář, Historik Václav Kovařík (Vašek) a jeho pozůstalost. Výběr roč. 32, 3, 1995, s. 221
Daniel Kovář, O kapličce sv. Jana Nepomuckého v Klení u Lišova. Českobudějovické listy, 21. 4. 1995
Daniel Kovář, Hlavní snahy Františka Miroslava Čapka směřovaly k poznání jihočeského venkova : kromě Novohradska a Lišovska putoval především mýtickým doudlebským krajem, s nímž je jeho jméno spojeno. Českobudějovické listy 28.02.1996
Klára Chábová, Veronika Rochová, Jakpak je dnes u nás doma? Lišov. Českobudějovické listy, 11. 12. 1997
ver, Lišovští hledají zbytky ze svého muzea. Českobudějovické listy, 27. 1. 1998
Jan Chmelík, Rezidenci indického mahárádži zdobí glóbus z dílny Karla Štíchy z Lišova. Českobudějovické listy, 17. 4. 1998
Jindra Mejtová, Ad: Rezidenci ... Českobudějovické listy, 30. 4. 1998
Jiří Hart, Lišovskému fotbalu je letos úctyhodných sedmdesát let. Českobudějovické listy,  28. 7. 1998
Jindřich Straberger- Marika Klierová , Duchovním pastýřem v Lišově je padesát let. Českobudějovické listy, 18.07.2000
Bohuslav Krch, Hůrecká oslavenkyně sta let není na Lišovsku sama. Českobudějovické listy 24.11.2000
Alois Sassmann, Klabouchové na Lišovsku. Rodopisná revue Praha, 3 /2001
Výběr z monografií
Václav Vašek, Historie kraje lišovského. Strakonice, Novina, 1941 - 483 s.
Matoušek, 100 let Sokola v Lišově. Lišov 1994 - 27 s.
Lišov : proměny města a okolí. Městský národní výbor Lišov, 1984 - 128 s. : il.
Daniel Kovář, Lišov 1334 - 2004. Vydalo Město Lišov, 2004
Výběr z literatury
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.
Hlubuček, Ledenické a lišovské truhlářství. Díl I., Staré truhlářské dílny. Trhové Sviny: Doudlebský archiv národopisný, 1956 - 24 l.
Hlubuček, Ledenické a lišovské truhlářství. Díl II., Očima pamětníků : od drobné dílny k továrně. Trhové Sviny : Doudlebský archiv národopisný, 1956 - 30 l.


Litoradlice Temelín 373 01 Chytilův adresář 1915 

Litoradlice (Litoradlitz). První písemná zmínka kolem 1440.  Správní vývoj:  1850 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Březí, 1945 - 31. 12. 1975 samostatná obec, 1. 1. 1976 - 30. 6. 1985 osada obce Březí, od 1. 7. 1985 osada obce Temelín.  Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).   Fara Křtěnov. Osada Knín.

Litvínovice  mapka  Chytilův adresář 1915

Litvínovice (Leitnowitz). První písemná zmínka 1259.  Správní vývoj: 1850 - 1867 osada obce Rožnov, 1867 - 31.12. 1951 samostaná obec, 1. 1. 1952 - 16. 5. 1954 součást Č. Budějovic, od 17. 5. 1954 samostaná obec. Panství České Budějovice - královské město.   Fara české Budějovice - Svatý Mikuláš.   Osady:  Mokré, Šindlovy Dvory.

Články v novinách a časopisech
Karel Šůna, Ladislav Lhota Karel Šůna se chystá na jih Čech na své pozemky v Litvínovicích. Českobudějovické listy, 18. 07. 2000
Klára Chábová - Ivana Tomková, Jakpak je dnes u nás doma? Litvínovice. Českobudějovické listy, 17. 9. 1998


Lniště Slavče PSČ 373 21 Chytilův adresář 1915 

Lniště (Elnischt). První písemná zmínka  1351. Správní vývoj: 1850 - 1869 osada obce Březí, 1869 - 1880 osada obce Otěvík, 1880 - 11.6.1960 osada obce Březí, 12. 6. 1960 - 13. 6. 1964 osada obce Mohuřice, od 14. 6. 1964 osada obce Slavče.  Panství a) Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy, b) Český Krumlov (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara  Trhové Sviny.

Linhart Brabec (1881 Lniště - 1918 Vídeň)

Fotografie památníku padlým v 1. a 2. světové válce  v obci Lniště je na stránkách  http://www.vets.cz/vpm/mista/obec/7155-lniste/


Ločenice  Chytilův adresář 1915 
Ločenice (Ločedice, Lotschenitz). První písemná zmínka 1403.  Správní vývoj: od 1850 samostatná obec.  Panství  Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy). Fara Svatý Jan nad Malší.  Osady: Nesměň, Svatý Jan nad Malší.

Články v novinách a časopisech
Václav Vondra, Konec války a osvobození Ločenic. Výběr roč. 25, 1, 1988, s. 66
Jan Chmelík, Ani slzy neodplavily žal nešťastné Albíny. Putování po městech a obcích ... ČBL 14. 10. 1994
Klára Chábová - Petra Vyhnalová, Jakpak je dnes u nás doma? Ločenice, Nesměň. Českobudějovické listy, 12. 3. 1998


Lomec mapka  (osada Strážkovic)L Chytilův adresář 1915 

Lomec (Lometz). První písemná zmínka 1409.  Správní vývoj:  1850 - 1931 osada obce Nová Ves, 1931 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Střížov, 1945 - 11. 6. 1960 samostaná obec, od 12.6 1960 osada obce Strážkovice. Panství a) Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu, b)  Vyšší Brod .- cisterciácký klášter. Fara Střížov.

Luggau/Lužná  Chytilův adresář 1915 
Luggau. Změny názvu: MV ČSR s účinností od 1. 7. 1952 zrušilo název Luggau jako název osady, která zanikla. Přesto byl ministrem vnitra s účinností od    1. 1. 1956 název Luggau úředně změněn na Lužná.  Spr.vývoj: v r. 1952 osada obce Hojná Voda. Panství N. Hrady (Jiří hr. Buquoy) Fara Hojná Voda
Článek
Jan Toupalík, Zaniklá lokalita Luggau (Lukov) na Novohradsku. Výběr roč. 23, 3, 1986, s.212


Zpět na začátek stránky
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
. .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
„Nejkrásnější ze všech tajemství je být géniem a vědět to jen sám.“ Mark Twain