Jihočeská genealogie - úvod ....




Habří Hluboká nad Vltavou Horní Slověnice Hrdějovice
Haklovy Dvory Hluboká u Borovan Horní Stropnice Hroznějovice
Hamr Hněvkovice Horní Vesce Hrušov
Hartmanice Hojná Voda Horny Hrutov
Heřmaň Holašovice Hořejší Chalupy Humenice 
Hladná Holubovská Bašta Hosín Hůrka
Hlavatce Homole Hosty Hůrky
Hlincova Hora Horní Bukovsko Hradce Hůry
Hlínov Horní Kněžeklady Hrádek Hvozdec
Hlinsko Horní Miletín Hranice Hvozdno

Hodějovice viz Nové (a Staré) Hodějovice, dnes m. č. Českých Budějovic                                                                   

 Habří  mapka  Chytilův adresář 1915

Habří (Habern). První písemná zmínka 1264.  Správní vývoj: 1850 - 1878 osada obce Lipí, 1878 - 1921 samostatná obec, 1921 - 1945 osada obce Lipí, 1945 - 29. 2. 1960 samostatná obec, 1. 3. 1960 - 23. 11. 1990 osada obce Lipí, od 24. 11. 1990 samostatná obec.   Panství  a.) Komařice - statek (cisterciácký klášter Vyšší Brod), b.) Český Krumlov (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Dubné. 

Články v novinách a časopisech
- Jan Chmelík, V Habří to děkan Vít neměl lehké. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu, při němž listujeme jejich historií. Vyprávění podle zápisů v obecní kronice,
   kterou přes 30 let vedl učitel František Chromý. Českobudějovické listy, 11. 3. 1994
- Alois Sassmann, Rodiny v Habří, aneb Na místě domu U Skorunků stávala tvrz. Z historie rodin a příjmení v okrese Č. Budějovice, IX. Českobudějovické listy, 16. 6. 1998
Literatura
- Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
- Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.

 Haklovy Dvory České Budějovice  mapka  Chytilův adresář 1915

Haklovy Dvory (Hackelhöf, Hakelhöf). První písemná zmínka 1368.  Správní vývoj: 1850 - 29. 4. 1976 samostatná obec, od 30. 4. 1976 součást Českých Budějovic.  Panství  České Budějovice - královské město. Fara české Budějovice - svatý Mikuláš. Osady: Zavadilka.

Články v novinách a časopisech
- Petr Zavřel, Zapomenutá tvrz u Haklových Dvorů. Jihočeská pravda, datum nezjištěno.
- Daniel Kovář, Z dějin Haklových Dvorů a okolí. Haklovy Dvory byly k Českým Budějovicím připojeny až v roce 1976. Českobudějovické listy, 15. 11. 1994


Hamr.mapka Chytilův adresář:  neuvedeno, viz správní vývoj

Hamr. První písemná zmínka 1554. Správní vývoj: do 31. 12. 1959 osada obce Kamenný Újezd, od 1. 1. 1960 osada obce Dolní Římov. 

Hartmanice mapka .Chytilův adresář 1915
Hartmanice (Hartmanitz). První písemná zmínka  12919. Správní vývoj: 1850 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 23. 11. 1990 osada obce Žimutice, od 24. 11. 1990 samostatná obec.  Panství  Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Zálší. Osady: Dubové Mlýny, Sobětice.

Články v novinách a časopisech
- Jan Chmelík, Když hartmaničtí mládenci zpívali. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu ... Českobudějovické listy, 18. 3. 1994
- Klára Chábová - Veronika Rochová, Jakpak je dnes u nás doma? Hartmanice. Českobudějovické listy, 5. 3. 1998


Hladná  mapka Chytilův adresář 1915

Hladná (Hlasná, Hladna).  První písemná zmínka 1461.  Správní vývoj: obec rozdělena mezi Albrechtice a Doubravu.  Panství Neznašov - statek (Prosper hrabě Berchtold z Uherčic). Fara Albrechtice.
Články
- M. Sudová - D. Kovář, Neuskutečněná stavba mostu mezi Doubravou a Albrechtickou Hladnou na Vltavotýnsku. Výběr roč. 40, 3, 2003, s. 314 - 321

Heřmaň mapka  Chytilův adresář 1915

Heřmaň (Hermannsdorf, Hermansdorf). První písemná zmínka: osada vznikla roku 1788 parcelací a emfyteutickým rozprodejem dvora Lhotka na pozemcích v majetku vyšebrodského kláštera. Název obdržela podle tehdejšího opata Hermanna Kurze.  Správní vývoj: 1850 - 31.12.1956 osada obce Plav, 1.1.1957 - 13.6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 - 23. 11. 1990 osada obce Nedabyle, od 24. 11. 1990 samostatná obec.  Panství Komařice - statek (cisterciácký klášter Vyšší Brod). Fara Doudleby. Osady: Borovnice. 

Články v novinách a časopisech
- Jan Chmelík, Opožděný Mikuláš nadělil hotové peklo. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu, při němž listujeme jejich historií. Českobudějovické listy, 25. 3. 1994
Literatura
- Václav Pulec, Doudleby. Příspěvky k dějinám. Č. Budějovice 1926, vlastní náklad. Jde o vynikající dílo, kde jsou i genealogie rodin, postup hospodářů na usedlostech, ale i z historie fary,
   beneficia a školy. v brožurce jsou i poznámky k historii vsí a jejich rodin (opisy z urbáře 1670): Straňany, Perné, Plav, Stropnice, Heřmaň. Brožura obsahuje i posloupnost doudlebských farářů.


Hlavatce mapka Chytilův adresář 1915-

 Hlavatce (Hlavatec, Hlawatetz). První písemná zmínka 1379. Správní vývoj: 1850 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Sedlec, 1945 - 11. 6. 1960 samostatná obec, 12. 6. 1960 - 23. 11. 1990 osada obce Sedlec, od 24. 11. 1990 samostatná obec.  Panství Libějovice(Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Sedlec. 

Články v novinách a časopisech
- František Šrámek, Jak se u nás slavívalo posvícení. Výběr 4/1969, s. 70 - 71
- František Šrámek, Historie družstevního zemědělství v Hlavatcích a okolí. Výběr roč. 16, 2, 1979, s. 84 - 90
- Jan Chmelík, Proč se Hlavatce nestaly horním městem. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu.... Českobudějovické listy, 1. 4. 1994
- mk, Bude mít vyslanec pamětní desku? Jaromír Machula se stále cítí hlavateckým rodákem. Českobudějovické listy, 14. 3. 1995


 Hlincova Hora mapka-Chytilův adresář 1915-

Hlincova Hora (Lincova Hora, Lincová Hora, Nicova Hora, Pfaffendorf).  První písemná zmínka 1398. Správní vývoj 1850 - 1892 osada obce Dubičné, 1892 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Rudolfov, 1945 - 31. 12. 1975 samostatná obec, 1. 1. 1976 - 23. 11. 1990 osada obce Rudolfov, od 24. 11. 1990 samostatná obec. Panství  a.) České Budějovice - královské město, b.) Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Rudolfov.

Články v novinách a časopisech
- Jan Chmelík, Jak rybník Mrhal ke svému jménu přišel. Putování po městech a obcích .... Českobudějovické listy, 8. 4. 1994


 Hlínov mapka Chytilův adresář  jej neuvádí.   

Hlínov (Tonnberg). Správní vývoj: do 1885 osada obce Nové Hrady, od 1885 osada obce Údolí.  Panství Nové Hrady.  Fara Nové Hrady. 

Články v novinách a časopisech
- Pavel Koblasa, O Janovce, Kapinosu a Hlínově. Českobudějovické listy 2. 12. 1996. Zobrazit foto plného textu 


Hlinsko mapka Chytilův adresář 1915
Hlinsko (Linz, Hlinz). První písemná zmínka 1376. Správní vývoj: 1850  - 31. 12. 1951 osada obce Vráto, 1. 1. 1952 - 1960 součást Českých Budějovic, 1960 - 31. 12. 1975 osada obce Vráto, od 1. 1. 1976 osada obce Rudolfov.  Panství České Budějovice - královské město.  Fara Dobrá Voda.
Články v novinách a časopisech
- Jan Schinko, Jak přišel ještěr do Hlinska. Jihočeská pravda (datum nezjištěno)
Hluboká nad Vltavou  mapka  Chytilův úplný adresář 1915 
Hluboká nad Vltavou (Podhrad, Frauenberg). První písemná zmínka 1285. Změny statutu: císařským rozhodnutím ze 4. 10. 1907 byl městys Hluboká povýšen na město. Výnosem ministra vnitra z 19. 11. 1923 povolena změna jména Hluboká na Hluboká nad Vltavou. Správní vývoj: od 1850 samostatná obec. 
Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Hluboká nad Vltavou. Osady: Bavorovice, Buzkov, Hroznějovice, Jaroslavice, jeznice, Kostelec, Líšnice, Munice, Podskalí, Poněšice, Purkarec, Zámostí. 

Výběr z článků v novinách a časopisech

-  Joža Mádl, Z pravěku Hlubocka. Jihočeský sborník historický (dále jen JSH) 17, 1948, s. 35 - 38
-  Rudolf Kryl, Knihy povolení k sňatkům na panství hlubockém ze 17. - 18. století. JSH 19, 1950, s. 21 - 22
-  Joža Mádl, Jak vzniklo pojmenování Hluboká? JSH 20, 1951, s. 76
-  Jiří Záloha, Zámecké divadlo v Hluboké nad Vltavou. Jihočeský sborník historický, č. 3 / 1972
-  F. J. Čapek, Soupis obyvatel na panství Hluboká n. Vlt. z roku 1651. Výběr roč. 16, 1, 1979, s. 10 - 15
-  F. J. Čapek, Dva neznámé pohledy na zámek Hluboká. Výběr roč. 16, 3, 1979, s. 164
-  F. J. Čapek, Příspěvky k dějinám tělesné granátnické gardy na Hluboké. Výběr roč. 18, 2, 1981, s. 97 - 98
-  Vlastimil Vondruška, Smlouva s ovčáckým mistrem na panství Hluboká  z r. 1726. Výběr roč. 18, 3, 1981, s. 174
-  F. J. Čapek, Zlatá medaile dona Baltasara de Marradas. Výběr roč. 19, 1, 1982, s. 39
-  F. J. Čapek, Vodárna na hradě Hluboká v letech 1551 - 1610. Výběr roč. 19, 2, 1982, s. 76 - 79
-  Petr Zavřel, Nezměnitelné poznání o Hlubocku. Jihočeská pravda, 15. 9. 1989
-  Jaroslav Čechura, Hluboká za pánů z Hradce: vznik podnikatelského velkostatku. 46/1/4 (1992), Jihočeský sborník historický
-  vše, Za sedmero řekami, za sedmero kopci ... Zámecké muzeum Ohrada. Deník Jihočeská pravda, 1. 10. 1992
-  Jan Chmelík, Z Hluboké tentokrát o Podhradí a Zámostí (1.část), (dokončení). Putování po městech a obcích .... Českobudějovické listy, 15. 4. 1994
-  Karel Mácha, Po stopách Karla Skalického. Českobudějovické listy, 16. 3. 1995
-  Jana Nouzová, Stará obora má nejen nový plot. Českobudějovické listy, 10. 1. 1995
-  pz, Vodní sviní leč pro cara Alexandra I. První zapsaná zmínka o Staré Oboře u Hluboké je už z roku 1480. Českobudějovické listy, 10. 1. 1995
-  Jiří Záloha, Postavení budovy hlubockého Stöcklu. Českobudějovické listy, 6. 8. 1996
-  Magda Peterková, Budoucí kníže pán měl sešity plné červeně opravených chyb. Českobudějovické listy, 19. 11. 1997
-  Alena Růžičková, Parforsní hon na zámku Hluboká. In: Obnovená tradice - 9/18 (1998), s. 33
-  Alois Sassmann, O výslechu pekařské děvečky na hlubockém zámku r. 1711. Českobudějovické listy, 2. 9. 1998.
-  M. Pecha - V. Vondra, Revoluční události v květnu 1945 v Hluboké n. Vlt. Výběr roč. 36, 3, 1999, s. 220 - 223
-  Zora Barešová, Kostel sv. Jana Nepomuckého v Hluboké nad Vltavou. Magazín Setkání 1/1999.
-  Václav Rameš, Ve znaku města Hluboká figuruje muž v železném brnění: znaky měst. Foto: MAFA - M.l Sváček In: Mladá fronta Dnes [1999, 03] - 10/50 (01.03.1999), příloha Jižní Čechy Dnes, s. 4
-  Miroslav Čeněk, O čem vypravují návštěvní knihy? Zápisy mají hodnotu historických dokumentů, zachycují účast slavných osobností, mapují názory a nálady návštěvníků.
   O návštěvních knihách ohradského muzea 1842 - 1999. Českobudějov
ické listy, 19. 6. 1999
-  Jiří Úlovec, Příspěvek k ikonografii Hluboké ze 16. - 19. století. Výběr roč. 37, 3, 2000, s. 198 - 207
-  Antonín Nikendey, Legendární americký generál Patton na návštěvě zámku Hluboká n. Vlt. In: Obnovená tradice - 11/21 (2000), s. 32
-  Michaela Přílepková,. Pokus o záchranu tří kapliček v Hluboké n. Vlt. - Zámostí. Výběr roč. 38, 3, 2001, s. 237 - 249
-  Jindra Hourová, Pátrání po předcích, aneb žádný učený z nebe nespadl.
    O práci na projektu genealogie selských rodů na panství Hluboká od konce 16. století do roku 1848. Jč Herold, prosinec 2001

-  Jan Ivanega: Barokní medvědník na zámku Hluboká nad Vltavou. Výběr, roč. 50, 2013, č. 4, s. 289-291.

Monografie

-  Hluboká n. Vltavou a okolí. Hluboká nad Vltavou, Spolek pro okrášlování a ochranu domoviny, 1926 - 116 s.
-  Jiří Záloha, Hluboká. 1. vyd. Praha, ČTK - Pressfoto, 1992, 30 s.
-  Daniel Kovář - Pavel Koblasa, Město jménem Hluboká. Vydal Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, Nakladatelství Jelmo 1997

Výběr z literatury

-  Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
-  Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.
-  Hluboká nad Vltavou a okolí. Odbor klubu českých turistů Hluboká nad Vltavou, 1948 - 95 s., 1 mapa
-  Janovský - Markus, Knížete ze Schwarzenberku zámek Hluboká nad Vlt. a zámek Ohrada s lesním a lovčím museem. Stručný přehled dějinný a průvodce.
   2. dopl. vyd.. - V Českých Budějovicích nákladem Svazu českých úředníků a zřízenců knížete ze Schwarzenberku, 1936 - 48 s.

-  Kuthan, Zámek Hluboká nad Vltavou: romantická rezidence knížecího rodu Schwarzenbergů. České Budějovice,: Růže, 1991 - 44 s. : fot. ISBN 80-7016-031-4
-  Janovský - Markus, Zámek Hluboká nad Vltavou a zámek Ohrada s lesním a lovčím museem: stručný přehled dějinný a průvodce.
   České Budějovice, nákladem Svazu českých úředníků a zřízenců knížete ze Schwarzenberku, 1934 - 40 s.

-  Almanach ke 150. výročí pěveckého sboru Záviš v Hluboké nad Vltavou (1863-2013) aneb Od počátku po současnost. Vydal Ženský pěvecký sbor Záviš, Hluboká nad Vltavou 2013.

Výběr z pramenů

-  Záloha a kol., Schwarzenberské ústřední ředitelství Hluboká nad Vltavou (1890) 1905-1944. inventář II/CK 12. Č. Budějovice. Státní archiv v Třeboni, pracoviště Český Krumlov, 1963 - 132 s.

-  Pavel Matlas: Hrdelní soudnictví na panství Hluboká nad Vltavou, 1661 - 1765.  Sborník archivních prací 1 / 2007, ročník 57, s. 3 - 156.
   Studie obsahuje kapitoly: Prameny k hrdelní jurisdikci hlubockého panství, Vývoj panství Hluboká, Vznik hrdelních soudů na panství Hluboká a jejich další působení,
   Materiální předpoklady pro výkon     hrdelní funkce, Personální zajištění hrdelní jurisdikce, Další orgány činné v trestním řízení, Hrdelní soudní agenda a její výkon, Přípravné řízení,
   Soudní vyšetřování,   Rozhodování o vině a trestu, Výkon rozhodnutí, Náklady trestního řízení, Kriminalita před hrdelními soudy panství Hluboká.
Příloha: Přehled 54 případů vyšetřovaných hrdelním soudem na panství Hluboká nad Vltavou (jméno provinilce, společenská charakteristika, bližší určení, trestný čin, rozsudek, poznámky, pramen).
   Obrazová příloha mj. obsahuje 4 portréty, reprodukce grafických listů z RA Schwarzenberg - Orlík = Jan Adolf ze Schwarzenbergu (1615 - 1683), Ferdinand ze Schwarzenbergu (1652 - 1703), Adam     František ze Schwarzenbergu (1680 - 1732), Eleonora ze Schw. roz. z Lobkowicz (1682 - 1741) se synem Josefem Adamem (1722 - 1782).
   Autor předesílá, že práce je časově vymezena rokem kdy Hlubokou získali Schwarzenbergové a zároveň dobou vzniku nejstaršího dochovaného kriminálního spisu - a rokem 1765,
   kdy restrikčním    patentem z 19. 8.  hrdelní tribunály v Podhradí (Hluboká) a v Lišově ztratily stejně jako dalších 352 měst a městeček v Čechách své soudní pravomoci
   a tímto dnem definitivně skončil výkon hrdelního soudnictví na panství Hluboká.

Hluboká u Borovan mapka  Chytilův adresář 1915

Hluboká u Borovan (Hluboka). První písemná zmínka 1357, ve statistickém lexikonu z roku 1961 je poprvé uveden název Hluboká u Borovan.  Správní vývoj:  1850 - 31. 3. 1943, od 1. 4. 1943 - 31. 7. 1945 osada obce Borovany, 1. 8. 1945 - 31. 12. 1962 samostatná obec, od 1. 1. 1963 osada obce Borovany. Panství  Borovany - statek(Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Borovany. Osady: Dvorec, Vrcov.

Články v novinách a časopisech
- Daniel Kovář, Tvrz v Hluboké u Borovan. Výběr, roč. 37, 1, 2000, s. 43 - 46
Literatura
- Daniel Kovář, Borovany. Vydal OÚ České Budějovice ve spolupráci s Městem Borovany, 2000. Fotografie Petr Odložil, fotografie archivních materiálů
- Stanislav Loudát, archivní materiály poskytl SOkA Č. Budějovice, ISBN 80-238-5511-5. Monografie obsahuje rovněž příspěvky k historii dvora Trocnova - Žižkova rodiště,
   obce Záluží (od 1949 nese jméno Trocnov), vsi Dvorec, obce Hluboká u Borovan, Radostic, Vrcova a osad Třebeč, Cikánov a Chrastí.


Hněvkovice mapka -Chytilův adresář 1915

Hněvkovice na levém břehu Vltavy (Hniewkowitz links d. Moldau). První písemná zmínka 1463. Změny názvu: od r. 1900 se v úředních seznamech míst objevuje název Hněvkovice na levém břehu Vltavy. Správní vývoj: 1850 - 1905 osada obce Bohunice, 1905 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Bohunice - 11. 6. 1960 samostatná obec, od 12. 6. 1960 osada obce Týn nad Vltavou. Panství Týn nad Vltavou (pražské arcibiskupství).  Panství Fara Týn nad Vltavou.
Hněvkovice na pravém břehu Vltavy (Hniewkowitz rechs d. Moldau). První písemná zmínka 1463. Správní vývoj: 1850 - 21. 2. 1923 osada obce Dobšice, 22. 2. 1923 - 1943 osada obce Třitim, 1943 - 1945 osada obce Dobšice, od 1945 osada obce Třitim. Fara Týn nad Vltavou.  

- Janoušková, Marie: Poklad v hněvkovickém zámku. Víkendové listy, 13. března 1999

Hojná Voda mapka  Chytilův adresář 1915  

Hojná Voda (Vilémova Hora, Heilbrunn).   Správní vývoj: 1850 - 11. 6. 1960 samostatná obec, od 12. 6. 1960 osada obce Horní Stropnice.  Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy).  Fara Hojná Voda. Osady: Dobrá Voda, Mlýnský Vrch, Staré Hutě.

Hojná Voda (Heilbrunn, 770 m n. m.) leží sedm kilometrů od Nových Hradů na JV úpatí Kraví Hory a byla po dlouhou dobu vyhledávaným lázeňským střediskem. Roku 1564 zde byl objeven léčivý pramen. U něj byl postaven lázeňský dům. Původní studánku dodnes nalezneme skrytou v dřevěné boudičce pod kapličkou u silnice. Osada u léčivého pramene se v prvopočátcích nazývala Vilémova Hora, podle Viléma z Rožmberka. Jména Heilbrunn, nebo české jméno Svatá Anna, figurovala v názvu vsi ve druhé polovině 17. století. Dnešní název Hojná Voda, odvozený od slova hojivá se objevil až v práci F. Palackého v pol. 19. století. Stávalo zde 110 domů a v nich žilo 381 obyvatel. Dnes je tu 18 domů s 25 obyvatel a několik rekreačních středisek. Z významných rodáků mohu vzpomenout Františka Bindera (1914 ) 1942), rotného 311. čsl. perutě R. A. F. ve Velké Británii, který padl v boji. Také nelze vynechat zmínku o Zikmundu Winterovi (1846 - 1912), který ve zdejší myslivně trávil všechny prázdniny v letech 1894 až 1911. Vznikla tu větší část jeho románu Mistr Kampanus. Mgr.Pavel Koblasa

Wikipedie
- Hambereger, Pavel   Podplukovník František Binder (22. 10. 1914 CZ, Hojná Voda – 4. 3. 1942 UK, East Wretham, Norfolk)
  Stránka byla vložena 7. 3. 2012 při příležitosti  70.  výročí pohřbu  F. Bindera

Články v novinách a časopisech
- B. Šindelář, Zikmund Winter na Hojné Vodě. Výběr 4/1969, s. 1 - 5
- František Kotek, Z historie Novohradských Hor (Hojná Voda). Výběr, roč. 16, 1-4, 1979, od strany 22
- ck, Blízké a dost neznámé sousedství. Jihočeská pravda 13. 11. 1989.
- Eduard Kočárek, Zastavení v Novohradských Horách. Česko-bavorské výhledy č. 18, září 1991.
- Stanislav Kopecký, Hojná Voda, historie a současnost. Českobudějovické listy, 24. 11. 1994 
- Michaela Šmerglová, Krásným a už nestřeženým Novohradskem. Lidové noviny, 24. 4. 1999

Rodáci a literatura o nich
František Binder, rotný - Sgt. 787400, 311. peruť R.A.F., se narodil 22. 10. 1914 v Hojné Vodě u Nových Hradů. Jako střelec letounu Wellington KX-G, Z 1147 byl při útoku na Emden těžce zraněn nepřátelským stihačem Bf 110. Jeho útok sice odrazil, avšak po přistání na mateřské letiště svému zranění podlehl. Zemřel 4. 3. 1942 a byl pohřben na hřbitově St. Ethelbert v East Wrethamu, Norfolk, hrob č. 21. (pramen: Loucký František, Mnozí nedoletěli. Praha 1989). Více o něm také na  Free Czechoslovak Air Force








.Chytilův adresář 1915
Hluboká.
Frauenberg.

Ob.2835, Č. 2788, N 43.
Hluboká (Frauenberg) 1462 obyvatel,  Češi 1419, Němci 39 –
Podskalí (Podskal) 593 obyvatel,  Češi 589, Němci 4 –
Zámostí (Zamost) 780, Češi 780.
Přirážky: obecní 67%, školní 15%, na stavbu škol 10%.
Jiné dávky: daň ze psů, pivní (dále viz snímky stránek)

.

  .........

Zpět na začátek stránky


.
.
.
.
.
.
.
.
.

Stimulace kofeinem pro lepší fyzický výkon