Jihočeská genealogie - úvod ...




Dasný

Dobrá Voda u H.Strop.

"malá" Dobrá Voda

Dolní Stropnice

Drahotěšice Dubové (D. Mlýny)

Dehtáře

Dobrkov

Dolní Bukovsko

Dolní Vesce

Dříteň Dvorec

Dívčice

Dobrkovská Lhotka

Dolní Kněžeklady

Doubrava

Dubíkov = Dubičné

Dynín

Dlouhá Stropnice Dobřejovice Dolní Lhotka Doubravice Dubenec .

Dobčice

Dobšice

Dolní Miletín

Doubravka

Dubičné

.

Dobrá Voda u Č. B.

Dolejší (České) Chalupy

Dolní Slověnice

Doudleby

Dubné

.


 Dasný mapka  Chytilův adresář 1915

Dasný (Kronfellern). První písemná zmínka 1418. Správní vývoj: 1850-1880 osada obce Bavorovice, 1880 - 29.4.1976 samostatná obec, 30.4.1976 - 23.11.1990 osada obce Čejkovice, od 24. 11. 1990 samostatná obec.  Panství a.) České Budějovice - královské město b.) Hluboká nad VLtavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzwnbergu).   Fara Hluboká nad Vltavou.

Články v novinách a časopisech
F. J. Čapek, Svobodnické a manské lokality na Hlubocku (Dasný, Cirhan, Chotýčany). Výběr, roč. 12, č. 4/1975, s. 239 - 243.
Jchk, Když se chodilo do školy "na okolek". Putování po městech a obcích českobudějovického okresu .... Českobudějovické listy, 3. 12. 1993
A. Sassmann, Rody v Dasném aneb Poddaní Hluboké i Českých Budějovic. (Z dějin rodin a příjmení v okrese Č.B. V.) Českobudějovické listy, 19. 5. 1998


Dehtáře mapka    Chytilův adresář 1915

Dehtáře (Dechtáře, Dechtern).  První písemná zmínka 1334. Správní vývoj: 1850 - 1924 osada obce Čakov, 1924 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Žabovřesky, 1945 - 29.2.1960 samostatná obec, od 1.3.1960 osada obce Žabovřesky. Panství Český Krumlov (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Pištín.

Články v novinách a časopisech
František Reitinger, Z historie Dehtářského rybníka. Výběr, roč. 6, č. 2/1969, s. 18 - 19
Antonín Beneš, Dehtáře - druhé neolitické sídliště v jižních Čechách. Výběr roč. 16, 2, 1979, s. 91 - 93


Dívčice mapka    Chytilův adresář 1915

Dívčice. První písemná zmínka 1370. Správní vývoj: 1850 - 1920 osada obce Zbudov, od 1920 samostatná obec. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Nákří. Osady: Česká Lhota, Dubenec, Mydlovary, Novosedly, Zbudov. 

Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík, Jak zbudovský sedlák vešel do umění (1.část), (dokončení). Putování po městech a obcích českobudějovického okresu, při němž listujeme jejich historií. Českobudějovické listy, 10. 12. 1993
Václav Vondra - Miloslav Pecha, Proud německých vojáků prchal k Netolicím za Američany. Dívčická železnice byla důležitým článkem pro přesun vojenských transportů. Českobudějovické listy, 19. 6. 1998
Klára Chábová - Ivana Kerlesová, Jakpak je dnes u nás ...? Dívčice. Svatobijce spolkli pekelníci. Stavitel vyházel amfory. Jihočeské listy, 25. 2. 1999
Literatura
Dívčice-Netolice 1895-1980 / [zpracoval Ludvík Kubíček za spolupráce Okresního archivu a Václava Starého]. Dívčice : ZV ROH železniční stanice Dívčice, [1980?] - 21 s. : foto


 Dlouhá Stropnice    mapka D Chytilův adresář 1915   

 Dlouhá Stropnice (Dlouhá Strobnice, Lang Strobnitz). První písemná zmínka 1300.  Správní vývoj: 1850 - 11.6.1960 samostatná obec, od 12.6.1960 osada obce Horní Stropnice. Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy).  Fara Horní Stropnice. Osady: Paseky, Šejby. 

Dobčice mapka  Chytilův adresář 1915

Dobčice (Dobšice, Dobšice na Vyšším Brodě). První písemná zmínka 1292.  Správní vývoj: 1850 osada obce Lipanovice, před 1869 osada obce Záboří. Dnes osada obce Záboří. Panství  Vyšší Brod - cisterciácký klášter. Fara Strýčice.

Publikace
Záboří, Dobčice a Lipanovice v zrcadle času. Text Daniel Kovář, fotografie Zdeněk Kohlíček. Vydala obec Záboří, 2013.


 Dobrá Voda  u Českých Budějovic mapka   Chytilův adresář 1915

Dobrá Voda (Dobrávoda, U Dobré Vody, Gutwasser). Změny názvu: od 24.11.1990 stanoven úřední název Dobrá Voda u Českých Budějovic.  Správní vývoj: 1850 - 1902 osada obce Mladé, 1092 - 31.12.1951 samostatná obec, 1.1.1952 - 23.11.1990 součást Českých Budějovic, od 24.11.1990 samostatná obec.  Panství české Budějovice - královské město. Fara Dobrá Voda. 

Články v novinách a časopisech
Alois Hůlka, Květen 1945 v zápisech kroniky Dobré Vody u Č. B. Výběr, roč. 12, č. 4/1975, s. 225 - 227.
Václav Vondra, Jak se vyráběly zvony na Dobré Vodě (Pernerové). Výběr roč. 17, 2, 1980, s. 108
Karel Pletzer, Trojí tradice Dobré Vody u Českých Budějovic (hornická, poutnická, lázeňská). Putování po městech a obcích českobudějovického okresu, při němž listujeme jejich historií. Českobudějovické listy, 17. 12. 1993
Petr Pavelec, Oživená pověst o léčivém pramenu. Českobudějovické listy 28. 11. 1995
Karel Pletzer, Starý pohled na Dobrou Vodu. Českobudějovické listy 28. 3. 1996
Ava, Heraldická zajímavost. Městský znak Dobré Vody. Českobudějovické listy, 21. 2. 1997
J. Brožová, Pouť tak zdárně obnovená ... Českobudějovické listy, 4. 4. 1997
Karel Pletzer, Poustevníci u Dobré Vody žili po sedm desetiletí. Českobudějovické listy, 12. 8. 1997
Karel Pletzer, Poustevníci u Dobré Vody. Výběr roč. 34, 3, 1997, s. 210
Klára Chábová - Veronika Rochová, Jakpak je dnes u nás doma? Dobrá Voda. O zaraženém Václavu a polární záři. Dobrá voda z Dobré Vody lidem navracela zdraví. Českobudějovické listy 19. 2. 1998
Václav Vondra - Miloslav Pecha, Když si to v podvečer kolem hřbitovní zdi ujížděl tank. Květnové epizody z Dobré Vody u Č. Budějovic. ČBL, 23. 5. 1998
Vladimír Feldmann, Poštovní histrie Dobré Vody u Č. Budějovic. Výběr roč. 37, 1, 2000, s. 47-48
Marika Klierová, Obec má ve znaku hořící kahan. Dobré Vodě byl přidělen znak a prapor. Českobudějovické listy, 22. 4. 2000
Milan Daněk, Znaky obcí Dobrá Voda a Planá. Dobrá Voda u Českých Budějovic. Jihočeský Herold, prosinec 2001
Monografie
Vít Honys, Dobrá Voda u Českých Budějovic: kostel Panny Marie Bolestné. Foto Petr Odložil. Vydal Okresní úřad České Budějovice, 1996 - 63 s.
Václav Vondra, Mým domovem je Dobrá Voda. Vydal OÚ Dobrá Voda u Č. B. 2005. 141 stran + 24 stran obr. příloh. Monografie významného letoviska a poutního místa se věnuje nejen dějinám zdejších lázní, poutního kostela a důlních děl, ale také vývoji obecní správy, školství, duchovnímu životu, spolkům, hostincům, obyvatelstvu, významným osobnostem aj. Doplněno množstvím dobových i současných fotografií. 
Literatura
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.


Dobrá Voda  mapka   Chytilův adresář 1915

Dobrá Voda (Brünnl, Heilsambründel, Heilsammen Brünndl).  Správní vývoj: 1850 - 3.5.1950 samostatná obec, 4. 5. 1950 - 11.6.1960 osada obce Hojná Voda, od 12.6.1960 osada obce Horní Stropnice. Panství Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy).  Fara Dobrá Voda. dk

Dobrá Voda (Brünnl, 695 m n. m. ) - jakási vstupní brána do Novohradských Hor, přezdívaná též jihočeské Lurdy, se nachází na severním úbočí Kraví hory a je jedním z nejmladších sídlišť na Novohradsku. Původně tu bylo 106 domů a 550 obyvatel. Dnešní stav je 5 domů a 81 obyvatel.
Počátky Dobré Vody jsou vztahovány ke 4. říjnu 1701, kdy se Matějovi Egidimu, pasáčkovi z nepříliš vzdáleného Bedřichova zjevila u studánky Panna Maria a upozornila jej na léčivé účinky zdejšího pramene.Studánku lze dodnes najít značně zarostlou nad kostelem. Pověstí o tomto prameni, který dal pozdější osadě jméno, se dochovalo hned několik a brzy se rozšířily. Začali docházet první poutníci a jejich počet se rok od roku zvyšoval. První kniha uzdravení se zápisy svědectví vyléčených poutníků začíná rokem 1701. Poutníků bylo až 40 000 ročně. V roce 1849 se Dobrá Voda stala samostatnou obcí. V dnešních dnech je osada tvořena převážně chatami. Neodmyslitelnou součástí vsi je barokní stavba kostela Nanebevzetí P. Marie. Na místním hřbitově je pochován významný vlastivědný badatel a českobudějovický městský archivář prof. Reinhold Huyer (1850 - 1928). Na Dobré Vodě také působily v letech 1739 - 1845 čtyři generace talentovaných hudebníků z kantorské rodiny Zöllerů, jejichž žáci se proslavili nejen v Čechách, ale i v Rakousku. pk

Články v novinách a časopisech 
F. J. Čapek, Dobrá Voda u Nových Hradů - 50 let od úmrtí Reinholda Huyera. Výběr roč. 15, 3, 1978, s. 192 (odkazy na bibliografii R. Huyera)
Stanislav Kopecký, Dobrá Voda, historie a současnost. Českobudějovické listy, 26. 11. 1994
Antonín Vávra, Hudební skladatel Carl J. A. Zeller a Dobrá Voda. Rodopisná revue 4/2005, s. 1  
Monografie
Zdeněk Štrejn, Dobrá Voda u Nových Hradů : poutní kostel Panny Marie; [fotografie] Vladimír Hyhlík. - 2. upr. a rozšíř. vyd.. - Velehrad : Historická společnost Starý Velehrad, 1995 - 12 s., [8] s. barev. fot. ISBN 80-901836-4-6
Zdeněk Štrejn, Brünnl : Wallfahrtskirche Maria Trost. ; [foto] Vladimír Hyhlík ; [überzetzung Kazimír M. Jindra]. - 2. erweitere und verbesserte ausg.. - Velehrad : Historická společnost Starý Velehrad, 1995 - 12 s., [8] s. fot. ISBN 80-901836-5-4


Dobrkov, Slavče  373 21 mapka   Chytilův adresář 1915

Dobrkov (Doberkau, Dobrikau). První písemná zmínka 1384. Změny názvu: roku 1951 byl název Dobrkov úředně zrušen jako název osady a zůstal úředním názvem místní části obce Dobrkovská Lhotka. Správní vývoj: 1850 - 1927 osada obce Mohuřice, 1927 - 1943 osada obce Keblany, 1943 - 1945 osada obce Slavče, 1945 - 3.5.1950 osada obce Keblany, od 4. 5.1950 osada obce Dobrkovská Lhota). Panství a.) Ostrolovský Újezd - statek (královské město České Budějovice). b.) Olešnice - statek (královské město České Budějovice), c.) Český Krumlov ((Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Besednice.

Dobrkovská LhotkaSlavče 373 21 mapka  Chytilův adresář 1915

Dobrkovská Lhotka. První písemná zmínka: Obec vznikla dnem 4. května 1950 sloučením osad Dolní Lhotka (dříve součást obce Besednice) a Dobrkova (dříve součástí obce Keblany) a stanovením společného úředního názvu Dobrkovská Lhotka (nový název nařízen vyhláškou ministerstva vnitra z 8.8.1950). Správní vývoj: 4.5.1950 - 11.6.1960 samostatná obec, od 12.6.1960 osada obce Slavče. Fara Besednice.


Dobřejovice  mapka Hosín 373 41    Chytilův adresář 1915
Dobřejovice (Dobřejice). První písemná zmínka 1490.  Správní vývoj: 1850 - 13.6.1964 samostatná obec, od 14.6.1964 osada obce Hosín.  Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Hosín. Osady: Chotýčany, Poněšice, Vlkov. 
Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík, Tradiční sousedské vztahy (naštěstí) nevzaly (všude) za své... O draní peří, které sbližovalo vesnici. Českobudějovické listy, 24. 1. 1997

 Dobšice mapka dChytilův adresář 1915

Dobšice (Dobršice, Dobschitz). První písemná zmínka 1437.  Správní vývoj: 1850 - 31.12.1975 samostatná obec, 1.1.1976 - 23.11.1990 osada obce Žimutice, od 24.11.1990 samostaná obec. Panství a.) Týn nad Vltavou (pražské arcibiskupství), b.) Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Žimutice. Osady: Branovice, Hněvkovice na pravém břehu Vltavy, Předčice, Smilovice, Třitim. 

Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík, Jak Marie Terezie propásla atentát. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu, při němž listujeme jejich historií. Českobudějovické listy, 30. 12. 1993


Dolejší Chalupy (m.č. obce Hranice u N. Hradů)  mapka  V Chytilově adresáři neuvedeno
Změny názvu: Osada se původně nazývala České Chalupy, roku 1948 byla úředně stanovena změna názvu na Dolejší Chalupy (na rozlišení od Hořejších Chalup - viz. písmeno H - sb.zákonů 22/1949, s. 126). 

Dolní Bukovsko  mapka  Chytilův adresář 1915

Dolní Bukovsko. První písemná zmínka 1323.  Správní vývoj: Od 1850 samostatná obec. Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Dolní Bukovsko. Osady: Bzí, Horní Bukovsko, Hvozdno, Palejovice, Popovice, Radonice, Sedlíkovice.
Náhled obrázku: Znak a pečetě z Eichlerovy sbírky..
Články v novinách a časopisech
Jan Lintner, Obyvatelé Dolního Bukovska r. 1691 a 1746  Rodokmen, časop. pro rodopis, znakosloví a  pomocné vědy hist., roč. III, č. 3, vyšlo 1. 10. 1948. 
Josef Holšán, Městečko Dolní Bukovsko. Výběr roč. 21, 4, 1984
Václav Boubelík, Za Janem Kolářem . K 1. výročí úmrtí kronikáře Dolního Bukovska. Výběr roč. 21, 1, 1984, s. 79
Jan Chmelík, Jak v Dolním Bukovsku toužili po panských moresech. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu, při němž listujeme jejich historií. Českobudějovické listy, 7. 1. 1994
Stanislav Kopecký, Dolní Bukovsko - historie, současnost. Českobudějovické listy, 15. 12. 1994Klára Chábová - Veronika Rochová, Jakpak je dnes u nás doma? Dolní Bukovsko. Jak si Dolnobukovští posunuli postel. Českobudějovické listy, 9. 4. 1998Václav Vondra - Miloslav Pecha, Dolní Bukovsko v květnu 1945 - obec v obklíčení. Českobudějovické listy, 15. 5. 1998
Josef Holšán, Představuje se farnost Dolní Bukovsko. Magazín Setkání 3/2000.   
Karel Liška, Borovany a Dolní Bukovsko - znaky a pečetě. Rodopisná revue 2/2004, s. 18.  Z článku vyjímáme: "Městys Dolní Bukovsko, původně tvrz s tržní osadou, zboží královské. R. 1323 již jako městečko směnil je král Jan Lucemburský s Rožmberky za jiné zboží. Přesné datum povýšení na městečko a udělení znaku není známo. Stalo se tak za pánů z Rožmberka, jejichž  červenou pětilistou růži ve stříbrném poli má Dolní Bukovsko  ve svém městském znaku."
Petr Hrubý, Městečko Dolní Bukovsko a zaniklé sídliště Staré Město. Výběr roč. 38, 3, 2001, s. 187-210
Monografie
Zdeňka Prokopová, Dolní Bukovsko, historie a umělecké památky. Fotografie Petr Odložil. - 1. vyd.. - České Budějovice : Okresní úřad České Budějovice, 1997 - [42] s. : il. ISBN 80-238-1192-4

 Dolní Kněžeklady  mapka    Chytilův adresář 1915

Dolní Kněžeklady (Dolní Knížeklady, Unter-Knescheklada, Unter-Kniescheklad).  První písemná zmínka 1318. Správní vývoj: 1850 - 31.12.1975 osada obce Štipoklasy, 1.1.1976 - 23.11.1990 osada obce Žimutice, od 24.11.1990 osada obce Horní Kněžeklady.  Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Žimutice.

Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík, Tak dlouho štípali, až jim to zůstalo. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu, při němž listujeme jejich historií. Horní Kněžeklady. Českobudějovické listy, 29. 4. 1994 


Dolní Lhotka  mapka   Chytilův adresář 1915

 Dolní Lhotka (Dolní Lhota, Untermehlhüttel). První písemná zmínka 1362. Změny názvu: roku 1951 byl název Dolní Lhotka úředně zrušen jako název osady a zůstal úředním názvem místní části obce Dobrkovská Lhotka.  Správní vývoj: 1850 - 3.5.1950 osada obce Besednice, od 4.5.1950 osada obce Dobrkovská Lhotka.   Fara Besednice. 

 Dolní Miletín Dmapka     Chytilův adresář 1915

Dolní Miletín (Unter Miletin). Správní vývoj: 1850 - před 1869 samostatná obec, 1869 - 1921 osada obce Dunajovice, 1921 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Dunajovice, 1945 - 11. 6. 1960 samostatná obec, 12. 6. 1960 - 13. 6. 1964 společně s Horním Miletínem tvořila obec s názvem Miletín, od 14. 6. 1964 osada obce Lišov. Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Lišov.

Dolní Slověnice mapka  Chytilův adresář 1915

Dolní Slověnice (Unter Slowenitz).  První písemná zmínka 1359. Správní vývoj: 1850 - 1913 osada obce Slověnice. 1913 - 1943 obec Dolní Slověnice. 1943 - 1945 osada obce Slověnice, 1945 - 11. 6. 1960 samostatná obec, 12. 6. 1960 - 31. 3. 1976 osada obce Slověnice - samostaná obec společně s Hormími S. pod názvem Slověnice, od 1. 4. 1976 osada obce Lišov.  Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Dolní Slověnice.

Články v novinách a časopisech
F. J. Čapek, Svobodníci a dvořáci na velkostatku Třeboň. Hamfestní statek Dolní Slověnice. Výběr, roč. 14, č. 1/1977, s. 5 - 10.
Literatura
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.


Dolní Stropnice   mapkaD Chytilův adresář 1915

Dolní Stropnice (Stropnitz). První písemná zmínka 1412. Změny názvu: Vyhláškou ministerstva vnitra z 8. 8. 1950 změněn název Stropnice na Dolní Stropnice (k odlišení od Horní Stropnice).   Správní vývoj: 1850 - 1913 osada obce Komařice, 1913 - 31. 3. 1943 samostatná obec, 1. 4. 1943 - 4. 8. 1945 osada obce Komařice, 5. 8. 1945 - 13. 6. 1964 samostatná obec, 14. 6. 1964 osada obce Římov.  Panství a.) Komařice - statek (cisterciácký klášter Vyšší Brod), b.) Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Doudleby.

Dolní Vesce      mapka     Chytilův adresář 1915

Dolní Vesce (Unter Wesce). Správní vývoj: od 1850 osada obce Římov.  Panství České Budějovice - královské město. Fara Římov.
Články v novinách a časopisech
Karel Pletzer, Z nejstarší historie obce Dolní Vesce. Výběr roč. 29, 1, 1992, s. 23-25 

Doubrava  mapka   Chytilův adresář 1915

Doubrava (Velká Doubrava, Veliká Doubrava, Welka Dobrawa, Doubrawa, Gross Daubrawa). První písemná zmínka 1295.
Správní vývoj: 1850 - 31. 3. 1976 samostatná obec, od 1. 4. 1976 osada obce Chrášťany.  Panství Koloděje nad Lužnicí - statek (Terezie hraběnka Wratislawová z Mitrowic). Fara Chrášťany.

Doubravice  mapka  Chytilův adresář 1915

Doubravice (Daubrawitz). První písemná zmínka 1267. Správní vývoj: 1850 - 11. 6. 1960 samostatná obec, 12. 6. 1960 - 23. 11. 1990 osada obce Nedabyle, od 24. 11. 1990 samostaná obec.  Panství Doubravice - statek (královské město České Budějovice).  Fara Střížov. Osady: Nedabyle, Vidov

Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík, Plameny stravovaly stopy po loupežích vražedkyně. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu, při němž listujeme jejich historií. Českobudějovické listy, 14. 1. 1994
Monografie
Doubravice. Vydal Obecní úřad Doubravice, 1997 - [6] s. : il. 
Doubravice. Text Daniel Kovář (historie do r. 1850), Pavel Koblasa (historie po r. 1850).
                   S přispěním místních občanů (kapitola o sportu). Snímky Daniel Kovář, Jan Mlčoch, Zdeněk Schaffelhofer.Vydala obec Doubravice 2010.


 Doubravka mapka  Chytilův adresář 1915

Doubravka (Malá Doubrava, Klein Daubrawa). První písemná zmínka 1267. Správní vývoj:  1850 - 1891 osada obce Chrášťany, 1891 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Doubrava, 1945 - 13. 6. 1964 samostaná obec, od 14. 6. 1964 osada obce Chrášťany. Panství Týn nad Vltavou (pražské arcibiskupství). Fara Chrášťany.

Doudleby mapka  Chytilův adresář 1915

Doudleby (Teindles).  První písemná zmínka 981 (?), kolem 1088.  Správní vývoj: od 1850 samostatná obec.   Panství a.) Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu), b.) královské město České Budějovice). Fara Doudleby. Osady: Plav, Straňany.

Články v novinách a časopisech 

V. Bartůněk, konvokace v doudlebském kraji v roce 1568. Jihočeský sborník historický 22, 1953, s. 65 - 67.
Karel Plavec, Doudlebsko - krátká historie. Výběr, roč. 4, č. 1/1967, s. 1 - 11
Jan Pavel, Památné kameny doudlebské. Výběr, roč. 9, č. 2/1972, s. 98 - 99
-fn, Žil u nás na českém jihu kmen Doudlebů? Výběr, roč. 10, č. 3/1973, s. 190
Milena Tondrová, Doudlebský masopust, Výběr roč. 18, 1, 1981, s. 58
Petr Zavřel, Doudleby a Doudlebsko ve světle historie a archeologie. Výběr roč. 18, 3, 1981, s. 1961
Zdeněk Mráz, Doudlebský rodák, básník a malíř Oldřich Nouza. Výběr roč. 18, 3, 1981, s. 163 - 166
F. J. Čapek. Doudleby. Drobnosti z historie budějovické čáasti obce. Výběr roč. 18, 3, 1981, s. 167
HJ, Lidové tradice v jižních Čechách. Chatař, 1982
op, Výrazná národopisná oblast - Dúdlebi ze stepí. Jihoč.listy 12. 3. 1993
Jan Chmelík, Když se na Doudlebsku hledal otec s rodeníkem. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu, při němž listujeme jejich historií. Českobudějovické listy, 21. 1. 1994
Zbyněk Holub, Genius loci jižních Čech. Jazyk, zvyky a tradice obyvatel Doudlebska. Českobudějovické listy, 1. 6. 1995
Marie Bílá - Lenka Lichtenbergová, O svatvečeru se dělá tartas. Každodennost v paměti starousedlíků. Českobudějovické listy, 8. 6. 1995
Jakub Horálek, Regionální vymezení Doudlebska. Území osídleno již od 6. století. Českobudějovické listy, 8. 6. 1995
hrd, Vznikne muzeum Doudlebska? Českobudějovické listy, 9. 3. 1996
mp, Líné děvečky a "Chrastil". Co se kdysi vyprávělo v Doudlebech při draní peří. Českobudějovické listy, 10. 1. 1997
 mp, Když Agneska nosila rodeník. Dobří sousedé bývají často větším pokladem, ... Českobudějovické listy, 24. 1. 1997
Klára Chábová - Ivana Tomková, Jakpak je dnes u nás doma. Doudleby. Českobudějovické listy, 12. 9. 1998
Zbyněk Holub, K vývoji osídlení a nářečním zvláštnostem na Doudlebsku. Výběr roč. 38, 1, 2001, 1-31
Jiří Černý, Poutní místo Doudleby a deskový obraz Madony s Ježíškem. Výběr roč. 40, 3, 2003, s. 247 -238
Monografie
Václav Pulec, Doudleby. Příspěvky k dějinám. Č. Budějovice 1926, vlastní náklad. Jde o vynikající dílo, kde jsou i genealogie rodin, postup hospodářů na usedlostech, ale i z historie fary, beneficia a školy. v brožurce jsou i poznámky k historii vsí a jejich rodin (opisy z urbáře 1670): Straňany, Perné, Plav, Stropnice, Heřmaň. Brožura obsahuje i posloupnost doudlebských farářů. 
František Lonsmín, seminární práce z dějepisu: Doudleby : příspěvky k jejich dějinám / napsal V. Pulec. - 2. vyd.. - České Budějovice 1990 - 57 s. 
František Hobizal, Moje Doudlebsko: Putování duše nejmilejším krajem. Foto autor a Nakladatelství Jelmo. Rudolfov, Jelmo, 1999 - 65 s. : il.
Literatura
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.


Drahotěšice mapka Chytilův adresář 1915

Drahotěšice.  První písemná zmínka  1323. Správní vývoj: 1850 - 30. 6. 1975 samostatná obec, 1. 7. 1975 - 23. 11. 1990 osada obce Ševětín, od 24. 11. 1990 samostatná obec. Panství Třeboň(Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Ševětín. Osady: Radonice, Vlkov.
Články v novinách a časopisech
Jan Voneš, K historii rodu Kočkova a Žižkova v Drahotěšicích. Časopis Rodopisné společnosti československé, 1932  Plný text
Jan Chmelík, Proč se chasníci měli střežit děvčat z Drahotěšic. Jihočeské listy 28. 1. 1994
Josef. V. Voneš, Vonešové - k historii jména a rodu z Drahotěšic. Rodopisná revue  3/2006   Plný text

Dříteň mapka  Chytilův adresář 1915

Dříteň (Zirnau).  První písemná zmínka 1432. Správní vývoj: od 18500 samostatná obec. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara  Bílá Hůrka. Osady: Chvalšovice, Libív, Malešice, Nákří, Radomilice, Strachovice, Velice, Záblatí, Záblatíčko.

Články v novinách a časopisech 
Rudolf Kryl, Nejstarší zápisy v křestní matrice na Bílé Hůrce. Rodokmen, roč. III, č. 3, 1. 10. 1948. Plný text (jpg 85 kb). (mj. jsou zde uváděni dříteňští).
-MJ, Rod Janátů hospodaří přes 500 let na gruntě. Výběr, roč. 6, č. 1/1969, s. 39. Noticka - plný text viz dole (hnědá barva).
Jan Chmelík, O zapomenutých kmotrech a sedlákovi, co dostal vejhost. Českobudějovické listy, 4. 2. 1994
Klára Chábová - Ivana Kerlesová, Jakpak je dnes u nás doma za humny? Dříteň. Českobudějovické listy, 18. 2. 1999
A.Sassmann, Rodiny v Dřítni, aneb první sedláky známe až z urbáře rytíře Malovce. Z dějin rodin a příjmení v o. ČB, X. Českobudějovické listy, 24. 6. 1998
Jan Caletka, Kříž u Dřítně. Výběr roč. 39, 2, 2002, s. 151
Literatura
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862.
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.

_____________________

 -MJ, Rod Janátů hospodaří přes 500 let na gruntě. Výběr, roč. 6, č. 1/1969, s. 39. Podle Václava Hadače z třeboňského archivu, je prvý záznam o tomto rodě z roku 1480. Vejhostním listem, psaným na pergameně, vydaným panem Václavem Malovcem z Malovic dne 6. ledna 1637, byl rod Janátů osvobozen od roboty. Originál tohoto vejhostního listu je uložen v třeboňském archivu.


Dubenec mapka  Chytilův adresář 1915

Dubenec.  První písemná zmínka 1344. Správní vývoj: 1850 - 1920 osada obce Zbudov, 1920 - 11. 6. 1960 samostaná obec, od 12. 6. 1960 osada obce Dívčice. Panství Hluboká nad Vltavou (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).  Fara Nákří. 

Dubičné mapka Chytilův adresář 1915

Dubičné (Dubíkov, Dubičná, Dubiken). První písemná zmínka 1377. Změny názvu: ve statistickém lexikonu k roku 1921 se poprvé objevuje název Dubičné, do té doby se užíval úřední název Dubíkov.   Správní vývoj: 1850 - 1943 samostatná obec, 1943 - 1945 osada obce Vráto, 1945 - 31. 12. 1975 samostatná obec, 1. 1. 1976 - 23. 11. 1990 osada obce Rudolfov, od 24. 11. 1990 samostaná obec. Panství České Budějovice - královské město. Fara a.) Rudlofov, b.) Dobrá Voda (část Na Samotách). Osady: Hlincova Hora, Malé Dubičné. 

Publikace
Plachtařské létání na Dubičném u Českých Budějovic. Text Jiří Havel a Josef Pavlíček. Vydalo Jihočeské muzeum v Č. Budějovicích, 2013.

Články v novinách a časopisech:  
Jan Chnelík, Když se nad Dubičným vznášely větroně.
Putování po městech a obcích českobudějovického okresu, při němž listujeme jejich historií. Českobudějovické listy, 11. 2. 1994.


Dubné  mapka Chytilův adresář 1915

Dubné (Dubný, Dubno, Duben). První písemná zmínka 1263. Správní vývoj: od 1850 samostatná obec.  Panství České Budějovice - královské město. Fara Dubné. Osady: Branišov, Jaronice, Křenovice, Třebín.

Monografie
750 let obce Dubné. Text Věra Nouzová. Vydala obec Dubné, 2013.

Články v novinách a časopisech
Jan Chmelík, O Baboucích, hlavně však o Mugrauerech a jejich posledním trumpetistovi. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu, při němž listujeme jejich historií. Českobudějovické listy, 18. 2. 1994
Václav Vondra, Zábor českých usedlostí v Dubném a okolí za protektorátu. Výběr roč. 32, 4, 1995, s. 278
as, Až v Dubném zazvoní ... Občané vesnice se složili na tři zvony pro kostel Nanebevzetí Panny Marie. Českobudějovické listy, 22. 4. 1996
as, Nové zvony od Pernerů. Českobudějovické listy, 22. 4. 1996
dra, Květnové události v Dubném v roce 1945. Výběr č. 2/1996
dra, Oběti fašistické persekuce v Dubném. Výběr č. 3/1996
Klára Chábová - Veronika Rochová, Jakpak je dnes u nás doma?. Dubné. Střípky z minulosti plné smutku. V Dubném zvoní čtyři zvony pro radost. Českobudějovické listy, 15. 1. 1998
Václav Vondra - Miloslav Pecha, Každý desátý měl být v Dubném zastřelen. Českobudějovické listy, 28. 4. 1998
Rudolf Pravda, Babouci slaví sto třicet let, ale přesto jsou stále mladí. Českobudějovické listy, 5. 11. 1998
Markéta Candrová, Dubné - obec se zachovalým kostelem. Českobudějovické listy 31. 7. 1999
Literatura
Johann Trajer, Historisch - statistische Beschreibung der Diöcese Budweis. Budweis 1862
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900
Leoš Nikrmajer, česká a německá obecná škola v Dubném v období nacistické okupace. Výběr roč. 39, 3, 2002, s. 245 - 250.


  Dubové (D. Mlýny) mapka Chytilův adresář 1915

Dubové (Dubové Mlýny,  Dubový Mlýn, Dubové, Eichmühl).  Správní vývoj: 1850 - 1888 osada obce Hartmanice, 1888 - 13. 6. 1964 osada obce Sobětice, od 14. 6. 1964 osada obce Žimutice.  Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Žimutice.

 Dvorec   mapka    Chytilův adresář 1915

Dvorec (Wurzen). První písemná zmínka 1385. Správní vývoj: 1850 - 1919 osada obce Hluboká u Borovan. 1919 - 11. 6. 1960 samostatná obec, 12. 6. 1960 - 30. 6. 1975 osada obce Třebeč, od 1. 7. 1975 osada obce Borovany. Panství Ostrolovský Újezd - statek (královské město české Budějovice). Fara Borovany.
Jak nasvědčuje jméno vsi, stával tu původně větší dvůr a teprve později kolem něj vznikla osada. Bylo to během 13., nebo nejpozději začátkem 14. století. Dvůr, související s opevněnou tvrzí, býval sídlem drobného šlechtického rodu (1385 Licek ze Dvorce). Další výčet majitelů by byl obsáhlý, takže se spokojíme s poznatkem, že zdejší tvrz si udržela funkci šlechtického sídla až do první poloviny 16. století, kdy zpustla. Po roce 1614 vesnice s dvorem náležela Pouzarům z Michnic, pak Kořenským z Terešova a r. 1692 koupilo Dvorec město Budějovice. Začátkem 20. století žilo ve Dvorci 231 obyvatel. Roku 1975 se osada stala součástí Borovan. Daniel Kovář, 2000.

Články v novinách a časopisech: 

-  Herbert Pexa, Oldřich ze Dvorce. Příspěvek k dějinám Dvorce a Trocnova. JSH, roč. 60 - 62, 1991 - 92, s. 1 - 8
-  Jan Šimánek: Zemřela Marie Bočková (1923-2013). [Rozená Strnadová, významná folkloristka národopisné oblasti Doudlebska].
   In: Výběr, časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. Ročník 50, 2013, č. 4, s. 296-297. 

Literatura
-  Daniel Kovář, Borovany. Vydal OÚ České Budějovice ve spolupráci s Městem Borovany, 2000.
Fotografie Petr Odložil, fotografie archivních materiálů Stanislav Loudát, archivní materiály poskytl SOkA Č. Budějovice, ISBN 80-238-5511-5.
Monografie obsahuje rovněž příspěvky k historii dvora Trocnova - Žižkova rodiště, obce Záluží (od 1949 nese jméno Trocnov), vsi Dvorec,
obce Hluboká u Borovan, Radostic, Vrcova a osad Třebeč, Cikánov a Chrastí.



Dynín mapka  Chytilův adresář 1915

Dynín (Dinín).  První písemná zmínka 1341. Změna názvu: Původní název Dinín byl v roce 1923 změněn na Dynín.  Správní vývoj: Od 1850 samostaná obec.  Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu). Fara Bošilec. Osady Bošilec, Lhota u Lomnice, Neplachov.

Články v novinách a časopisech 
Jan Chmelík, Když na blatech koncertoval Pantlička. Putování po městech a obcích českobudějovického okresu, při němž listujeme jejich historií. Českobudějovické listy, 25. 2. 1994
Klára Chábová - Veronika Rochová, Jakpak je dnes u nás doma? Dynín. Ze špatného sedláka se stal americký farmář. Karmelitku zazdili ve sklepě zaživa. Dynínská náves je větší, než českobudějovické náměstí. Českobudějovické listy, 12. 2. 1998
Pavel Koblasa, Lhotský dvůr na třeboňském panství.  Rodopisná revue 3/2007

Literatura
Vlastimil Kolda, Bošilecko: Bošilec, Dynín, Lhota, Ponědrážka / fotografie Petr Odložil/. Vydal Okresní úřad České Budějovice, referát regionálního rozvoje, 1998 - 70 s. ISBN 80-238-3102-X



.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

 

 .

.

.

.

.

.

..

.

.

.

.

.

.

..

.

.

.

.

..

.

..

Domácí cvičení - posilovací lavice