Jihočeská genealogie - úvod ...


   

Kaliště u Lipí

Klažary

Komařice

Kramolín

Kaliště  (nyní Č. Budějovice)

Kněžské Dvory Kondrač Krasejovka

Kamenná

Knín

Konratice

Krčín

Kamenný Újezd

Kočín

Korákov

Kroclov

Kapinos

Kojákovice

Koroseky

Křenovice

Karlov I.   Karlov II. 

Kolný

Kosov

Křtěnov

Keblany

Koloděje n. Luž.

Kostelec

Kukulovice

Kladiny

Koloměřice

Krakovčice

Kvítkovice

Kladenín  mapka             Konířův Mlýn (zaniklý lom) mapka

Kaliště u Lipí mapka Chytilův adresář 1915

Kaliště u Lipí (Kallischt).  První písemná zmínka 1379.  Změna názvu: původní název Kaliště, od r. 1957 byl ministrem vnitra stanoven úřední název Kaliště u Lipí. Správní vývoj: 1850 - 31. 12. 1956 osada obce Lipí, 1. 1. 1957 - 13. 6. 1964 samostatná obec, od 14. 6. 1964 osada obce Lipí.  Panství Český Krumlov (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Dubné.

Kaliště (nyní Č. B.)kmapka  Chytilův adresář 1915  

Kaliště (Kallischt). První písemná zmínka 1378. Změna názvu: s platností od 14. 6. 1964 zrušen usnesením rady KNV Č. Budějovice dosavadní název Kaliště u Zalin a pro obec byl stanoven úřední název Kaliště. Správní vývoj:  1850 - 1919 osada obce Třebotovice, 1919 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Třebotovice, 1945 - 30. 6. 1985 samostatná obec, od 1. 7. 1985 součást Českých Budějovic. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Dobrá Voda. Osady: Třebotovice, Zaliny. 


Kamenná mapka

Kamenná (Kamení, Sacherles). První písemná zmínka 1349.  Správní vývoj: 1850 samostatná obec, 1869 osada obce Rychnov, do 1890 osada obce Rychnov u Nových Hradů, 1890 - 31. 12. 1975 samostatná obec, 1. 1. 1976 - 23. 11. 1990 osada obce Trhové Sviny, od 24. 11. 1990 samostatná obec. Panství Vyšší Brod - cisterciácký kláíšter.  Fara Rychnov u N. Hradů. Osady: Klažary, Kondrač.

Články v novinách a časopisech
- Jan Chmelík, Thálii se zalíbilo i v Kamenné. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu .... Českobudějovické listy, 5. 8. 1994


Kamenný Újezd mapkakChytilův adresář 1915

Kamenný Újezd (Oujezd Kamenný, Steinkirchen). Správní vývoj: od 1850 samostatná obec.  Panství a.) Český Krumlov (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu), b.) Český Krumlov - arciděkanství, c.) České Budějovice - královské město, d.) Vyšší Brod - cisterciácký klášter.  Fara Kamenný Újezd. Osady: Březí, Hamr, Kosov, Krasejovka, Milíkovice, Opalice, Radostice, Rančice.  

Články v novinách a časopisech
- Jaroslav Krejčí, Květen 1945 ve světle místní kroniky v Kamenném Újezdě. Výběr 1/1976, s. 25 - 28
- František Vávra (generál v. v. ), K článku Jar. Krejčího: Květen 1945 ..., Výběr 3/1976, s. 217 - 218
- Jaroslav Krejčí, Ještě k setkání velitelů vítězných spojeneckých armád v K. Újezdě 11. května 1945. Výběr, 4/1977, s. 284
- Karel Pletzer, Kamenoújezdský farář Jan Prindl z Č. Budějovic (+1430). Výběr, roč. 29, 3, 1992, s. 210-212
- Roman Lavička, Velké dějiny malého města I. 730. výročí založení Kamenného Újezda. Českobudějovické listy, 21. 8. 1993
- Karel Sláma, Hrad Maškovec. Jihočeské listy 14. 9. 1993. Hrad Maškovec: zal. 1351 - 1369 jako náhrada za nevyhovující tvrz v Kamenné Újezdě, někdy byl nazýván též Kotek či Kotkův Hrádek.
- Jan Chmelík, Císařpán to měl v Kamenném Újezdě jen tak tak. Putování po městech a obcích ... Českobudějovické listy, 12. 8. 1994
- Roman Lavička, Kostel Všech Svatých v zrcadle času (1. část), (dokončení). Významné objevy při renovaci svatostánku v Kamenném Újezdu. Českobudějovické listy, 5. 12. 1994
- Roman Lavička, Vesnice s náměstím. HRZ, časopis regionální historie č. 4/1994
- Roman Lavička, Letos uplynulo padesát let od založení Měšťanské školy v Kamenném Újezdě. Českobudějovické listy, 29. 11. 1995
- Roman Lavička,F farář Jan Pryndl na Maškovci. HRZ, časopis regionální historie č. 1/1995
- Roman Lavička, Malý fotografický výlet do časů koloniálů. Českobudějovické listy, 23. 4. 1996
- Roman Lavička, Historie K. Újezda ve fotografiích. Českobudějovické listy, 27. 5. 1996
- Václav Vondra - Miloslav Pecha, Někteří občané Kamenného Újezda byli svědky bitvy u Rájova. Českobudějovické listy, 11. 9. 1998
- Klára Chábová - Ivana Tomková, Jakpak je dnes u nás doma? Kamenný Újezd. Českobudějovické listy, 27. 8. 1998
- Eva Boříková, Tajemství zmrzliny si generace stále předávají. Českobudějovické listy 7. 6. 1999

Monografie
- Velké dějiny malého města. 750 let Kamenného Újezda. Text Roman Lavička, Jiří Havlice, Daniel Kovář, Leoš Nikrmajer a Jan Šimánek.
- Vydala obec Kamenný Újezd v nakl. a vydavatelství Bohumír němec - Veduta, 2013.

Literatura
- Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
- Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.


Kapinos (Gabernost) mapkak Chytilův adresář 1915

Osadu Kapinos založili dřevorubci roku 1689, název obdržela podle starého rybníka, vybudovaného proslulým rožmberským regentem Krčínem. Roku 1746 zde byla postavena myslivna, která se později stala centrem rozsáhlé obory, určené pro chov srnčí a daňčí zvěře. Z..Kapinosu byla vysázena severním směrem alej stromů, vedoucí k.obelisku z roku 1860, který v.době své existence sloužil jako rozhledna a byl orientován přímo proti novohradskému zámku. (Mgr.Pavel Koblasa) 

Články v novinách a časopisech
- Pavel Koblasa, O Janovce, Kapinosu a Hlínově. Českobudějovické listy 2. 12. 1996  Plný text 

Obrázek: Fořtovna v Kapinosu (Forsthaus Gabernost). Snímek  z archivu Mgr. Aloise Sassmanna.
Zpět na začátek stránky


Karlov I. Splynul s obcí Všeteč. Chytilův adresář 1915  (Všemyslice)

Karlov I. (Karlov I. díl, Karlow I.).  První písemná zmínka: osada byla založena r. 1807 parcelací a emfyteutickým rozprodejem dvora na dominikálních pozemcích. Nazvána je podle tehdejšího majitele Karla hraběte Berchtolda z Uherčic. Změny názvu: ministerstvo vnitrar. 1955 úředně  zrušilo v obci Všeteč Karlov I. jako název osady, která s účinností od 1. 1. 1955 zanikla společným přečíslováním domů (viz též Karlov II.)  Správní vývoj: 1850 - 1943 osada obce Všemyslice, 1943 - 1945 osada obce Neznašov, 1945 - 31. 12. 1952 osada obce Všemyslice, od 1. 1. 1953 osada obce Všeteč.  Panství Neznašov - statek (Prosper hrabě Berchtold z Uherčic). Fara Neznašov. 

Karlov II. Chytilův adresář 1915  

Karlov II. (Karlov II. díl, Karlow II.). První písemná zmínka  1807. Změny názvu:  ministerstvo vnitra r. 1955 úředně  zrušilo v obci Všeteč Karlov II. jako název osady, která s účinností od 1. 1. 1955 zanikla společným přečíslováním domů  (viz též Karlov I.) Správní vývoj: 1850 - 9. 6. 1951 osada obce Albrechtice nad Vltavou, od 10. 6. 1951 osada obce Všeteč. Fara Albrechtice. 

Keblany  Chytilův adresář 1915

Keblany (Keblan, Geblan).  První písemná zmínka 1445.  Správní vývoj: 1850 - 1927 osada obce Mohuřice, 1927 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Slavče, 1945 - 11. 6. 1960 samostatná obec, 12. 6. 1960 - 13. 6. 1964 osada obce Mohuřice, od 14. 6. 1964 osada obce Slavče. Panství Český Krumlov (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).   Fara Trhové Sviny.

Kladiny mapkak Chytilův adresář 1915 ....

Kladiny (Kladenín). První písemná zmínka  1361. Správní vývoj: 1850 - 1924 osada obce Sedlce, 1924 - 11. 6. 1960 osada obce Branišovice, 12. 6. 1960 13. 6. 1964 osada obce Mokrý Lom, od 14. 6. 1964 osada obce Dolní Římov.  Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy).  Fara Římov. 

Klažary mapka  Chytilův adresář 1915

Klažary (Klejžary, Klejžery, Glasern). První písemná zmínka 1401. Správní vývoj:  1850 osada obce Kondrač, do 1880 osada obce Pěčín, do 31. 12. 1958 osada obce Kondrač, 1. 1. 1959 - 31. 12. 1975 osada obce Kamenná, 1. 1. 1976 - 23. 11. 1990 osada obce Trhové Sviny, od 24. 11. 1990 osada obce Kamenná. Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy).  Fara Žumberk. 

Kněžské Dvory České Budějovice mapkakChytilův adresář 1915

Kněžské Dvory (Farářovy Dvory, Pfafenhöf). První písemná zmínka 1350.  Správní vývoj: 1850 - srpen 1919 osada obce Čtyři Dvory, srpen 1919 - 31. 12. 1951 samostatná obec, od 1. 1. 1952 součást Českých Budějovic.  Panství České Budějovice - královské město.  Fara České Budějovice - svatý Mikuláš. 

Knín mapka Chytilův adresář 1915

Knín (Kmín, Knin). První písemná zmínka 1367.  Správní vývoj: 1850 - 1881 osada obce Litoradlice, 1881 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Kočín, 1945 - 11. 6. 1960 samostatná obec, 12. 6. 1960 - 13. 6. 1964 osada obce Kočín, 14. 6. 1964 - 30. 6. 1985 osada obce Březí u Týna nad Vltavou, od 1. 7. 1985 osada obce Temelín.   Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Křtěnov. 

Kočín Temelín, 373 01kChytilův adresář 1915

Kočín (Kotschin). První pís. zmínka 1379.  Správní vývoj: 1850 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 30. 6. 1985 osada obce Březí u Týna n. V., od 1. 7. 1985 osada obce Temelín.  Panství  Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schw.).  Fara Bílá Hůrka. Osady: Knín, Nová Ves, Temelínec. 

Kojákovice   Chytilův adresář 1915

Kojákovice (Kojakovice). První písemná zmínka 1371. Správní vývoj: 1850 - 31.12.1975 samostatná obec, od 1.1.1976 osada obce Jílovice. Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Mladošovice. Osady Kramolín, Lipnice. 
Články v novinách a časopisech
- F. J. Čapek, Svobodníci a dvořáci na velkostatku Třeboň. Kojákovice - hamfeštní statek. Výběr 1/1977, s. 5 - 10
Rodáci a  literatura o nich
Jan Kojan, malíř a sochař, *10.8.1886, +5.6.1951, pohřben v Mladošovicích.
-  František Kovárna: Jan Kojan, Praha 1945.
-  M. Krajný:Jan Kojan, České Budějovice 1979.
-  Čs. legionáři, rodáci a občané okresu České Budějovice, ČB 2000  
-  Dagmar Blümlová: Sto tváří z jihočeské kulturní historie. Pelhřimov 2000, s. 254.

Kolný mapka kChytilův adresář 1915

Kolný (Kolné, Kolny). První písemná zmínka 1490. Správní vývoj: 1850 - 1924 osada obce Velchvín, 1924 - 1943
 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Lhotice, 1945 - 30. 6. 1980 samostatná obec, od 1. 7. 1980 osada obce Lišov.  Panství  Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Ševětín. Osady: Červený Újezdec, Lhotice, Velechvín. 

Články v novinách a časopisech
- Jan Suchan, Spisy a pojednání prof. Vojtěcha Novotného z let 1903 - 1941. Výběr 4/1971, s. 224
- Josef Čertík, Byl Josef Kajetán Tyl v Kolném, okres Č. Budějovice? Výběr 1/1972, s. 21
- Karel Walda, O stěžejním díle  prof. Vojtěcha Novotného - Kolenského. Výběr 1/1972 s. 52
- Karel Pletzer, Vlastivědná poradna: Soupis publikovaných prací prof. Vojtěcha Novotného - Kolenského. Sestavil K. D. Výběr 2/1972, s. 107 - 109.
- Karel Pletzer, Vlastivědná poradna: Rukopisy z pozůstalosti prof. V. Novotného - Kolenského. Výběr 3/1972, s. 181 - 182
- Václav Přech, Kolné u Č. B. - historik Vojtěch Novotný. Výběr roč. 17, 3, 1980, s. 192
- Jan Schinko, Vjezd do dvora usedlosti v Kolném čp. 2. Kresba autora. Jihočeská pravda, 28. 11. 1986


 Koloděje nad Lužnicí mapka  Chytilův adresář 1915

Koloděje n.L.  (Koloděje, Kaladý, Kaladay, Kaladei an der Lainsitz). První písemná zmínka 1295.  Spr.: 1850 - 31. 1975 samostatná obec, od 1. 1. 1976 osada obce Týn n. V.  Panství Koloděje n. L. - statek (Terezie hraběnka Wratislawowá z Mitrowic). Fara Týn nad Vltavou. Osady: Netěchovice, Vesce. 

Články v novinách a časopisech
- František Tesař: Koloděje n. Lužnicí čtyřstaleté. Výběr 3/1970, s. 6 - 7.
- Antonín Beneš: Koloděje n. Lužnicí v pravěku. Odraz místních výročí v archeologii. Výběr č.1/1975, s. 25 - 28.
- Jan Masák: Starožidovská svatba v Kaladým. Výběr, roč. 18, č. 3, 1981, s. 204.
- Jan Masák: Koloděje n. L., chronogram na mlýně. Výběr, roč. 21, č. 1, 1984, s. 40.
- Václav Vondra: Květnové povstání a osvobození Koloděj n. L. v r. 1945. Výběr, roč. 24, č. 4, 1987, s. 56-60.
- Josef  Blüml: Místní jména v katastru obce Koloděje nad Lužnicí. K 425. výročí založení obce. Výběr 4/1995.
- Martina Janoušková: Po stopách šlechtického rodu Wratislavů. Chybějící článek vývojové řady v historických materiálech nalezen díky náhodě. Českobudějovické listy, 15. dubna 1997.
- Václav Vondra - Miloslav Pecha: Koloděje zažily průchod německých esesmanů. Českobudějovické listy, 24. 4. 1998.
- Josef Blüml: Koloděje nad Lužnicí na cestě k socializaci vesnice. Výběr, roč. 35, 1998,  č. 3, s. 196.
- Martina Krausová: Zdi zámku vypravují o dobrodružství. Českobudějovické listy 14. 8. 1999. 
- Pavel Koblasa, Maďarská šlechta na Vltavotýnsku. Rodopisná revue 3/2001, s. 12-13
- Petr Mašek: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti.
- Biografické heslo Derscényi de Derscény (D 79), s. 175. Díl I. A-M, vydalo nakladatelství Argo,  Praha 2008. ISBN 978-80-257-0027-3.

Publikace o Kolodějích nad Lužnicí
- Josef Burian: Tři doby břehů Lužnice. Koloděje n. L. 1922.
- Ludmila Wratislavová-Mitrovicová: Zámek v Kolodějích nad Lužnicí. Edice Poklady národního umění. Praha 1947.
- František Kubín: Z dějin obce Koloděje nad Lužnicí 1570 - 1970. Koloděje nad Lužnicí 1970.
- Pavel Koblasa - Daniel Kovář: Panská sídla jižních Čech. 433 hradů, zámků a tvrzí. České Budějovice 2003.
- Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka. Text, kresby a snímky Daniel Kovář. Koloděje nad Lužnicí, barokní zámeček s renesanční částí na břehu Lužnice, s. 178-183. České Budějovice 2011.

Rodáci...

Alfréd Radok *17. 12. 1914 Koloděje, † 22. 4. 1976 Vídeň. Režisér, Autor programu Laterna Magika pro Světovou výstavu Brusel 1958.
Jeho osobní fond je uložen v divadelním oddělení Národního muzea v Praze.
Emil Radok *22. 3. 1918 Koloděje, † 7. 1. 1994 Montreal. Spolutvůrce Laterny magiky.
Oba byli syny prvorepublikového obilního komisionáře Viktora Radoka († Osvětim) a jeho paní Olgy roz. Tauberové.

Knihy
- Zdeněk Hedbávný: Alfréd Radok. Zpráva o jednom osudu. Praha 1994.
- Dagmar a Josef Blümlovi: Radokovo Kaladý. Městské muzeum v Týně nad Vltavou 1996.
- Dagmar Blümlová: Sto tváří z jihočeské kulturní historie. První vydání, Pelhřimov 2000. (A. Radok s. 378-381).

Výběr z článků
- Zbyněk Samšuk: Jeden z tvůrců Laterny Magiky byl Jihočech. Jihočeská pravda č. 11., 1989.
- Jiří Jareš: In memoriam Emil Radok.  Česko-bavorské výhledy č. 3, 1994 (s fotografií E. Radoka).
- Petr Pavlovský: Zapomenutý film Alfréda Radoka. Český deník 17. 6. 1994.
- Dagmar Blümlová: Alfréd Radok. Výběr, roč. 31, č. 4, 1994, s. 285-288.
- Stanislava Neradová: Bádání je zajímavá detektivka. Rozhovor s autorem knihy o A. Radokovi. Českobudějovické listy, 9. 3. 1995.
- Stanislav Kopecký: Vzpomínka na Alfréda Radoka. Českobudějovické listy, 29. 12. 1995.
- Věroslav Mertl: Radokovo Kaladý a Rmen. Českobudějovické listy 7. 5. 1996.
- Karel Pletzer: Radokovo Kaladý (anotace knihy). Výběr roč. 33, č. 4, 1996.
- Martina Krausová, O daleké cestě Alfréda Radoka po křižovatkách a pódiích života. Českobudějovické listy 15. 12. 1999.
- Magda Peterková: Radokové se vrátili do rodného Kaladý. Českobudějovické listy 20. 12. 1999.
- Magda Peterková: Rád by otevřel dveře také filmu. Režisér David Radok svého slavného otce Alfréda rozhodně nezapře. Českobudějovické listy 8. 1. 2000.



Koloměřice mapka Chrášťany, 373 04k Chytilův adresář 1915

Koloměřice (Kolomierschitz). První pís.zmínka 1379.  Spr. vývoj: 1850 - 1891 osada obce Chrášťany, 1891 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada  obce Chrášťany, 1945 - 13. 6. 1964 samost. obec, od 14. 6. 1964 osada obce Chrášťany.  Panství  Týn n. V. (pražské arcibiskupství). Fara Chrášťany. 

Články v novinách a časopisech
- Karel Pletzer, Bílina, údajně zaniklá ves u Koloměřic. Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Č.B. 30/1 (1993), 38-39
- Jan Chmelík, Poklad v Koloměřicích. Chrášťanští sousedé nedůvěřovali zápalkám. Českobudějovické listy 14. 12. 1994
Literatura: kol., Kladno v osobnostech. Kladno 1998. (uveden mj. rodák Václav Pekárek, učitel, *12. 9. 1907 Koloměřice, +6. 10. 1982 Praha)


Komařice  mapka  Chytilův adresář 1915
Komařice (Komářice, Komarschitz). První písemná zmínka 1346.   Správní vývoj: 1850 - 30. 6. 1985 samostatná obec, 1. 7. 1985 - 23. 11. 1990 osada obce Strážkovice, od 24. 11. 1990 samostatná obec. Panství Komařice - statek (cisterciáský klášter Vyšší brod).   Fara  Střížov.   Osady: Dolní Stropnice, Pašínovice, Sedlo, Stradov, Todně.   

Publikace
- Jiří Petráš: Komařický pilot Jan Lenc. Vyd. Jihočeské muzeum v Č. Budějovicích, 2013.

Články v novinách a časopisech
- Antonín Kamarýt, Sbírka mincí a medailí MUDr. Julia Červeného v Jihočeském muzeu. Výběr 1/1965, s. 65 - 68
- Vojtěch Krnínský,  Julius Červený - spoluzakladatel městs. muzea českobudějovického (*8. 4. 1841 Komařice, + 1907 Plzeň). Výběr 4/1965, s. 1 - 11
- František Pavel, Z rukopisu komařické Handwerksbuch (řemesla 1737 - 1860). Výběr 1/1966, s. 3 - 5
- František Pavel, Želno (severně od Komařic). Výběr 2/1966, s. 1 - 6
- František Pavel, Život na Komařicku v 17. století. Výběr 2/1967, s. 13 - 18
- František Pavel, Stavba kontribučenské sýpky v Komařicích 1689 - 1697. Výběr 3/1967, s. 16 - 20
- -fn, Doc. Dr. Jakub Pavel čestným členem vědeckohistorické sekce Institutu velkovévodství Lucemburského. Výběr 1/1968, s. 36
- František Pavel, Po stopách poddanství. Výběr 2/1970, s. 29 - 33
- František Pavel, Z dějin komařické věže. Výběr, 3/1972, s. 151 - 152
- -ka, Za docentem PHDr. Jakubem Pavlem, DrSc. Připojen soupis článků J. Pavla, publikovaných ve Zprávách památkové péče. Výběr 4/1974, s. 253 - 255
- František Pavel, Život v Komařicích před osvobozením Rudou armádou. Výběr 1/1975, s. 7 - 12
- Josef Stropek, K článku F. Pavla: Život v Komařicích ..., Výběr 2/1975, s. 141 - 142
- F. J. Čapek, 85 let komařického kronikáře Františka Pavla (*16. 10. 1902). Výběr, roč. 24, 3, 1987, s. 76-79
- Ondřej Kolář, Vlastenec, lékař, sběratel MUDr. Julius Červený (8. 4. 1841 Komařice - 1907 Plzeň). Jihočeská pravda 13. 2. 1992
- Jan Chmelík, Když strejček Šiců vodil z Komařic procesí. Putování po městech a obcích ...  Českobudějovické listy, 19. 8. 1994
- le, Renesanční zámek čeká na nového majitele. Českobudějovické listy, 14. 3. 1994
- ot, Komařice zcela zapomenuté. Českobudějovické listy, 10. 12. 1996
- hh, Obec Komařice nespoléhá pouze na svou minulost. Českobudějovické listy, 24. 1. 1997
- Hanka Hosnedlová, Komařice nemají s komáry nic společného. Českobudějovické listy, 21. 1. 1997
- hh, Je komařický zámek zakletý? Českobudějovické listy, 29. 3. 1997
- Hana Krejčová, Znám já jeden krásný zámek v Komařicích. Českobudějovické listy, 9. 9. 1997
- Jana Nouzová, Zámek je dobýván stále a zas! Českobudějovické listy 6. 8. 1999

Literatura
- Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
- Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.


Kondrač kChytilův adresář 1915

Kondrač (Kondráč, Kondrac, Kondráče, Kundratce, Neudorf).  První písemná zmínka  1367.  Správní vývoj: 1850 samostatná obec, do 1889 osada obce Pěčín, 1889 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 31. 12. 1975 osada obce Kamenná, 1. 1. 1976 - 23. 11. 1990 osada obce Trhové Sviny, od 24. 11. 1990 osada obce Kamenná. Panství a.) Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy), b.) Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu), c.) Vyšší Brod - cisterciácký klášter.   Fara  Rychnov u Nových Hradů.  Osady Boršíkov, Čížkrajice, Chvalkov, Klažary. 

Konratice mapkak Chytilův adresář 1915

Konratice (Konradschlag, Kainretschlag). První písemná zmínka 1367.  Správní vývoj: 1869 - 31. 12. 1975 osada obce Rychnov u Nových Hradů, od 1. 1. 1976 osada obce Horní Stropnice. Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy).   Fara Rychnov u Nových Hradů.

Korákov   V Chytilově adresáři není uveden

Korákov (Kurákov, Korakow, Garakow). První písemná zmínka  1511.  Správní vývoj: od 1850 osada obce Bečice.  Panství  Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Žimutice. 

Koroseky mapkak Chytilův adresář 1915

Koroseky (Kuroseky, Malé Koroseky, Korosek, Kurosek, Klein Korosek, Katzendorf).  První písemná zmínka 1365.  Správní vývoj: 1850 - 30. 6. 1985 osada obce Vraábče, 1.7. 1985 - 23. 11 1990 osada obce Boršov nad Vltavou, od 24. 11. 1990 osada obce Vrábče.  Panství Český Krumlov (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Boršov nad Vltavou. 

Články v novinách a časopisech
- Jan Schinko, Z letecké továrny Koroseky je v současnosti vepřín. Kresba autor. Českobudějovické listy, 20. 6. 1998


Kosov mapka    Chytilův adresář 1915

Kosov (Kossau).  První písemná zmínka 1395.  Správní vývoj: 1869 - 31. 12. 1975 osada obce Opalice, od 1. 1. 1976 osada obce Kamenný Újezd.   Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Kamenný Újezd. 

Kostelec kmapka  Chytilův adresář 1915

Kostelec. První písemná zmínka 1352.  Správní vývoj: 1850 - 1923 osada obce Líšnice, 1923 - 31. 12. 1987 samostatná obec, od 1. 1. 19888 osada obce Hluboká nad Vltavou. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara  Kostelec. Osady: Hroznějovice, Jaroslavice, Líšnice, Poněšice.  

Literatura
- Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
- Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.


Krakovčice  mapka  Chytilův adresář 1915

Krakovčice (Krakowtschitz).   První písemná zmínka 1530.  Správní vývoj: 1850 - 31. 5. 1924 osada obce Bečice, 1. 6. 1924 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Žimutice, 1945 - 13. 6. 1964 samostatná obec, od 14. 6. 1964 osada obce Žimutice. Panství Třeboň(Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara  Žimutice. 

Kramolín Chytilův adresář 1915

Kramolín. První písemná zmínka 1366.  Správní vývoj: 1869 - 1881 osada obce Hrachoviště, 1881 - 11. 6. 1960 samostatná obec, 12. 6. 1960 - 13. 6. 1964 osada obce Lipnice, 14. 6. 1964 - 31. 12. 1975 osada obce Kojákovice, od 1. 1. 1976 osada obce Jílovice.  Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Jílovice.  Osada Jiterní Ves. 

Krasejovka mapka  Chytilův adresář 1915

Krasejovka (Krasijovka, Krasejovská, Krassau). První písemná zmínka  1388.  Správní vývoj: 1850 - 31. 12. 1975 samostatná obec, od 1. 1. 1976 osada obce Kamenný Újezd.   Panství  český Krumlov(Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Římov. Osady: Dolní Svince, Milíkovice.  

Krčín mapka  Chytilův adresář 1915

Krčín (Kržon, Krucov, Gritschau).  První písemná zmínka  1359.  Správní vývoj: 1850 - 13. 6. 1964 osada obce Svébohy, od 14. 6. 1964 osada obce Horní Stropnice.  Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy). Fara Nové Hrady.

Literatura
- Palacký František: Popis Království českého, Praha 1848 (stránka 310)
- Trajer Johann: Historische Beschreibung der Diözese Budweis, 1862 (stránka 355)
- Teichl Anton: Gritschau -  Grütschau - Krouczov. In Geschichte der Herrschaft Gratzen 1899 (s. 25, 403, 426)
- Cechner Antonín: Krčín (Gritschau). Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Kaplickém, 1921 (s. 110)


Kroclov mapkakChytilův adresář 1915

Kroclov (Krätzles). První písemná zmínka 1379.  Správní vývoj: 1850 - 30. 6. 1985 osada obce Vrábče, 1. 7. 1985 - 31. 12. 1991 osada obce Boršov nad Vltavou, od 1. 1. 1992 osada obce Vrábče. Panství  Český Krumlov (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Boršov nad Vltavou.

Články v novinách a časopisech
- Jan Schinko, Z letecké továrny Koroseky je v současnosti vepřín. Kresba autor. Českobudějovické listy, 20. 6. 1998


Křenovice  mapkak Chytilův adresář 1915

Křenovice (Chřenovice, Křenowitz). První písemná zmínka 1382.  Správní vývoj: 1850 - 1890 osada obce Jaronice, 1890 - 24. 3. 1943 samostatná obec, 25. 3. 1943 - 1945 osada obce Dubné, 1945 - 11. 6. 1960 samostatná obec, od 12. 6. 1960 osada obce Dubné.  Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Dubné.  Osada Jaronice. 

Článek
- Ant. Beneš, Křenovice - okr. ČB. Jediný jihočeský nález na první archeologické mapě Čech. Výběr 3/1975, s. 195


 Křtěnov  mapka    Chytilův adresář 1915

Křtěnov (Kritenau).  První písemná zmínka 1261.  Správní vývoj: 1850 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Březí, 1945 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 30. 6. 1985 osada obce Březí, od 1. 7. 1985 osada  Temelína. Panství Vysoký Hrádek - statek (Barbora Hirschová). Fara  Křtěnov.  

Články v novinách a časopisech
- Jan Bartuška, Ožije potřetí? Setkání, revue pro společný život diecéze č. 4/1992
- dop, Křtěnovská osada bude slavit pouť. Českobudějovické listy, 5. 6. 1998
- pes, Setkání rodáků z obce Křtěnova. Foto Petr Zikmund. Českobudějovické listy, 2.. 11. 1998
- pes, Rodáci se sešli u Temelína. Českobudějovické listy 7. 7. 1999


Kukulovice  Chytilův adresář tuto osadu neuvádí

První písemná zmínka je v archivních pramenech z 15. 6. 1407. Toho dne prodal vladyka Aleš z Poříčí dvůr Kukulovice budějovickému konventu dominikánů.  R. 1548 přešel dvůr do správy města Českých Budějovic. O přesné poloze Kukulovic není v dochovaném archivním materiálu žádná zmínka. Historik Mareš vyslovil doměnku, ž Kukulovice lze ztotožnit s osadou Vesce, doloženou r. 1453. Kukulovice patrně tvořila skupina domků zvaná Čtyři Chalupy, z nichž se dochovala stará osamocená studna.  (K. Pletzer)

Článek
- Karel Pletzer, Zaniklá osada Kukulovice u Poříčí na Českobudějovicku. Výběr 1/1974, s. 1 - 5 (Citace/výňatky z článku viz výše).


Kvítkovice mapka  Chytilův adresář 1915

Kvítkovice (Kwitkowitz).  První písemná zmínka  1263.  Správní vývoj: 1850 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce čakov, 1945 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 31. 12. 1992 osada obce Lipí, od 1. 1. 1993 samostaná obec.   Panství a.) Komařice - statek (cisterciácký klášter Vyšší brod), b.) Netolice (jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).   Fara Dubné.   Osada Čakovec. 

Články v novinách a časopisech
- Jan Chmelík, Kvítkovický rodák (Josef Kočer) zvědem mezi americkými indiány.  Putování po městech a obcích ...Českobudějovické listy 26. 8. 1994
- Alois Sassmann, Rodiny usedlé v Kvítkovicích. Českobudějovické listy, 26. 5. 1998.


Zpět na začátek stránky

..

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.


..
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.

























Činky a jednoručky pro posilování a cvičení