Jihočeská genealogie - úvod ....


   

Jakule

Jaronice

Jedovary

Jílovice

Jamné

Jaroslavice

Jelmo

Jiříkovo Údolí

Jankov

Jarošovice

Jeznice

Jiterní Ves

Janovka

Jedlice

Jetzkobrunn

.Jivno.


Jakule mapka  Chytilův adresář tuto osadu neuvádí

Malá osada Jakule leží na břehu rozlehlého Byňovského rybníka při železniční trati z Plzně do Vídně. Záhadné slovo v jejím názvu původně označovalo protékající potůček a k němu přiléhající mokřiny. Poprvé se objevuje již v listině z roku 1339, kdy došlo k úpravě hranic mezi rakouským panstvím Weitra a českými dominii Nové Hrady a Třeboň. Nevíme přesně, jak slovo Jakule vzniklo, ale patrně se jedná o odvozeninu osobního jména Jakub. První domy zde rostly až v polovině 18. století, nejprve byla postavena panská myslivna(1746), k níž patřil lesní revír a obora pro černou a vysokou zvěř. Postupně sem přibyly tři pily, šindelna a továrna na rašelinové cihly. Velmi významné bylo založení buquoyského lesnického učiliště (1796) Adalbertem Kastlem, které bylo první svého druhu v Čechách. Dnes na něj upomíná pamětní deska, umístěná na nádražní restauraci. Velký význam pro rozvoj osady mělo zahájení provozu na železniční trati z Plzně do Vídně v roce 1869. O něco později byla vybudována lesní úzkorozchodná drážka, která Jakuli spojovala s nedalekými ložisky rašeliny. Její pozůstatky můžeme spatřit severovýchodně od Jakule. Dnes tu působí pobočka Rašeliny Soběslav, výroba železničních pražců, pila, pošta, husí farma, obchod smíšeným zbožím a restaurace. Západním směrem se nachází nová továrna na výrobu oblíbené Dobré vody a tzv. Tonkův mlýn ze 16. století. (Mgr.Pavel Koblasa, 1997)

Články v novinách a časopisech
Pavel Koblasa, Vznikl název obce Jakule od křestního jména Jakub? Lesnické učiliště z roku 1796.Českobudějovické listy, 16. 2. 1996. Plný text


Jamné mapka   Chytilův adresář 1915

Jamné (Jamles).  První písemná zmínka 1347. Správní vývoj: 1850 - 30.6.1985 osada obce Vrábče, od 1. 7. 1985 osada obce Boršov nad Vltavou. Panství Český Krumlov (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Boršov nad Vltavou.

Jankov mapka  Chytilův adresář 1915

Jankov (Jankau).  První písemná zmínka 1379. Správní vývoj: 1850 - 31. 12. 1956 osada obce Čakov, od 1. 1. 1957 samostatná obec.  Panství Český Krumlov (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Čakov. Osady: Čakov, Čakovec, Holašovice, Holubovská Bašta. 

Články v novinách a časopisech
Jiří Chvojka, Nález mincí z Jankova. Výběr z prací členů Historického klubu při Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích, č 4/1993, s.291
Jan Chmelík, O zlaté rybce, vodníkovi Michalovi a pašerácké stezce (1. část), (dokončení). Putování po městech a obcích.... Českobudějovické listy, 8. 7. 1994
Alena Schelová, Holašovice aspirují na zápis mezi památky UNESCO : na návsi v Jankově přibývá tzv. zámkové dlažby ...Českobudějovické listy, 15.11.1995
Jiří Němec - M. Ortman; Němej se v Jankově rozpovídal, ale jedno tajemství neprozradil. Foto: Jan Škrle. Českobudějovické listy, 28.06.1999
Hynek Klimek, Nad Jankovem kvílí duch. Kresba Miloslav Martenek. Právo, nezávislé noviny, 2.08.2001


Janovka  mapka  Chytilův adresář 1915

Janovka (Johannesruh). R. 1960 zanikly názvy Janovka I., II. a III., protože jednotlivé části se podle nové katastrální hranice staly osadami příslušných obcí. Janovka I. díl; správní vývoj: 1850 osada obce Údolí, 1869 osada obce Nové Hrady, od 1885 osada obce Údolí až do 1950, pak zanikla.
Janovka II. díl; správní vývoj: 1850 - 1903 osada obce Žumberk, od 1903 osada obce Žár. Janovka III.díl; nazývaná též Kapinos a Gabernost; správní vývoj 1850 osada obce Údolí, 1900 osada obce Štiptoň, 1921-1950 osada obce Štiptoň.   Panství N. Hrady (Jiří hr. Buquoy).  Fara N. Hrady.  (dk)
Osada Janovka se rozprostírá v malebné krajině SZ od Nových Hradů. Skládá se z několika částí. Západní část se v novější době označuje jako Janovka II., východní (III.) díl osady znám pod jménem Kapinos (Gabernost), rozptýlené domy mezi Janovkou II. a Kapinosem se pak souhrnně nazývají Janovka I. Počítá se sem také několik domů z nepatrné vísky Hlinov (Hlínov, Tonnberg), ležící jižním směrem.Vlastní Janovka vznikla za podpory vrchnosti koncem 18. století rozparcelováním tzv. Stixnerovy pastviny, proto se jí také občas lidově říkalo Štyksna (Stixen). Hrabě Jan Nepomuk Buquoy, po němž nese víska jméno, tehdy pronajal parcely nádeníkům a tesařům, kteří současně dostali zdarma stavební materiál na své domy. První obydlí se tu začala stavět kolem r. 1788 a ve stejné době vznikal i nedaleký Hlinov. (Mgr.Pavel Koblasa)

Články v novinách a časopisech
Pavel Koblasa, O Janovce, Kapinosu a Hlínově. Českobudějovické listy 2. 12. 1996 . Zobrazit foto plného textu 
Antonín Vávra, O Janovce a presidentu Klestilovi. Rodopisná revue 4/2005, s. 3-4  Zobrazit foto plného textu 


Jaronice  mapka   Chytilův adresář 1915

Jaronice.  První pís. zmínka 1378. Spr. vývoj: 1850-1943 samostatná obec, 1943-1945 osada obce Žabovřesky, 1945-29.2.1960 samostatná obec, 1.3.1960-11.6.1960 osada obce Křenovice, od 12.6.1960 osada obce Dubné.  Panství Hluboká n. V. (Jan A. kníže ze Schw.). Fara  Dubné.

Jaroslavice mapka Chytilův adresář 1915

Jaroslavice.  První pís. zmínka 1382. Správní vývoj: 1850 - 13.6.1964 samost. obec, 14. 6.1964 - 31. 12. 1987 osada obce Kostelec, od 1. 1. 1988 osada obce Hluboká nad Vltavaou. Panství  Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Kostelec. Osady: Buzkov, Jeznice.

Články v novinách a časopisech
Blanka Pirnosová, Tam, kde lidem kdysi do usínání zpívala řeka a klapal mlýn. (Fotografie Jaroslavic před zatopením). Českobudějovické listy, 1. 8. 1998
Petr Soukup, Kapličku nechtěl zbourat žádný z bagristů. Českobudějovické listy, 3. 8. 1998
Petr Soukup, Potomci vorařů se sešli u své zatopené vsi. Českobudějovické listy, 3. 8. 1998
František Hešík (foto), Jaroslavice zmizely pod vodou před deseti lety. Českobudějovické listy, 3. 8. 1998
Martina Sudová, Jaroslavice zatopila Vltava. Českobudějovické listy, 22. 10. 2001


Jarošovice - dvůr Chytilův adresář tuto osadu neuvádí

Jarošovice (Jaroschowitz).  První písemná zmínka 1468.  Panství  Týn nad Vltavou (pražské arcibiskupství).

Jedlice  Chytilův adresář 1915

Jedlice (Göllitz). První písemná zmínka 1360. Změna názvu: ministerstvo vnitra s účinností od 1. 7. 1952 zrušilo název Jedlice jako název osady, která zanikla. Správní vývoj: od 1850 osada obce Veveří.  Panství  Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy). Fara Nové Hrady. (dk)
Jedlice  sousedí s osadou Veveří. R. 1831 vysloužilý voják Nikolaus Seiler vážně ohrozil vyhledávané poutní místo Dobrá Voda. Do jedlické studánky tajně ukryl obrázek P. Marie, aby potom mohl lidem tvrdit, že právě tam se P. Marie zjevuje a on že s ní často hovoří. Seilerovy výmysly způsobily, že řada poutníků navštěvovala místo Dobré Vody Jedlici. to značně znepokojovalo vrchnost i faráře, neboť jim klesaly příjmy a proto lidem zakazovali do Jedlice docházet. Nakonec byl Seilerův podvod odhalen a návštěvnost Dobré Vody zachráněna. (P. Koblasa, Novohradským jihem, 1997).

Články v novinách a časopisech
pam, Vesnice pod Mandelsteinem vznikly ve 14. století. O zaniklých místech v Novohradských Horách. Českobudějovické listy, 4. 12. 1997


Jedovaryjmapka  Chytilův adresář 1915

Jedovary (Jedowar). První písemná zmínka 1371. Správní vývoj: 1850 - 1935 osada obce Ostrolovský Újezd, 1935 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Strážkovice, 1945 - 11. 6. 1960 samostatná obec, 12. 6. 1960 - 31. 12. 1975 osada obce Veselka, od 1. 1. 1976 osada obce Trhové Sviny. Panství Ostrolovský Újezd - statek (královské město České Budějovice). Fara Střížov. Osada Veselka.

Jelmo mapka  Chytilův adresář 1915

Jelmo. První písemná zmínka 1378.  Správní vývoj: 1850 - 1923 osada obce Libnič, 1923 - 23. 3. 1943 samostatná obec, 24. 3. 1943 - 1945 osada obce Hůry, 1945 - 31. 12. 1962 samostatná obec, 1. 1. 1963 - 31. 12. 1975 osada obce Libnič, 1. 1. 1976 - 23. 11. 1990 osada obce Rudolfov, od 24. 11. 1990 osada obce Libnič. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Libnič.

Články v novinách a časopisech
A. Sassmann, O rodech v Jelmě aneb Rod zchudlých zemanů se zde udržel již 350 let. Z historie rodin a příjmení v okr. Č. Budějovice VIII. ČBL 9. 6. 1998
Literatura
Helena Nováková, Jelmo - místo příhodné k životu. Jelmo, 2000 - 203 s. : il., mapa


Jetzkobrunn osada obce Údolí  mapka

Jetzkobrunn (Jetzgobrunn). Správní vývoj do 1850 osada obce Údolí, do 1885 osada obce Nové Hrady, od 1885 osada obce Údolí. Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy). Fara Nové Hrady.

Jeznice  mapka  Chytilův adresář 1915

Jeznice (Jezmice). První písemná zmínka 1377.  Správní vývoj: 1850 - 1902 osada obce Jaroslavice, 1902 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 sloučena s Purkarcem, 1945 - 31. 3. 1976 samostatná obec, 1. 4. 1976 - 30. 6. 1985 osada obce Purkarec, od 1. 7. 1985 osada obce Hluboká nad Vltavou. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Purkarec. Osada Buzkov.

Jílovice  mapka   Chytilův adresář 1915

 Jílovice (Jílovice Větší, Gilowitz). První písemná zmínka 1366. Správní vývoj: od 1850 samostatná obec. Panství a.) Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu), b.) Borovany - statek (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Jílovice. Osady: Jiterní Ves, Kojákovice, Kramolín, Lipnice, Nepomuk, Šalmanovice, Veska, Vlachnovice.

Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík, Výměnkářka našla smrt v másle (1., část), (dokončení). Putování po městech a obcích ...  Českobudějovické listy, 22. 7. 1994
Jan Chmelík, Když kolem Jílovic obcházelo tříkrálové strašidlo (1.část), (dokončení). Českobudějovické listy, 7. 1. 1997
Veronika Rochová - Klára Chábová, Jakpak je dnes u nás doma? Jíllovice. Českobudějovické listy, 4. 12. 1997
hh, Motocykly v roli penzistů, aneb nebeská blecha jako živá. (O motorkářském muzeu Petra Hošťálka v Jílovicích). Českobudějovické listy, 14. 4. 1998
Miloslav Pecha - Václav Vondra, Jak komisař Wrba sliboval v Jílovicích, že bude loajálním Čechem. českobudějovické listy, 30. 7. 1998
Literatura
Daniel Kovář, Pavel Koblasa, Kraj trojí tváře : Borovany, Ledenice, Trhové Sviny, Horní Stropnice, Nové Hrady, Žár, Žumberk, Jílovice, Olešnice, Slavče. Překlad Helena Nechlebová, Paul A. Gribbin. Fotografie Petr Odložil. Vyd. Sdružení obcí a Okresní úřad České Budějovice, 1998, mapa  


 Jiříkovo Údolí mapka  Chytilův adresář 1915

Jiříkovo Údolí (Jiříkové Údolí, Jiříkovo Oudolí). Správní vývoj: 1850 - 1899 osada obce Buková, 1899 - 31. 12. 1975 osada obce Těšínov, od 1. 1. 1976 osada obce Olešnice.  Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy).  Fara Nové Hrady.

Jiterní Ves mapka  Chytilův adresář 1915

Jiterní Ves.  Správní vývoj: 1850 osada obce Kramolín, 1850 - 1881 osada obce Hrachoviště, 1881 - 20. 50. 1950 osada obce Kramolín, 21. 5. 1950 - 321. 3. 1976 osada obce Šalmanovice, od 1. 4. 1976 osada obce Jílovice. Fara Jílovice.

Jivno mapka  Chytilův adresář 1915

Jivno (Gieben). První písemná zmínka 1378.  Správní vývoj: 1850 - 1891 osada obce Hůry, 1891 - 23. 3. 1943 samostatná obec, 24. 3. 1943 - 1945 osada obce Hůry, 1945 - 1961 samostatná obec, 1961 - 23. 11. 1990 osada obce Rudolfov, od 24. 11. 1990 samostatná obec. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Rudolfov.

Články v novinách a časopisech
F. J. Čapek, Svobodnický statek Vojtů či Vaclíků v Jivně u Č. Budějovic. Výběr 1/1975, s. 33 - 35
Jan Chmelík, Pořádní lidé pokládali i kampeličku za domov (1.část), (dokončení). Putování po městech a obcích ... Českobudějovické listy, 29. 7. 1994
dop, V Jivně budou slavit rodáci a hasiči. Českobudějovické listy, 14. 8. 1998
kli, Dobrovolní hasiči z Jivna si rybník vypálit nedali. Občané a rodáci oslavili 620. výročí založení obce Jivno. Českobudějovické listy, 24. 8. 1998


Zpět na začátek stránky

.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
..
.
.
.
.
„Jedna ženská vidí často dál, než pět mužských s dalekohledem.“ Jan Werich